Martin Vavrys

Martin Vavrys
Martin Vavrys[1] při práci v atelieru
Narození	5. května 1978 (45 let)[2] Uherské Hradiště, Československo Československo
Národnost	česká
Vzdělání	Soukromá střední umělecká škola designu
Povolání	umělecký designér, malíř a sochař[3]
Rodiče	Pavel Vavrys (* 1947), Marta Vavrysová (* 1954)[2]
Manžel(ka)	Markéta rozená Langerová (sňatek 11. června 2022 v Praze)
Příbuzní	sestra Markéta Möllerová (rozená Vavrysová) (* 1972)[2]
Webová stránka	http://www.galerievavrys.cz/
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Vavrys (* 5. května 1978 v Uherském Hradišti) je umělecký designer, malíř a sochař.^[3] Jeho otcem je český akademický malíř a ilustrátor Pavel Vavrys. Jeho matkou je malířka Marta Vavrysová.^[2] Dědečkem Martina Vavryse byl akademický sochař Evžen Macků – potomek českého malíře Josefa Mánesa.

Stručný životopis

Martin Vavrys vyrůstal v prostředí ateliérů svých rodičů a tak se u něj umělecké nadání začalo projevovat již ve věku pěti let.^{[4] [p 1]}. Do Prahy se přestěhoval spolu se svými rodiči v roce 1984 poté, co rodina Vavrysů získala dům v centru Prahy na Starém Městě v ulici V Kotcích 1023/12.^{[5] [p 2]}. Martin Vavrys vstupoval na uměleckou školu již s malířskými technikami a znalostmi získanými v ateliéru svého otce.^[6] Soukromou střední uměleckou školu designu v Praze – Čakovicích ^{[p 3]} dokončil Martin Vavrys v roce 1997. (Na škole studoval v ateliéru u akademického malíře prof. Jaroslava Kláta.^[2])

Kromě umělecké tvorby vede Martin Vavrys rodinnou galerii a také podniká.^[4]

Charakteristika tvorby

Umění by mělo představovat a sdělovat autorovy vnitřní pocity, vypovídat o prožívané současnosti zrcadlící se z umělcova podvědomí.^[4] Charakteristiku a malířský styl Martina Vavryse lze zařadit do kategorie lyrického expresionismu. Jejími atributy je dravá a hodně strukturovaná malba, která posléze přechází do hladkých ploch a jemných detailů.^[4] Reálné předměty, postavy a symboly prosvítají z četných fragmentů, které jsou umístěny na abstrahovaném pozadí. Výsledný dojem díla (a umělcovo sdělení) je komponován do mozaiky, kterou si divák skládá z chaosu rozehraného na plátně.^[4]

• Ukázky z tvorby Martina Vavryse (sochy)
• 
  "Evoluce" (dřevo a svařovaný kov), rok: 2002, výška 200 cm
• 
  "Pramen poznání", rok: 2009, výška 170 cm

Železné plastiky

Sochy (železné plastiky) tvořené svařováním většinou z kovových autodílů (přinesených ze sběrných surovin) sestavuje Martin Vavrys na venkově poblíž Prahy na dvoře u domu svých rodičů.^[6]

• Ukázky z tvorby Martina Vavryse (železné plastiky)
• 
  "Don Quijote", výška 260 cm
• 
  "Sancho Panza", výška 170 cm
• 
  "Hrdinka z TV seriálu", výška 110 cm
• 
  "Permoník", výška 110 cm
• 
  "Moderní žena", výška 190 cm
• 
  objekt zlaté barvy, rok: 2017

In memoriam 24. června 2021

Jako reakci na ničivé tornádo, které se prohnalo několika obcemi na pomezí Břeclavska a Hodonínska ve čtvrtek 24. června 2021 vytvořil Martin Vavrys plastiku s názvem In memoriam 24. června 2021. Železná plastika vysoká 250 cm je zkomponována z nejrůznějších nahodilých ocelových předmětů zachycených v pohybu tvořeném vírem tornáda. Tvorba plastiky zabrala tři týdny a autor je po dokončení věnoval obci Mikulčice. Za obec plastiku převzal starosta Josef Dvořáček s tím, že dílo bude instalováno ve vstupní hale místní radnice.^[7]

Obrazy

Obrazy (ženské akty, krajinky i abstraktní témata) maluje v centru Prahy v Rytířské ulici v podkrovním obytném ateliéru, který si sám upravil.^[6]

• Ukázky z tvorby Martina Vavryse (obrazy)
• 
  „Život - divadlo“, rok 2010, (130 cm × 150 cm)
• 
  „Zamyšlení“, rok 2010, (130 cm × 90 cm)
• 
  „Noční život“

