Martina Hingisová

Martina Hingisová
Martina Hingisová na French Open 2016
PřezdívkaSwiss Miss[1]
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Datum narození30. září 1980 (41 let)[2]
Místo narozeníKošice, Československo[2]
BydlištěFeusisberg, Švýcarsko[2]
Výška170 cm[2]
Váha59 kg.[2]
Profesionál od1994
Ukončení kariéry2002–2005
2007–2013
29. října 2017
Držení raketypravou rukou, obouručný bekhend
Výdělek23 774 072 USD
Tenisová raketaYonex NanoSpeed RQS 11[2]
Síň slávy2013 (profil)
Dvouhra
Poměr zápasů548–135
Tituly43 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (31. března 1997)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (1997, 1998, 1999)
French Openfinále (1997, 1999)
Wimbledonvítězka (1997)
US Openvítězka (1997)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňvítězka (1998, 2000)
Olympijské hry2. kolo (1996)
Čtyřhra
Poměr zápasů490–110
Tituly64 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (8. června 1998)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (1997, 1998, 1999, 2002, 2016)
French Openvítězka (1998, 2000)
Wimbledonvítězka (1996, 1998, 2015)
US Openvítězka (1998, 2015, 2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňvítězka (1998, 2000, 2015)
Olympijské hryStříbrná medaile stříbro (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly7
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2006, 2015)
French Openvítězka (2016)
Wimbledonvítězka (2015, 2017)
US Openvítězka (2015, 2017)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (1998)
Hopman Cupvítězka (2001)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20180212a12. února 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
stříbroRio de Janeiro 2016ženská čtyřhra

Martina Hingisová (nepřechýleně Hingis, * 30. září 1980 Košice) je bývalá švýcarská tenistka pocházející z česko-slovenské smíšené rodiny,[3][4] která se na profesionálních okruzích pohybovala mezi sezónami 1994–2017. Matka Melanie Molitorová je Češka, otec Karol Hingis má slovensko-maďarský původ. Na Letních olympijských hrách 2016Rio de Janeiro vybojovala pro Švýcarsko stříbrnou medaili z ženské čtyřhry v páru s Timeou Bacsinszkou.[5]

V tenise je držitelkou několika věkových rekordů, když se jako 15letá stala historicky nejmladším vítězem zápasu i turnaje na grandslamu dospělých a již ve 12 letech nejmladším šampionem grandslamové juniorky. V 16 letech pak byla klasifikována jako nejmladší světová jednička v tenise. První trofejí z Australian Open se v 16 letech a 117 dnech věku stala vůbec nejmladším vítězem grandslamové dvouhry bez rozdílu pohlaví.[6]

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála pět singlových titulů – třikrát Australian Open a jednou WimbledonUS Open. V ženské čtyřhře přidala třináct trofejí. Ve smíšené čtyřhře pak triumfovala na Australian Open 20062015, ve Wimbledonu 2015, na US Open 2015 a kariérní grandslam s Paesem zkompletovala na French Open 2016[7] Další dva mixové tituly přidala v roce 2017 z Wimbledonu a US Open s Jamiem Murraym. V roce 1998 zvítězila na všech čtyřech deblových majorech a stala se čtvrtou tenistkou historie, jíž se podařilo vybojovat čistý grandslam v ženské čtyřhře. Titul z US Open 1998 znamenal zkompletování kariérního deblového grandslamu, jehož dosáhla jako 17. hráčka.

V březnu 1997 se stala osmou – v 16 letech a 5 měsících historicky nejmladší[8] – světovou jedničkou ve dvouhře žen, a na čele strávila celkem 209 týdnů,[9] když jeho vrchol naposledy opustila 14. října 2002. Na první příčku deblové klasifikace premiérově pronikla v červnu 1998 a úhrnem jí v osmi obdobích vévodila 90 týdnů, když čelo naposledy opustila v březnu 2018. Několik týdnů přitom současně kralovala i singlovému pořadí, což se před ní podařilo Navrátilové se Sanchezovou Vicariovou a po ní Davenportové, ClijstersovéSereně Williamsové.

Na okruhu WTA Tour vyhrála čtyřicet tři turnajů ve dvouhře a šedesát čtyři ve čtyřhře. V listopadu 2015 se stala šestnáctou hráčkou na okruhu WTA s minimálně 50 deblovými tituly.[10] Singlové finále Turnaje mistryň si zahrála čtyřikrát. V letech 19982000 z něho odešla vítězně. Deblovou část turnaje pak ovládla s Annou Kurnikovovou také dvakrát. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.

Pro chronické poranění vazů obou hlezen poprvé přerušila profesionální kariéru na konci sezóny 2002, kdy jí bylo 22 let. Po několika operacích a dvouletému odpočinku se na dvorce vrátila v roce 2006. Opět pronikla do první světové desítky až na 6. příčku, když vyhrála tři singlové události. V sezóně 2007 ukončila podruhé tenisovou dráhu v souvislosti s pozitivním testem na kokain. Mezi profesionálky se opět vrátila roku 2013 poté, co oznámila záměr hrát pouze čtyřhru. Nejdříve nastupovala po boku Lisické. Po Wimbledonu 2014 se její spoluhráčkou stala Italka Flavia Pennettaová[11] a mezi březnem 2015 a červencem 2016 nastupovala s Indkou Saniou Mirzaovou, s níž vytvořila nejlepší světový pár, když obě členky v dubnu téhož roku figurovaly na prvních dvou příčkách žebříčku WTA ve čtyřhře. Mezi srpnem 2016 a únorem 2017 hrála s Američankou Coco Vandewegheovou. Od března 2017 do ukončení kariéry v říjnu téže sezóny se její partnerkou stala Tchajwanka Čan Jung-žan.

Jako reprezentantka země helvétského kříže dovedla švýcarský tým do finále Fed Cupu 1998 a spolu s Rogerem Federerem vyhrála Hopmanův pohár 2001. Ve Fed Cupu nastoupila k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 18–4 ve dvouhře a 11–3 ve čtyřhře.

V červnu 2011 ji časopis Time zařadil mezi „30 legend ženského tenisu: minulosti, současnosti a budoucnosti.“[12] V roce 2013 byla přijata do Mezinárodní tenisové síně slávy.[13] Během kariéry také získala sportovní ocenění.

Mládí

Martina Hingisová, 2011

Martina Hingisová se narodila roku 1980 ve východoslovenské metropoli Košicích, tehdejší součásti Československa, do rodiny tenistů[8] Melanie Molitorové a Karola Hingise.

