Martin Vaculík

RSDr. Martin Vaculík
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1964 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1969
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození3. května 1922
Mutěnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí21. července 2001 (ve věku 79 let)
Alma materVŠ ÚV KSSS Moskva
Profesepolitik
CommonsMartin Vaculík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Vaculík (3. května 1922 Mutěnice[1]21. července 2001[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

Vyučil se soustružníkem. V letech 19411945 navštěvoval vyšší odbornou školu ve Vsetíně. Od roku 1945 byl členem KSČ. V ní začal brzy zastávat funkcionářské pozice. V letech 19471950 byl organizačním tajemníkem Okresního výboru KSČ ve Vsetíně a v letech 1950–1956 spolupracovníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V období let 19561958 studoval na stranické vysoké škole KSSS v Moskvě. Po návratu do Československa postoupil na vyšší pozice. Od března 1960 do listopadu 1962 působil jako tajemník pro ideologickou práci Krajského výboru KSČ v Jihomoravském kraji. Původně měl reputaci dogmatika, postupně přecházel na reformní pozice.[3]

XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XIII. sjezd KSČ i Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho ve funkci potvrdil. V období září 1963 – červen 1968 byl kandidátem předsednictva ÚV KSČ a v období červen 1966 – duben 1968 i členem sekretariátu ÚV KSČ.[4] K roku 1966 se zmiňuje jako vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze (ve funkci od dubna 1966).[5] K roku 1968 se uvádí profesně jako politický pracovník ÚV KSČ z obvodu Brno I.[6]

Dlouhodobě zasedal i v nejvyšších zákonodárných sborech. Po volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. Mandát nabyl až dodatečně v lednu 1964 po doplňovacích volbách v obvodu Brno I poté, co rezignoval poslanec Július Ďuriš. Uvádí se tehdy jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ v Jihomoravském kraji, dlouholetý veřejný a politický pracovník a nositel dvou státních vyznamenání.[7] Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[8][9][10]

Během pražského jara vystoupil v únoru 1968 v Československém rozhlasu a prosazoval vizi neanonymní politiky, včetně většího informování veřejnosti o zákulisí jednání ÚV KSČ a dalších orgánů.[11] Během roku 1968 ovšem opustil post vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze a nahradil ho Josef Špaček.[12] Jeho zásadním politickým krokem ale byl podpis pod manifest Dva tisíce slov vyzývající k razantnějšímu zavádění demokratických reforem. Martin Vaculík byl spolu s Oldřichem Starým jedinými členy ÚV KSČ, kteří se k manifestu připojili.[13] Aktivně se rovněž během pražského jara podílel na přípravě vzniku Komunistické strany českých zemí, která měla být výrazem federalizace státu.[14]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Brno I), kde setrval do prosince 1969, kdy na poslanecký post rezignoval.[15] Jeho politická kariéra skončila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v souvislosti s nástupem normalizace. 26. září 1969 byl „uvolněn“ z funkce člena ÚV KSČ.[4]

Odkazy

Reference

  1. Martin Vaculík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. 
  2. Podle údaje na rodinné hrobce na hřbitově v Chloumku.
  3. Martin Vaculík [online]. munzinger.de [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. 
  5. BOX-FOLDER-REPORT: 17-3-229 TITLE:The New CPCS Presidium and Secretariat [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-12. (anglicky) 
  6. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. 
  7. 23. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. 
  10. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  11. Kalendárium roku 1968 únorové události [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. 
  12. Muž Pražského jara Josef Špaček očima Jaroslava Šabaty [online]. radio.cz [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. 
  13. Končelík, Jakub: Reakce předsednictva ÚV KSČ na manifest Dva tisíce slov [online]. syndikat-novinaru.cz [cit. 2012-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-04. 
  14. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 499. 
  15. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“