Martin de Porres

Svatý
Martin de Porres, O.P.
Svatý Martin de Porres
Svatý Martin de Porres
řeholník
Narození9. prosince 1579
Lima, Peru
Úmrtí3. listopadu 1639
Lima, Peru
Svátek3.11.
Státní občanstvíMístokrálovství Peru
ŘádŘád bratří kazatelů
Vyznáníkatolická církev a římskokatolická církev
Blahořečen29. října 1837, Řehoř XVI.
Svatořečen6. května 1962, Jan XXIII.
Uctíván církvemiŘímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributykoště, pes
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Martin de Porres, zvaný též Martin od lásky,[1] (9. prosinec 1579 Lima (Peru) – 3. listopadu 1639 tamtéž) byl peruánský mulat, řeholník a světec.

Život

Narodil se jako nemanželský syn španělského šlechtice Dona Juana de Porres (původem z Burgosu) a jeho černošské otrokyně Anny Velásquez, po které zdědil barvu pleti, stejně jako jeho mladší sestra Juana (narozená roku 1581). Otec jim daroval svobodu, ale odmítl se o ně starat. Děti byly odkázány jen na svou matku, která se živila jako pradlena, vyrostly v bídě. Martin absolvoval jen dvě třídy obecné školy. Asi roku 1586 se začal učit lazebníkem a ranhojičem. Podle tehdejšího zákona míšenci nesměli vstupovat do řeholních řádů. Martin navštěvoval bratrstvo svatého růžence a ve věku 15 let roku 1595 směl vstoupit do dominikánského kláštera v Limě pouze jako laický bratr. Asi roku 1601 založil při klášteře sirotčinec a dětský špitál. Pečoval o děti bezprizorné, nemocné, postižené morem a chudé, bez ohledu na jejich rasu či barvu pleti. Žil přísně asketicky, byl vegetarián. Proslul zázračnými schopnostmi léčitelství, levitace a bilokace. Do konce života trpěl pocitem sociálního vyloučení a méněcennosti.[2] Zřídil i útulek pro psy a kočky. Při ošetřování nemocných se nakazil a zemřel na tyfus.[3]

Úcta

Socha sv. Martina de Porres v kostele sv. Jiljí v Praze, darována z Limy, 2004
3D rekonstrukce podoby Martina de Porres podle lebky; vytvořil Cícero Moraes s braziliským týmem forenzní antropologie

Martin de Porres je pohřebn v chrámu řádu dominikánů Santa Rosa v Limě. Blahořečil jej papež Řehoř XVI. v roce 1837 jako prvního jihoamerického mulata v římsko-katolickém světě. Papež Jan XXIII. jej v roce 1962 kanonizoval. Katolická církev, anglikánská církev i luteráni slaví jeho svátek 3. listopadu. Je pohřben v dominikánském chrámu Santo Domingo v Limě, kde je jeho hrob střediskem kultu.

Oltáře zasvěcené sv. Martinovi de Porres mají dominikánské kostely po celém světě, např. chrám Santa Maria sopra Minerva v Římě, kostely v nebo v Ipswichi. Socha sv. Martina je od roku 2004 také u pražských dominikánů v kostele sv. Jiljí.

Patrocinium

Martin de Porres je patronem sociální spravedlnosti, rasové harmonie, patronem města Lima, peruánského námořnictva, vietnamské diecéze Diloxi, obyvatel povodí Mississippi, patronem léčitelů, kadeřníků a lazebníků, charitních a sociálních zařízení (například v Pavii), výherců loterie, i útulků pro domácí zvířata.

Ikonografie

Bývá zobrazován jako mladý Afričan černé pleti a řeholní bratr, v bílém řádovém oděvu dominikána s černým škapulířem, s růžencem u pasu, s křížem v ruce, někdy se řetězy a důtkami flagelanta, s koštětem, obklopen dětmi či domácími zvířaty (psem, kočkou, myší, žeroucími společně z jedné misky), v epických scénách často asistuje v nemocničním pokoji.

Odraz v kultuře

  • Mši pro sbor a varhany složila americká skladatelka E. Anne Schwerdtfeger (1965).
  • Román A Confederacy of Dunces napsal Ignatius Reilly (1980), v modlitbě k Martinovi se dovolává sociální spravedlnosti afroamerických dělníků v továrně v New Orleans, kde pracuje.
  • Skladbu St. Martin De Porres zařadila jazzová pianistka Mary Lou Williamsová na své album Black Christ of the Andes.
  • Video k singlu „Like a Prayer“ americké zpěvačky Madonny (1989) se setkalo s rozporuplným přijetím veřejnosti a kritikou katolické církve v Peru a ve Vatikánu.
  • Filmy Fray Escoba (Friar Broom) (1963) a Un mulato llamado Martin (Mulat zvaný Martin) (1975).

Odkazy

Reference

  1. Světci k nám hovoří... – sv. Martin de Porres
  2. RAVIK, Slavomír. O světcích a patronech. Praha: Levné knihy KMa, 2006. ISBN 80-7309-343-X. S. 401–402. 
  3. Data a údaje uváděné v Ravikově knížce, citovaní v poznámce 1, jsou vesměs chybné a byly opraveny podle LCI, citovaného v literatuře.

Literatura

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, Wolfgang Braunfels (ed.), Band 7, vydal Herder Basel-Freiburg-Rom-Wien 1992, s. 571.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Svatý Martin de Porres.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha svatého Martina de Porres v kostele svatého Jiljí v Praze na Starém Městě, dar z Limy roku 2004, koště české
San Martín de Porres - Reconstrucción Facial 3D.jpg
Autor: Cicero Moraes, Licence: CC BY-SA 4.0
Digital 3D facial reconstruction of São Martinho de Porres.

3D Reconstruction (modeling): Cícero Moraes Forensic Consulting: Dr. Paulo Miamoto

Entities involved: Ebrafol - Brazilian Team of Forensic Anthropology and Forensic Dentistry, Convento Santo Domingo, FASIPE College, Santa Rosa de Lima Parish, Spolfoc - Peruvian Society of Forensic Anthropology and Forensic Dentistry, Universidad inca Garsilaso de la Vega, Universidad
Martin-de-porres.jpg
Autor: Areyes108, Licence: CC BY-SA 3.0
Martin de Porres