Matka byla profesionální tenistka, jež v jednom z výročních žebříčků dvouhry žen v ČSSR figurovala na desátém místě. Poskytnout dceři optimální podmínky pro průnik mezi světové tenistky byla připravena již v době těhotenství.[14] Otec vystoupal nejvýše na 19. místo československého žebříčku mužů. Dětství prožila v Rožnově pod Radhoštěm.[15]

Rodiče se rozvedli ve věku jejích šesti let. Matka s ní emigrovala z Československa v roce 1987[16] do švýcarského Trübbachu.[14] Melanie Molitorová se poté podruhé vdala za švýcarského výpočetního technika Andrease Zogga.[17] Martina Hingisová získala švýcarské občanství v procesu naturalizace.

Tenisová kariéra

1993–1994: Juniorská kariéra

Tenis začala hrát ve dvou letech a ve čtyřech odehrála první turnaj mladších žákyň.[18]

Do juniorského tenisu organizovaného Mezinárodní tenisovou federací vstoupila v roce 1993 jako 12letá žákyně. Prvním turnajem, do něhož nastoupila, se v únoru 1993 stalo 5. halové mistrovství České republiky juniorů, probíhající v Přerově. V úvodním kole ji vyřadila Lenka Němečková.

Ve 12 letech nejmladší šampionkou grandslamové juniorky

V sezóně 1993 se stala historicky nejmladší vítězkou juniorky Grand Slamu, když stále ve věku dvanácti let ve finále French Open 1993 zdolala 17letou Belgičanku Laurence Courtoisovou.[19] O rok později vítězství na juniorce French Open 1994 zopakovala, když v boji o titul hladce přehrála 18letou Kanaďanku Sonyu Jeyaseelanovou. V červenci pak triumfovala ve Wimbledonu 1994 po závěrečné výhře nad Jihokorejkou Jeon Mi-ra a z newyorského US Open 1994 odešla jako poražená finalistka, když nestačila na 16letou Američanku Meilen Tuovou.[20]

Na červencovém juniorském mistrovství Evropy 1994 v Klostersu vyhrála dvouhru po rozhodující výhře nad Lenkou Němečkovou. Poslední událostí v této věkové úrovni se pro ni stalo zářijové US Open 1994.

V juniorské kategorii celkově zvítězila v pěti singlových a třech deblových turnajích organizovaných Mezinárodní tenisovou federací. V roce 1994 se stala vůbec nejmladší juniorskou mistryní světa ve dvouhře[21] poté, co zakončila sezónu na 1. místě žebříčku.

1993–1995: Rychlý vstup do profesionálního tenisu

Kontroverzní rozhodnutí: ve 14 letech mezi profesionálky

První turnaj na okruhu ITF, do něhož nastoupila v říjnu 1993 – měsíc po 13. narozeninách –, vyhrála. Na události s rozpočtem 10 tisíc dolarů ve švýcarském Langhentalu zdolala ve finále Němku Sophii Görgesovou po třísetovém průběhu. Poté se představila v lednu 1994 na coburgském turnaji, z něhož odešla vyřazena ve druhém kole. V rámci okruhu ITF vybojovala celkem dva singlové a jeden deblový titul. K langhentalské trofeji přidala dva triumfy z Prostějova. Na druhém ročníku této české akce vyhrála čtyřhru s Petrou Langrovou v únoru 1995. Již jako světová šestnáctka pak ovládla dvouhru prostějovského turnaje roku 1996 poté, co ve finále zvítězila nad Rakušankou Barbarou Paulusovou.

V rámci okruhu WTA Tour debutovala – a stala se profesionálkou – během první poloviny října 1994, když dva týdny po 14. narozeninách na Zürich Open porazila 29letou Američanku a 45. hráčku klasifikace Patty Fendickovou ve dvou setech. Poté však nenašla recept na favorizovanou světovou pětku Mary Pierceovou. Do turnaje vstupovala na divokou kartu z 378. pozice žebříčku WTA. Zisk 36 bodů jí zajistil posun na 199. místo. Nízká věková hranice, při níž se rozhodla stát profesionálkou, byla kontroverzním tématem pro Ženskou tenisovou asociaci. Krátce nato tato řídící organizace přijala pravidlo, že se 14leté hráčky nesmí účastnit profesionálního okruhu, a věková skupina 15–17letých juniorek bude nadále omezena počtem odehraných událostí v jedné sezóně.[22]

Následující týden se Hingisová poprvé probojovala do čtvrtfinále, když na Porsche Tennis Grand Prix 1994 ve Filderstadtu hladce zdolala 29. ženu světa Helenu Sukovou a také Němku Christinu Singerovou-Bathovou. Mezi poslední osmičkou tenistek nestačila na Američanku Mariannu Werdelovou Witmeyerovou, přestože jí v prvním setu uštědřila „kanára“. Do essenského Nokia Grand Prix 1994 již přijížděla v roli 120. hráčky pořadí. Konečnou fází se pro ni stalo opět čtvrtfinále porážkou od Kariny Habšudové. Danou sezónu zakončila na 87. místě žebříčku WTA.[20]

Nejmladší vítězka singlového zápasu na Grand Slamu

Na grandslamu debutovala lednovým Australian Open 1995, kde na úvod přešla přes Američanku Jolene Watanabeovou Giltzovou, aby ji poté ve své nejlepší sezóně kariéry vyřadila pozdější osmifinalistka Kjōko Nagacuková z Japonska. Ve věku 14 let a 3 měsíců se stala nejmladším tenistou, jenž vyhrál singlový zápas na Grand Slamu.[22]

První finále na okruhu WTA si zahrála ve věku 14 let na květnovém Citizen Cupu 1995. Na její raketě této hamburské události postupně skončily Sandrine Testudová, světová pětka Jana Novotná – poprvé porazila hráčku elitní desítky žebříčku, Judith Wiesnerová i Anke Huberová. Až v boji o titul ji deklasovala druhá nasazená Conchita Martínezová, když získala jen jediný gem. Na pařížské French Open 1995 přijela jako světová třiadvacítka. Ve třetím kole ji stopku vystavila turnajová sedmička Lindsay Davenportová. Ve Wimbledonu 1995 prohrála otevírací zápas proti světové jedničce Steffi Grafové a US Open 1995 znamenalo první grandslamovou účast v osmifinále, v němž ji zastavila osmá hráčka žebříčku Gabriela Sabatini.[2] Sezónu zakončila na 16. místě světové klasifikace.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour vybojovala ve čtyřhře Citizen Cupu 1995, v jehož závěru přehrály třetí nasazený pár Conchita Martínezová a Patricia Tarabiniová. Jako poražená finalistka pak odešla po boku Ivy Majoliové z deblové soutěže Canadian Open 1995, když dvojice nestačila na turnajové trojky Gabrielu Sabatiniovou a Brendu Schultzovou-McCarthyovou.[2]

