Martina Šimkovičová
PhDr. PaedDr. Martina Šimkovičová | |
---|---|
16. ministryně kultury SR | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 25. října 2023 | |
Prezidentka | Zuzana Čaputová |
Předseda vlády | Robert Fico |
Předchůdkyně | Silvia Hroncová |
Poslankyně Národní rady SR | |
Ve funkci: 23. března 2016 – 29. února 2020 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Hlas ľudu (2019–2020) |
Nestranička | |
Poslankyně NR SR | za Sme rodina (2016) za SNS (2023) |
ve slovenské vládě | za SNS (2023–dosud) |
Rodné jméno | Martina Bučuričová |
Narození | 29. srpna 1971 (52 let) Modra Československo |
Choť | Igor Šimkovič |
Děti | 3 |
Alma mater | Univerzita Komenského v Bratislavě |
Profese | politička |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Martina Šimkovičová (rozená Bučuričová, * 29. srpna 1971 Modra) je slovenská televizní moderátorka a politička, od října 2023 ministryně kultury SR ve čtvrté vládě Roberta Fica.[1]
Životopis
V roce 1993 absolvovala magisterské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde získala také titul PaedDr. v oboru vychovatelství pro osoby vyžadující zvláštní péči a také v r. 2015 titul PhDr. v oboru léčebná pedagogika.[2]
V roce 1998 nastoupila do soukromé televize Markíza, kde s Patrikem Švajdou moderovala hlavní večerní zpravodajství.
Z prvního manželství má dceru Petru (* 1990), v roce 2005 si vzala automobilového závodníka Igora Šimkoviče, se kterým má syna Marka (* 2003). Televizní kariéru přerušila z důvodu narození dcery Sofie (* 2013), o dva roky později se vrátila na obrazovku. Začala moderovat vlastní pořad Reflex Špeciál, ten byl však kvůli nízké sledovanosti stažen z vysílání. V TV Markíza působila téměř 18 let. Televize s ní ukončila spolupráci poté, co na sociální síti sdílela příspěvky namířené proti migrantům.[3]
V roce 2015 byla tváří INTV, neúspěšného projektu celoslovenské konspirační a dezinformační televize.[4]
V parlamentních volbách v roce 2016 se dostala do Národní rady na kandidátce hnutí Sme rodina, po dvou měsících však opustila jeho poslanecký klub a působila jako nezávislá poslankyně.[5]
V roce 2019 vstoupila do krajně pravicového politického hnutí Hlas ľudu, které vzniklo převzetím a transformací středového Hnutí za demokraciu bývalého prezidenta SR Ivana Gašparoviče. Hnutí kandidovalo v parlamentních volbách v roce 2020, do Národní rady se ale nedostalo.[6] Šimkovičová z hnutí odešla a nevrátila se do něj ani po jeho přejmenování na Republika, ale stále s ním spolupracovala.[7]
V parlamentních volbách v roce 2023 kandidovala jako nezávislá na kandidátce SNS. V říjnu 2023 se stala ministryní kultury ve čtvrté vládě Roberta Fica.[8]
Ministryně kultury
Již krátce po nástupu do funkce byla za své působení kritizována řadou umělců, pedagogů, pracovníků v kultuře, médií a také opozičními stranami.[9][10][11] Zastavila například čerpání prostředků ministerstva kultury pro neziskové organizace podporující práva LGBT, přičemž uvedla, že ve věci požaduje „návrat k normálnosti“. Ministerstvo kultury pod jejím vedením také zveřejnilo anketu, na které se uživatelů ptalo, zda podporují obnovu slovenských kulturních památek, nebo akce LGBT, na kterých se podle ministerstva nezletilé děti učí předvádět „sexuální show“. Příspěvek byl později téhož dne smazán. Na konci roku 2023 se nechala slyšet, že ji pobouřil obraz visící v budově Slovenského rozhlasu, na kterém byli vyobrazeni dva muži, kteří si dávají polibek.[12] V prosinci 2023 nechalo ministerstvo kultury pod jejím vedením prostředky určené na boj s dezinformacemi převést na opravu střechy budovy Slovenské filharmonie.[13]
Na konci října 2023 zaslala ministru kultury České republiky Martinu Baxovi dopis se stylistickými, pravopisnými i faktickými chybami. Poté, co ji na problémy v dopisu upozornili uživatelé na sociálních sítích, omezila u příspěvků možnost přidávat komentáře.[14][15] V únoru 2024 se ji pokusili opoziční poslanci na zvláštní schůzi Národní rady odvolat.[16][17] Vznikla také internetová petice za její odvolání z funkce ministryně, která získala přes 170 tisíc podpisů.[18][19] V souvislosti s peticí podala Šimkovičová trestní oznámení.[20]
V březnu 2024 uvedla, že chce vyměnit vedení slovenské veřejnoprávní televize RTVS.[21][22] Působení televize předtím dlouhodobě kritizovala,[23] podobně jako premiér Robert Fico.[24][25][26]
Kritika
V letech 2018–2023 Šimkovičová působila v internetové televizi Slovan, která šířila dezinformace, homofobní názory, proruskou propagandu a propagovala antisystémové strany.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martina Šimkovičová na slovenské Wikipedii.