Cena Ď

Cena Ď je česká cena určená mecenášům a dobrodincům v oblasti kultury, charity, vědy, vzdělávání a morálních hodnot v ČR.^[8] Marin Vavrys pro cenu Ď každý rok maluje hlavní cenu "GRAND PRIX Ď", která se předává v Národním divadle v Praze na závěr finálové ceremonie udílení cen Ď mecenášům.^[8] Je také autorem loga ceny Ď (2010–2015).^[8]

Realizace v architektuře

• 2004 – Pachtův Palác, Praha 1; obrazová výzdoba^[2]
• 2007 – Barový pult “Retardér”, svařované železo, Bar Hoppallaaa, Praha 1^[2]

Samostatné a kolektivní výstavy (výběr)

• 1994 – Galerie ART design, Praha 6
• 1994 – Galerie Vavrys, Praha 1
• 1995 – Strahovský klášter
• 1995 – Galerie Vavrys, Praha 1
• 1996 – Galerie Magnus
• 1996 – Galerie Vavrys, Praha 1
• 1996 – Arcibiskupské gymnázium, Praha 2
• 1997 – Kulturní centrum Spektrum, Praha 8 – Karlín
• 1997 – Sonnenberg, Německo
• 1999 – Divadlo Pod Palmovkou
• 1999 – Galerie Salva Guarda, Litoměřice
• 2000 – 1. Salon českých výtvarných umělců, Litoměřice
• 2001 – Galerie Zeman, Uherské Hradiště
• 2002 – 2. Salon českých výtvarných umělců, Litoměřice
• 2002 – Galerie Scarabeus, Praha
• 2002 – Národní zemědělské muzeum, Praha
• 2002 – Dům kultury Mikulčice
• 2003 – Městské divadlo, Zlín
• 2003 – Divadlo Bez zábradlí, Praha, výstava soch do roku 2010
• 2004 – Dvorana Galerie Platýz (kovové plastiky) a Galerie Vavrys, Praha
• 2005 – Celoroční výstava soch v dvoraně Náprstkova muzea, Praha
• 2006 – Galerie Vavrys, Praha 1
• 2007 – Galerie Štukový sál, Mikulov
• 2007 – Bar Hoppallaaa, Praha 1
• 2008 – Bowling Štěrboholy, Praha (celoroční výstava)
• 2009 – Ruské kulturní centrum, Washington, D.C., USA
• 2009 – 41. Filmový festival Oty Hofmana, Ostrov
• 2010 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2010, Městská galerie U Zlatého slunce, Týn nad Vltavou (České Budějovice), kolektivní výstava^[1]
• 2010 – CITIBANK, Washington, D.C., USA
• 2010 – Městská galerie U Zlatého slunce (obrazy a sochy), Týn nad Vltavou
• 2010 – Galerie "36", České centrum Kyjev, Ukrajina
• 2011 – Zvonice, Soláň
• 2012 – Malostranská beseda, Praha
• 2012 – Městská část Praha 1 uděluje 1. cenu ve výtvarné soutěži pro mladé umělce do 35 let pro rok 2012
• 2012 – Galerie "9", Praha 9
• 2012 – do roku 2018 Výstava kovových soch, Blues sklep,Liliová 10, Praha
• 2013 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2013, Městská galerie U Zlatého slunce, Týn nad Vltavou (České Budějovice), kolektivní výstava^{[1] [p 4]}
• 2014 – Pocta Bohumilu Hrabalovi, Staroměstská radnice, Praha
• 2015 – Turistické centrum Velehrad
• 2017 – Galerie ABF, Česká stavební akademie, Praha 1
• 2018 – Památník Slovanského hradiště v Mikulčicích
• 2018 – Galerie Vavrys, výstava ke 100. výročí České republiky
• 2019 – Výstavní síň Antonína Navrátila – Nové sdružení pražských umělců, výběr z tvorby Maratina Vavryse, Praha 3
• 2019 – Galerie Nadace ABF, Česká stavební akademie, Praha 1, Václavské náměstí

Kolektivní katalogy

• 2010 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2010 (XVI. ročník)^[1]
• 2013 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2013 (XIX. ročník)^[1]

Kolektivní pozvánky

• 2010 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2010 (XVI. ročník)^[1]
• 2013 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 2013 (XIX. ročník)^[1]

M. Vavrys ve slovníku

• 2008 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 – 2008 (XIX. V – Vik)^[1]

Ocenění

• 2012 – 1. místo v kategorii Výtvarné a užitné umění; Městská část Praha 1^[2] v profesionální kategorii v Soutěži pro mladé umělce do 35 let pro rok 2012

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Pavel Vavrys
• Evžen Macků
• Marta Vavrysová

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Vavrys na Wikimedia Commons
• Osobní stránka Martina Vavryse [online]. Galerie Vavrys (www.galerievavrys.cz) [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
• osoba: Vavrys Martin [online]. Informační systém abART [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.