1996: Historicky nejmladší vítězka Wimbledonu po deblové výhře

Skalp světové jedničky a wimbledonský triumf v ženské čtyřhře

Na newyorské exhibici, 2011

Na Australian Open ji ve čtvrtfinále vyřadila světová osmnáctka Amanda Coetzerová. Následovala semifinálová účast na tokijském Toray Pan Pacific Open z kategorie WTA Tier I, kde nestačila na chorvatskou osmou hráčku žebříčku Ivu Majoliovou. Jako světová šestnáctka v březnu zavítala na prostějovský turnaj okruhu ITF s dotací 50 tisíc dolarů, kde jako nejvýše nasazená ve finále zdolala Rakušanku Barbaru Paulusovou.[2]

Výraznější výsledek na antuce přišel na květnovém Italian Open, kde jako 15letá hrála v roli turnajové šestky. Ve čtvrtfinále přehrála světovou jedničku Steffi Grafovou. Jednalo se o její první vítězství nad hráčkou v čele světové klasifikace. Grafová na antuce prohrála po téměř dvou letech, poprvé od semifinále French Open 1994.[23]. Poté zvládla utkání s Rumunkou Irinou Spirleaovou, aby ji v boji o titul zastavila třetí žena klasifikace Conchita Martínezová. French Open představoval vyřazení ve třetím kole od Karin Habšudové ve třech setech. Ve Wimbledonu ji čerstvou porážku oplatila mezi poslední šestnáctkou Grafová. Přesto se na tomto majoru zapsala do historických statistik tenisu, když s Helenou Sukovou vyhrála ženskou čtyřhru. Stala se tak vůbec nejmladším vítězem grandslamu. Hingisové bylo 15 let a 282 dní, čímž překonala o tři dny stáří Lottie Dodové jako nejmladší vítězky wimbledonské dvouhry z roku 1887.[22][24]

Olympionička a první profesionální trofej ve dvouhře

V červenci se zúčastnila atlantské letní olympiády. V singlové soutěži byla patnáctou nasazenou. Ve druhé fázi ji vyřadila Japonka Ai Sugijamová. Grandslamové maximum vytvořila na newyorském US Open, kde pronikla přes čerstvou bronzovou olympijskou medailistku Janu Novotnou do semifinále. Podruhé v sezóně ji v něm zdolala světová jednička Steffi Grafová.[2]

Premiérový singlový titul vybojovala na říjnovém Porsche Tennis Grand Prix, hraném na tvrdém povrchu v německém Filderstadtu.[25] Ve čtvrtfinále zůstala na její raketě světová dvojka Arantxa Sanchézová Vicariová, poté čtyřka Lindsay Davenportová. Trofej si odvezla po výhře nad pátou hráčkou klasifikace Anke Huberovou. Také navazující Barilla Indoors v Curychu znamenal finálovou účast. V závěrečném duelu ji však zastavila Jana Novotná, když jí odebrala jen čtyři gamy. O dva týdny později ji ńa chicagském Ameritech Cupu z kategorie Tier I opět stopku vystavila Novotná, tentokrát v semifinále. Druhou trofej přidala v listopadu na oaklandském Bank of the West Classic, kde ve finále deklasovala světovou jedničku Moniku Selešovou, jíž povolila jen dva gamy. Na newyorský Turnaj mistryň přijížděla jako turnajová sedmička a třetí nejmladší účastnice v jeho historii.[25] Po vyřazení Majoliové mezi poslední čtveřicí utržila ve finále dva „kanáry“ od Steffi Grafové, a po pětisetovém průběhu jí za 2.49 hodiny podlehla.[26]

Sezónu zakončila na 6. místě dvouhry a 10. příčce čtyřhry.

1997: Nejlepší rok kariéry – jeden zápas od čistého Grand Slamu

Švýcarka sezónu ovládla, když vévodila singlovým statistikám dvanácti vyhranými turnaji, třinácti odehranými finále, získáním tří ze čtyř grandslamů a nejvyšším výdělkem 3 400 196 dolarů. Poměr singlových výher a proher činil 93,8 %. Na konci března se stala světovou jedničkou a dalších 80 týdnů, až do října 1998, čelo žebříčku WTA neopustila. Jediný prohraný zápas ve finále French Open znamenal, že se nestala třetí tenistkou historie, která dosáhla na čistý Grand Slam. Ve všech čtyřech vzájemných duelech roku porazila bývalou světovou jedničku Moniku Selešovou.[27]

Nejmladší vítězka Grand Slamu i světová jednička ve 20. století

V první části roku zaznamenala sérii 37 výher a šesti titulů v řadě, což znamenalo druhý nejlepší vstup do sezóny v otevřené éře tenisu.[27]

Druhý týden sezóny odehrála Sydney International z kategorie Tier II, kde jako druhá nasazená prošla přes Mary Joe Fernandezovou do finále. V něm přehrála Američanku Jennifer Capriatiou po třísetovém průběhu. Vítěznou šňůru prodloužila na Ford Australian Open,[22] kde neztratila ani jednu sadu. V semifinále opět zdolala Mary Joe Fernandezovou. V boji o titul vyhrála nad francouzskou 22. hráčkou žebříčku Mary Pierceovou, která získala jen čtyři gemy. Hingisová se výhrou v 16 letech a 117 dnech stala nejmladším vítězem grandslamové dvouhry v historii tenisu.[28] Po boku Bělorusky Nataši Zverevové zvítězila i v ženské čtyřhře po výhře nad párem Lindsay Davenportová a Lisa Raymondová.