- ↑ AKTUALITY.SK. ONLINE: Prezidentka vymenovala štvrtú vládu Roberta Fica. Aktuality.sk [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Absolventi – Martina Šimkovičová (Bučuričová) [online]. Univerzita Komenského v Bratislavě [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ AKTUALITY.SK. Z Markízy ju vyhodili, Pellegrini s ňou mal problém a médiám sa už teraz vyhráža. Kto je Martina Šimkovičová. Aktuality.sk [online]. 2023-10-17 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Adeptka na ministerku kultúry Martina Šimkovičová je roky nástrojom proruskej dezinfoscény. Omediach.com [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TASR. Boris Kollár vylúčil z klubu Sme rodina trojicu poslancov. www.postoj.sk [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Voľby do Národnej rady Slovenskej republiky - Pridelenie mandátov politickým subjektom. volby.statistics.sk [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Martina Šimkovičová, slovenská ministryně a královna dezinfo scény, vadí i umělcům. info.cz [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ A.S, Petit Press. SME Minúta: Fico je štvrtýkrát premiérom, prezidentka vymenovala novú vládu. domov.sme.sk [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ AKTUALITY.SK. Ministerka Šimkovičová, nie ste kráľovná kultúry, ale jej slúžka, odkazujú umelci. Žiadajú, aby odstúpila. Aktuality.sk [online]. 2024-02-05 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Šimkovičovú sme zastihli v Rakúsku: To, čo sme videli, nás prekvapilo. Veď jej dcéra chodí do…. Plus 7 dní [online]. 2023-12-05 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ MOČKOVÁ, Jana. Vyhazovy a odchody ve slovenské kultuře. Ministryně kultury Šimkovičová chce nová pravidla pro muzea a galerie. Deník N [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Ministryně nekultury. Bojuje proti obrazům, neziskovkám a LGBT lidem - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Slovenská ministryně dál udivuje. Peníze na boj s dezinformacemi dá raději na opravu střechy - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-12-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ „Příště někdo gramotný.“ Slovenská ministryně kultury má ostudu za dopis českému kolegovi - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-10-30 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Při vší úctě, dovoluji si napsat vám. Slováky baví dopis ministryně Česku. iDNES.cz [online]. 2023-10-30 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. „Její plány by nás vrátily před rok 1989“. Slovenská opozice navrhla odvolání ministryně kultury. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Odvolání slovenské ministryně kultury se nekonalo. Chyběli vládní poslanci - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-02-12 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Už 110-tisíc ľudí žiada odstúpenie Šimkovičovej: Demokraciu si zamieňa s autokraciou. Pravda.sk [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Nejvíc podpisů v historii. Petice za odvolání slovenské ministryně kultury láme rekordy - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ AKTUALITY.SK. Rezort Martiny Šimkovičovej podal trestné oznámenie v súvislosti s petíciou na jej odvolanie. Aktuality.sk [online]. 2024-01-22 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Slovenská ministryně chce vyměnit vedení veřejnoprávní televize - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ MIKUŠOVIČ, Dušan. Šimkovičová už otvorene hovorí o výmene vedenia RTVS, vláde zatiaľ predložila iba „kontúry“. Denník N [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Slovenská ministryně chce výměnu vedení rozhlasu a televize, RTVS se dělit nemá. Deník N [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Fico kritizoval RTVS neprávom, redaktorka Hanzelová zverejnila dôkaz. Omediach.com [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ A.S, Petit Press. Premér Fico kritizoval RTVS pod vedením Miku. domov.sme.sk [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Fico káral novinářku slovenské televize. Ptala se na hrozbu izolace Slovenska. iDNES.cz [online]. 2024-02-27 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martina Šimkovičová na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“