V semifinále vítězného Toray Pan Pacific Open 1997 porazila Huberovou

Na únorovém Toray Pan Pacific Open vybojovala třetí trofej v řadě. V semifinále vyřadila Anke Huberovou a před finále odstoupila světová jednička Steffi Grafová. Vítězná série pokračovala i na pařížském Open Gaz de France, kde ji ani v závěrečném duelu nezastavila Anke Huberová.[2]

Dominanci ve světovém tenisu potvrdila pátým a šestým titulem, když zvítězila na velkých amerických turnajích kategorie WTA Tier ILipton Championships a Family Circle Cup. Na prvním z nich v Miami udolala v semifinále čtvrtou hráčku klasifikace Janu Novotnou. Následně za pouhých 44 minut[29] deklasovala Moniku Selešovou. Na druhém v Hilton Head na ni ve finále opět nenašla recept Selešová, když v těsném průběhu rozhodl až tiebreak závěrečné sady. Šňůra 32zápasové neporazitelnosti od ledna 1997 znamenala další rekordní zápis, když 31. března vystřídala Steffi Grafovou na čele světového žebříčku WTA jako vůbec nejmladší tenistka na této pozici.[29]

Poté několik týdnů nehrála. Na dvorce se vrátila ve druhé polovině května pařížským French Open. Po prvních dvou výhrách zůstaly na její raketě Anna Kurnikovová, Barbara Paulusová, Arantxa Sánchezová Vicariová a v semifinále třetí nasazená Selešová. Ve finálovém střetnutí však podlehla Chorvatce Ivě Majoliové. Jednalo se o jediný grandslamový zápas dvouhry, jenž Švýcarka během sezóny prohrála. Připravil ji tak o dovršení čistého Grand Slamu.[22]

Ve Wimbledonu potvrdila úlohu nejvýše nasazené. Na cestě do finále ji nejvíce gamů odebrala v úvodním kole Lucemburčanka z třetí stovky Anne Kremerová. Zbylé zápasy měly hladký průběh a soupeřky uhrávaly čtyři nebo pět her. Ve čtvrtfinále zdolala Denisu Chládkovou a mezi poslední čtveřicí Annu Kurnikovovou. Ve finálovém duelu proti světové trojce Janě Novotné ztratila první sadu. Češka však wimbledonské finále, stejně jako v roce 1993, nedovedla do vítězného konce, když zbylé dva sety prohrála. Hingisová se tak stala nejmladší šampionkou Wimbledonu od roku 1887, kdy v němž triumfovala 15letá Lottie Dodová.[22][30]

Šampionka Turnaje mistryň a pád z čela žebříčku

Na amerických betonech dobyla další tři trofeje. Na červencovém Bank of the West Classic ve Standfordu si připsala double, když vedle singlu vyhrála i čtyřhru s Davenportovou. Další týden situaci zopakovala na Toshiba Classic v San Diegu, kde vedle dvouhry ovládla čtyřhru s Arantxou Sánchezovou Vicariovou. Teprve druhou porážku sezóny ji v polovině srpna uštědřila sedmá hráčka žebříčku Lindsay Davenportová v semifinále losangeleského Acura Classic po třísetovém průběhu. Na závěrečném grandslamu US Open neztratila žádný set. Na cestě za premiérovým newyorským titulem ji v závěrečných kolech nezastavily Sanchézová Vicariová, Lindsay Davenportová a v boji o titul ani Venus Williamsová, která hrála své premiérové finále Grand Slamu. Po výhře dosáhla košická rodačka na třetí ze čtyř grandslamů v roce.[22][31] Stala se tak sedmou a nejmladší tenistkou historie, která se probojovala do všech čtyř finále v jediném kalendářním roce. Před ní tohoto výkonu dosáhly Maureen Connollyová, Margaret Courtová, Chris Evertová, Martina Navrátilová, Steffi Grafová a Monika Selešová. Ve věku šestnácti let také představovala nejmladší vítězku tří majorů v sezóńě.

V říjnu přidala double z halového Porsche Tennis Grand Prix, kde v posledním zápase singlové soutěže přehrála Lisa Raymondou a čtyřhru ovládla po boku Sánchezové Vicariové. Poslední dvanáctou trofej v roce dosáhla na halovém Advanta Championships ve Filadelfii, kde po dramatickém průběhu triumfovala ve finále nad Davenportovou až v tiebreaku rozhodující sady. Na Turnaji mistryň skončila již ve druhém kole na raketě sedmé nasazené a pozdější finalistky Mary Pierceové.[2]

1998: Zisk čistého Grand Slamu v ženské čtyřhře

Trofej na Indian Wells Masters

Po volném losu prohrála svůj úvodní zápas sezóny, když na Sydney International nestačila na pozdější finalistku Venus Williamsovou.[31] Přesto si odvezla titul z deblové soutěže v páru s Helenou Sukovou. V roli první nasazené a obhájkyně titulu zavítala na Australian Open. Třetí grandslam za sebou vyhrála[22] poté, co ve čtvrtfinále vyřadila Mary Pierceovou, v semifinále turnajovou desítku Anke Huberovou a v závěrečném boji osmou nasazenou Conchitu Martínezovou po setech 6–3 a 6–3. Spolu s Chorvatkou opanovala také ženskou čtyřhru. Na Toray Pan Pacific Open ji ve finále zastavila Davenportová ve dvou setech.[2]

Po třítýdenní pauze se na kurtech objevila v březnu během State Farm Evert Cupu v Indian Wells. Po vyřazení Conchity Martínezové a Venus Williamsové zvládla i finále proti světové dvojce a obhájkyni Davenportové. Vítězstvím si upevnila vedoucí pozici na žebříčku WTA. Navazující Lipton Championships v Miami představoval semifinálovou porážku od Venus Williamsové. Druhým společným titulem s Janou Novotnou ze čtyřhry[2] navázaly stabilní spolupráci a na konci sezóny byly vyhlášeny nejlepší světovou dvojicí roku.

Na hamburské antuce Intersport Grand Prix se obě spoluhráčky potkaly ve finále, které zvládla Švýcarka ve dvou setech. V deblové soutěži prohrály duel o titul s párem Barbara Schettová a Patty Schnyderová. Římský Italian Open představoval hladký postup do finále, když ve čtyřech zápasech ztratila jen 15 gamů. Závěrečný duel však nezvládla, po třetí porážce v roce, od světové devítky Venus Williamsové. Přesto neúspěch s Američankou odčinila ve čtvrtfinále French Open, kde ji vyřadila. V semifinále však nenašla recept na osmou hráčku žebříčku Monika Selešovou S Novotnou triumfovala v ženské čtyřhře. V semifinále travnatého Wimbledonu ji rok starou porážku vrátila světová trojka Jana Novotná. V deblové soutěži obě vybojovaly trofej.[2]

Zvládnutý Turnaj mistryň a světová dvojka

Během letní sezóny na amerických betonech nevyhrála žádný turnaj. Mezi poslední čtveřicí ji na sandiegském Toshiba Classic přehrála Mary Pierceová. Na Acura Classic ji v utkání o titul porazila Davenportová a na montréalském du Maurier Open ji v semifinále stopku vystavila pátá nasazená Selešová. Na letní vrchol US Open přijížděla stále jako světová jednička. Ve čtvrtém kole zdolala Francouzku Nathalii Dechyovou. Poté zvládla zápasy proti Selešové i Novotné. Až v závěrečném střetnutí podlehla potřetí v roce Lindsay Davenportové po dvousetovém průběhu.[2] Přesto se na newyorském majoru zapsala do statistik historie tenisu, když s Novotnou vyhrála ženskou čtyřhru. Stala se tak čtvrtou tenistkou historie, jíž se podařilo vybojovat čistý grandslam v ženské čtyřhře. Titul z US Open 1998 současně znamenal zkompletování kariérního deblového grandslamu, jehož dosáhla jako 17. hráčka.[32]

V září se uskutečnil první ze dvou ročníků ženského Grand Slam Cupu v Mnichově, na němž mezi poslední čtveřicí hráček skrečovala v závěru třetího setu krajance a světové devítce Patty Schnyderové pro křeče.[33] Dlouhodobá ztráta bodů – vrcholící vyřazením ve čtvrtfinále Porsche Tennis Grand Prix od Belgičanky Dominique Monamiové –, znamenala, že ji 12. října na čele světové klasifikace po 80 týdnech vystřídala Američanka Lindsay Davenportová.[31] V listopadu poprvé ovládla Turnaj mistryň, kde zvládla semifinále proti Irině Spirleaové a poslední duel v roce, čtyřsetový boj o titul s Davenportovou.[34]

Sezónu zakončila na 2. místě dvouhry (288 bodů za Davenportovou) a na 2. příčce čtyřhry (178 bodů za Zverevovou).

1999: Současné kralování žebříčku dvouhry i čtyřhry

V sezóně dominovala statistikám sedmi vyhranými turnaji (spolu s Davenportovou) a třinácti odehranými finále. Na odměnách vydělala nejvyšší částku 3 291 780 dolarů a podruhé v kariéře rok zakončila jako světová jednička. Se stabilní spoluhráčkou Annou Kurnikovovou se staly párem roku.

Singlový i deblový hattrick na Australian Open

Na lednovém Sydney International z kategorie Tier II pronikla jako světová dvojka do finále, v němž podlehla první hráčce klasifikace Lindsay Davenportové. Potřetí za sebou pak vyhrála Australian Open,[35] což se v otevřené éře před ní podařilo pěti hráčkám – Goolagongové, Courtové, Selešové a Grafové. Navíc, také jako šestá žena open éry, vyhrála potřetí za sebou ženskou čtyřhru, poprvé v páru s Ruskou Annou Kurnikovovou, s níž utvořila novou stabilní dvojici. S bývalou spoluhráčkou, tehdy 30letou Janou Novotnou, se rozešla, když ji označila za „příliš starou a příliš pomalou“.[36] V melbournské dvouhře svedla jediné třísetové klání ve čtvrtém kole s šestnáctou hráčkou pořadí Amandou Coetzerovou. V závěrečných třech zápasech proti Mary Pierceové, Monice Selešové a světové devětadvacítce Amélii Mauresmové již nepřipustila komplikace.[2]

Na tokijském turnaji v roce 2014

Na vítězné vlně pokračovala tokijským Toray Pan Pacific Open, kde přes Novotnou postoupila do finále. Na druhém turnaji v řadě zdolala Coetzerovou, která ji odebrala pouze tři gamy. Bodový zisk jí po sedmnácti týdnech na druhé příčce zajistil 8. února návrat do čela světové klasifikace, kde strávila dalších 21 týdnů až do července 1999. Evert Cup v Indian Wells opustila po čtvrtfinálové prohře od americké tenistky ze třetí desítky Chandy Rubinové. Úvodními čtyřmi zápasy navazujícího Lipton Championships v Miami prošla hladce, když nejvyšší počet pěti gamů jí odebrala Karina Habšudová ve druhém kole. V semifinále však podlehla světové šestnáctce Sereně Williamsové. Na antukovém Family Circle Cupu v Hilton Head přehrála mimo jiné kvalitní deblistky. Mezi poslední osmičkou Natašu Zverevovou, poté Janu Novotnou a ve finále dvacátou ženu pořadí a svou deblovou partnerku Annu Kurnikovovou.[2]

V dubnu opět nehrála a na okruh se vrátila počátkem května během Italian Open, kde vrátila porážku Sereně Williamsové, aby ji v navazujícím semifinále vyřadila starší sestra Američanky Venus Williamsová, figurující na pátém místě. Na berlínském WTA German Open nepoznala přemožitelku, když v semifififinále uštědřila „kanára“ čtvrté nasazené Arantxé Sánchezové Vicariové a v závěrečném duelu deklasovala Francouzku Julii Halardovou-Decugisovou.[2] Na antukový vrchol French Open tak zavítala jako jedna z hlavních favoritek a světová jednička. Svou roli potvrdila, když na cestě do finále neztratila žádný set. Ve čtvrtfinále přešla nad překvapením turnaje, až 125. hráčkou žebříčku Barbarou Schwartzovou z Rakouska a v semifinále na ni opět nenašla recept Sánchezová Vicariová. V boji o titul ji čekala jedna z nejlepších hráček historie, téměř 30letá Steffi Grafová, které patřila šestá pozice světové klasifikace. Po dramatickém průběhu Němce podlehla 6–4, 5–7 a 2–6, když ztratila průběžné vedení 6–4 a 2–0. Grafová tak získala poslední grandslam kariéry, šestý z Roland Garros, a za dva měsíce ukončila profesionální dráhu. Hingisová se do finále Roland Garros již nikdy neprobojovala a antukový major jí, jako jediný, chyběl ke zkompletování kariérního grandslamu.[37]

Wimbledonský výpadek

Výpadek Hingisovou postihl ve Wimbledonu, kde jako nejvýše nasazená utržila rychlou porážku od 16leté australské kvalifikantky a pozdější čtvrtfinalistky Jeleny Dokićové, které patřila 129. příčka žebříčku.[38] V zápase měla úspěšnost prvního servisu jen 44 % a pětkrát podání ztratila. Stala se tak třetí turnajovou jedničkou v otevřené éře, která prohrála v prvním kole grandslamu a zařadila se po bok Virginie Ruziciové (Australian Open 1979) a Steffi Grafové (Wimbledon 1994).[39] Od US Open 1996 se Švýcarka vždy probojovala minimálně do semifinále. Jen třikrát v kariéře byla vyřazena v úvodní fázi grandslamu a to ve Wimbledonu 1995, 1999 a 2001. Ztráta bodů způsobila, že 5. července opustila post světové jedničky, který na měsíc přenechala Davenportové.[40]

Ve 21:15 hodin, v den vyřazení z dvouhry, oznámila odstoupení z ženské čtyřhry pro přetrvávající zdravotní problémy, do níž měla nastoupit se stabilní spoluhráčkou Annou Kurnikovovou.[39]

Třetí žena na čele dvouhry i čtyřhry současně

Na dvorce se vrátila po šesti týdnech srpnovým Tennis Classic v San Diegu. V semifinále na její raketě skončila Jihoafričanka Amanda Coetzerová a v boji o vítězství nadělila „kanára“ světové čtyřce Venus Williamsové. Bodový zisk za titul jí pomohl k návratu na čelo klasifikace, když 9. srpna vystřídala Davenportovou a na této pozici již setrvala do konce roku.[40][41] V té chvíli současně vévodila i deblovému žebříčku WTA, když na jeho prvním místě figurovala mezi 7. červnem až 4. červencem, a opět od 2. do 22. srpna 1999. Celkově setrvala zároveň na prvním místě dvouhry a čtyřhry 27 týdnů, a to v několika obdobích. Po Martině Navrátilové a Arantxe Sánchezové Vicariové se stala třetí hráčkou, jíž se tento výkon podařil (později se k nim přidaly Lindsay Davenportová a Kim Clijstersová).[40] Na losangeleském Acura Classic byla před branami finále zastavena Serenou Williamsovou a o týden později slavila další trofej, když v závěrečném duelu torontského du Maurier Open porazila světovou pětku Moniku Selešovou. Bez prohrané sady došla do semifinále US Open. V něm po třísetovém průběhu zdolala Venus Williamsovou, aby ve finále podruhé v měsíci nestačila na 17letou Serenu Williamsovou. Američanka si tak připsala premiérový grandslam z dvouhry.[42]

Na druhém a závěrečném ročníku mnichovského Grand Slam Cupu postoupila přes Mauresmovou do semifinále, kde jí stopku vystavila pro změnu starší ze sester Williamsových – Venus, až v rozhodujícím setu 9–7 na gemy. Následující týden se obě hráčky střetly znovu ve finále curyšského Swisscom Challenge, se stejným koncem v podobě vítězství třetí ženy klasifikace Williamsové. Po měsíční pauze se představila v polovině listopadu na Advanta Championships, konaném ve Filadelfii. Přes světovou sedmou Nathalii Tauziatou postoupila do boje o titul, v němž ji zdolala Lindsay Davenportová. Třetí finálovou porážku v řadě jí přivodila opět druhá žena pořadí Davenportová na závěrečné události Turnaji mistryň.[2] Švýcarce tak oplatila rok starou finálovou prohru z newyorského turnaje. Přesto měla Hingisová před Američankou v konečné klasifikaci WTA náskok 1 233 bodů. V žebříčku čtyřhry skončila na 2. místě pouhých 13 bodů za svou spoluhráčkou Kurnikovovou.[40]

2000: Potřetí a naposledy nejlepší hráčkou v konečném pořadí

V sezóně vyhrála nejvyšší počet devíti turnajů, stejně tak se probojovala do nejvíce finále, když jich odehrála třináct. První místo obsadila v žebříčku výdělků s 3 457 049 dolary. V závěrečném hodnocení světové klasifikace skončila potřetí jako světová jednička.

Úspěšná obhajoba v Tokiu

Sezónu již tradičně rozehrála na sydneyském Adidas International, kde jako nejvýše nasazená skončila v semifinále na raketě deváté hráčky žebříčku a pozdější vítězky Amélie Mauresmové.

Ve Wimbledonu 2011 odehrála soutěž legend

V pozici trojnásobné obhájkyně zamířila na Australian Open, kde roli největší favoritky na cestě do finále plnila hladkým průchodem jednotlivými koly. Pouze v osmifinále Sandrine Testudová dovedla set do tiebreaku, jenž Švýcarka vyhrála. Mezi poslední osmičkou deklasovala třináctou nasazenou Arantxu Sánchezovou Vicariovou. V semifinále si poradila s další Španělkou Conchitou Martínezovou. Sérii 27zápasové neporazitelnosti na Australian Open ukončila druhá žena žebříčku Lindsay Davenportová. Přestože Švýcarka dotáhla ztrátu 1–5 ve druhé sadě, v jejím závěru opět prohrála podání. Američanka si před utkáním ledovala bolestivou dolní končetinu.[43] Také v ženské čtyřhře byla trojnásobnou obhájkyní trofeje. Ve finále po boku nové spoluhráčky Mary Pierceové podlehly dvojici Lisa Raymondová a Rennae Stubbsová.[2]

První obhájený titul v roce dobyla na tokijském Toray Pan Pacific Open po semifinálové výhře nad Chandou Rubinovou a finálovém triumfu nad světovou patnáctkou Sandrine Testudovou. S Pierceovovou si z Japonska odvezly premiérový společný titul ze čtyřhry. Na počátku března svou francouzskou deblovou spoluhráčku zdolala v semifinále State Farm Women's Tennis Classic v arizonském Scottsdale. Debutový ročník však nepoznal vítězku, když bylo její finále s Davenportovou zrušeno pro vytrvalý déšť. Jednalo se o první zrušený zápas na okruhu WTA Tour od červnového semifinále travnatého DFS Classic 1998 v Birminghamu.[44] Finálový duel si první dvě hráčky vynahradily na Indian Wells Masters a podruhé v roce odešla vítězně Davenportová, která Švýcarce uštědřila v rozhodujícím setu „kanára“. Navazující Ericsson Open v Miami ji zastihl ve vyšší formě. Tři soupeřky odešly s kanárem, včetně semifinále, v němž osmá hráčka klasifikace Monika Sešelová prohrála 0–6 a 0–6. Ve finále pak oplatila porážku Davenportové. Bodový zisk ji přesto neudržel na čele světové klasifikace a 3. dubna přenechala první místo na měsíc Davenportové.[40][45]

Hamburská a berlínská výhra

Druhou trofej roku vybojovala na Betty Barclay Cupu závěrečnou výhrou nad Arantxou Sánchezovou Vicariovou. Po dvou letech tak zvítězila na hamburském turnaji a připsala si šestý titul z antuky. V roli obhájkyně přijela na WTA German Open, kde v semifinále nenašla recept na světovou osmičku Conchitu Martínezovou. Na pařížském French Open opět hrála v pozici světové jedničky, když se do čela vrátila 22. května.[40] Přestože ji v osmifinále uštědřila Rumunka Ruxandra Dragomirová „kanára“, zbylé dvě sady vyhrála a postoupila do dalšího kola. V něm přešla přes Chandu Rubinovou, aby ji v semifinále zastavila šestá nasazená Mary Pierceová. Francouzka vyhrála jak dvouhru, tak s Hingisovou i ženskou čtyřhru.[2]

Druhý titul z travnatého pažitu si na konci června odvezla z rosmalenského Heineken Trophy, když jí ve druhém setu závěrečného duelu skrečovala turnajová osmička Ruxandra Dragomirová. Přes Anke Huberovou postoupila do čtvrtfinále Wimbledonu, v němž podlehla světové pětce a pozdější šampionce Venus Williamsové. Na amerických betonech postupně zlepšovala výsledky. Ve čtvrtfinále skončila na Acura Classic a v semifinále na estyle.com Classic. Montréalský du Maurier Open znamenal trofej, když na ni v semififnále nenašla recept Conchita Martínezová. V rozhodující třetí sadě boje o titul jí skrečovala Serena Williamsová pro zánět kůstky levé nohy, přestože Američanka získala úvodní sadu poměrem 6–0 za 21 minut.[46] Hladký průběh měly první čtyři kola US Open, v nichž ztratila jen deset gamů. Ve čtvrtfinále přidala světové pětce Monice Selešové třetího „kanára“ ze vzájemných duelů za sebou. V semifinále však, stejně jako ve Wimbledonu, podlehla Venus Williamsové po třísetovém průběhu.[2]

Čtvrtá stuttgartská trofej za pět let a druhá z Turnaje mistryň

Na Letních olympijských hrách v Sydney nestartovala. Na okruh se vrátila počátkem října halovým Porsche Tennis Grand Prix ve Filderstadtu. Turnajem prošla bez zaváhání, když v závěrečných dvou kolech zdolala Arantxu Sánchezovou Vicariovou a 17letou Kim Clijsterovou. V rámci filderstadtského turnaje získala čtvrtý titul během pěti předešlých let a také poslední.[47] S Annou Kournikovovou slavila také deblovou trofej. Druhý „double“ za sebou – singlovou a deblovou trofej, si odvezla další týden z curyšského Swisscom Challenge, když ve finále singla porazila Lindsay Davenportovou a spoluhráčkou ve čtyřhře se opět stala Kurnikovová. Obě dvě spoluhráčky proti sobě nastoupily do finálového klání Kremlin Cupu v Moskvě, aby z něj odešla vítězně košická rodačka po hladké výhře nad Kurnikovovou. Davenportová ji pak, stejně jako v předchozím roce, zdolala ve finále Advanta Championships ve Villanově, když proměnila třetí mečbol. Finálovou účastí si Švýcarka potřetí v kariéře zajistila konečné první místo na žebříčku bez ohledu na výsledek v posledním turnaji roku.[48] Přesto si Hingisová s Kurnikovovou odvezly z Filadelfie deblovou trofej.

Závěrečnou událost roku Turnaj mistryň, konanou v Madison Square Garden, ovládla švýcarská světová jednička. V semifinále dvouhry skončila na její raketě desátá hráčka klasifikace Kurnikovová a ve finále potřetí v sezóně přehrála světovou trojku Moniku Selešovou po dramatickém třísetovém průběhu Na Turnaji mistryň tak vybojovala druhou a poslední singlovou trofej.[49] V páru s Kurnikovovou opanovaly soutěž čtyřhry vítězstvím nad americko-nizozemským párem Nicole Arendtová a Manon Bollegrafová.

2001: Celkem 209 týdnů na čele žebříčku WTA

Dva triumfy na arabských turnajích i v Sydney

Prvním turnajem oficiální sezóny se opět stal Adidas International, na který přijela jako nejvýše nasazená první hráčka klasifikace. Na cestě do finále zůstaly na její raketě Kim Clijstersová, Serena Williamsová a světová pětka Conchita Martínezová. V boji o titul přehrála druhou ženu žebříčku Lindsay Davenportovou až 7–5 v rozhodující sadě. Obě hráčky se na okruhu potkaly popatnácté a Švýcarka snížila pasivní bilanci výher a proher na 6:9.[50] Během Australian Open prošla úvodní čtyři kola bez potíží. Jediný třísetový zápas odehrála ve čtvrtfinále proti česté nasazené Sereně Williamsové. Poté, co následně deklasovala světovou trojku Venus Williamsovou, ji ve finále vyzvala 24letá olympijská vítězka Jennifer Capriatiová, jíž patřila čtrnáctá pozice a která se k tenisu vrátila v únoru 1996. Americká hráčka triumfovala a připsala si premiérový grandslamový titul.[51]

Na únorovém Toray Pan Pacific Open v Tokiu ji čerstvou finálovou porážku vrátila Davenportová, s níž odešla poražena po třísetovém průběhu. Také na čtvrtém turnaji v roce – Qatar Total Fina Elf Open, se probojovala do závěrečného zápasu o titul. Za hodinu si v něm poradila s francouzskou nasazenou trojkou Sandrine Testudovou, čímž navýšila poměr vzájemných zápasů na 14:0.[52] Šňůru finálových vítězství zakončila na následném Dubai Duty Free Women's Open, jenž ovládla po závěrečném vítězství s další zástupkyní francouzského tenisu, opět v roli turnajové trojky, Nathalií Tauziatovou.[53] V semifinále březnového Indian Wells Masters ji stopku vystavila světová devatenáctka CLijstersová a ve stejné fázi dohrála také na Ericsson Open v Miami, kde ji lednovou prohru vrátila Venus Williamsová s 51 vítěznými míči. Hladkým vítězstvím Američanka snížila pasivní poměr vzájemných zápasů na 8:10, když triumfovala v pátém z posledních sedmi utkání.[54]

Antukovou část roku zahájila na dubnovém Bausch & Lomb Championships v Amelia Island. Po výhře nad Henrietou Nagyovou skončila ve čtvrtfinále po vyřazení od turnajové sedmičky Arantxy Sánchezové Vicariové. O týden později mezi poslední osmičkou hráček Family Circle Cupu zdolala turnajovou sedmičku Mauresmovou a ukončila její 16zápasovou neporazitelnost.[55] Následně zdolala osmou tenistku světa Conchitu Martíneovou, aby ji poté podruhé v sezóně zastavila Capriatiová, když jí v úvodním setu uštědřila „kanára“. Ve čtvrtfinále berlínského Eurocard Ladies German Open z kategorie Tier I oplatila nedávné vyřazení Sánchezové Vicariové, ale v další duelu turnaj opustila po třísetové prohře od čtvrté nasazené Amélie Mauresmové. Stejný scénář se opakoval na následném Rome Masters, kde ve čtvrtfinále opět přehrála Sánchezovou Vicariovou a poté vypadla s Mauresmovou.[55] Na antukovém vrcholu, French Open, startovala jako světová jednička. Do semifinále pronikla přes Italku Francesca Schiavoneovou. V něm za 77 minut nestačila na světovou čtyřku a pozdější vítězku Capriatiovou, která ji vyřadila na druhém grandslamu v řadě a potřetí v probíhající sezóně. Američanka tak snížila poměr vzájemných proher a výher na 3:5.[56] Výpadek přišel opět ve Wimbledonu, na němž nepřešla úvodní kolo po dvousetové prohře s 83. hráčkou klasifikace Virginií Ruanovou Pascualovou.[57]

Výpadek části podzimu pro zranění

Na letních amerických betonech dosáhla semifinálové účasti na sandiegském Acura Classic i estyle.com Classic v Los Angeles, kde byla v obou případech nad její síly světová desítka Monika Selešová. Také na závěrečném majoru US Open dohrála mezi poslední čtveřicí tenistek. Vyjma třísetové výhry ve třetím kole nad Ivou Majoliovou, uštědřila během cesty do semifinále každé soupeřce „kanára“. Ve čtvrté fázi zdolala Australanku Jelenu Dokićovou a poté Dáju Bedáňovou, než ji stopku vystavila desátá nasazená Serena Williamsová po hladkém průběhu za 51 minut.[58]

Do konce sezóny odehrála již pouze dvě události v říjnu. Na moskevském Kremlin Cupu vyřadila po volném losu kvalifikantku z druhé stovky Sandru Kleinovou, ale ve čtvrtfiniále nestačila na turnajovou osmičku Jelenu Dementěvovou. Jako obhájkyně titulu zavítala na Porsche Tennis Grand Prix do Filderstadtu, na kterém po odehrání tří čtvrtfinálových gamů skrečovala zápas s Lindsay Davenportovou pro poškození hlezenních vazů. Týden poté podstoupila chirurgický výkon a operatér Heinz Buehlmann sdělil, že by doba zotavení měla trvat okolo dvou měsíců.[59]

Po 73 týdnech na čele žebříčku WTA jej naposledy opustila 14. října 2001, když ji nahradila Capriatiová. Celkově ženskému tenisu kralovala 209 týdnů, což k danému datu znamenalo čtvrté nejdelší období za Grafovou, Navrátilovou a Evertovou.[40]

2002: Pokračující zdravotní problémy a čtvrtý tokijský titul

Ztracené finále na Australian Open a sydneyská obhajoba

Tradičním začátkem v nové sezóně byla účast na sydneyském Adidas International z kategorie Tier II, kde jako světová čtyřka plnila roli turnajové dvojky. Po volném losu přehrála Lisu Raymondovou, Sandrine Testudovou, a po roce znovu pátou ženu klasifikace Kim Clijstersovou. Hladkou finálovou výhrou nad osmou nasazenou Američankou Meghann Shaughnessyovou obhájila sydneyský titul.[60] Na melbournské Australian Open přijížděla v roli turnajové trojky. Cesta do semifinále znamenala bezproblémové postupy, když na ni soupeřky za pět kol uhrály jen 14 gamů. Do finále pronikla po třísetovém průběhu proti světové desítce Monika Selešové, aby se v něm – stejně jako v předchozí sezóně – potkala s úřadující první hráčkou světa, 25letou Jennifer Capriatiovou. Američanka i podruhé zvítězila, přestože se nacházela na prahu porážky. Ve svém šestém finále melbournského grandslamu v řadě vedla Hingisová 1–0 na sety a 4–0 ve druhé sadě. Přesto zápas nedovedla do úspěšného konce, když neproměnila čtyři mečboly. Pouze jediná tenistka předtím dokázala ve finále ženské dvouhry Australian Open odvrátit mečbol a následně vyhrát, a to Australanka Mary Carterová Reitanová v ročníku 1956.[22][61]

Šesté tokijské finále v řadě

Nejlepší světový pár složený z první a druhé hráčky žebříčku – Sanii Mirzaové a Martiny Hingisové, na eastbournském AEGON International 2015

Na únorovém Toray Pan Pacific Open postoupila pošesté za sebou do finále. V něm si poradila se Selešovou, jíž porazila podruhé v rozmezí 14 dní. Američanka v úvodním dějství vedla již 5–1 na gamy a neproměnila dva setboly. Košická rodačka sadu rozhodla ve svůj prospěch v tiebreaku, druhou ztratila a třetí vyhrála poměrem 6–3. Na tokijském turnaji tak získala rekordní čtvrtý titul, čímž překonala tři trofeje Sabatiniové i Grafové.[22][62] Semifinále březnového Indian Wells Masters zvládla opět proti Selešové a ve svém druhém boji o titul na Kalifornské události nestačila na 26. hráčku žebříčku Danielu Hantuchovou. Po přesunu na NASDAQ-100 Open v Miami, deklasovala jako třetí nasazená soupeřky v prvních třech kolech – Tchajwanku Janet Leeovou, Taťánu Pučekovou aAmeričanku Alexandra Stevensonovou, aby ji ve čtvrtfinále vyřadila světová devítka Serena Williamsová. Na hamburské antuce Betty Barclay Cupu nenašla v semifinále recept na starší sestru Američanky a úřadující 21letou světovou jedničku Venus Williamsovou, přesto s ní udržela těsnou aktivní bilanci vzájemných zápasů v poměru 10:9.[63]

Opakování scénáře: operace i podzimní výpadek

Dne 20. května podstoupila operační zákrok levého hlezna. Matka a trenérka Melanie Molitorová se domnívala, že zánětlivá ložiska v kloubech dolních končetin a patní ostruhu zavinila nevhodná obuv společnosti Sergio Tacchini, kterou tenistka nosila od jedenácti do osmnácti let, a proto na italskou firmu podala žalobu.[64] Poprvé od roku 1994 tak vynechala grandslamový turnaj, a to na French Open a poté i ve Wimbledonu. Po tříměsíční rekonvalscenci se vrátila v polovině srpna montréalským Rogers AT&T Cupem. Z pozice světové osmičky vypadla ve čtvrtfinále s pátou hráčkou žebříčku Jelenou Dokićovou.[65] Ve stejné fázi skončila na navazujícím Pilot Pen Tennis v New Havenu vyřazením od Anastasije Myskinové. Závěrečný major US Open znamenal první sezónní porážku od světové pětky Selešové, která ji přehrála v osmifinále. Švýcarka od ní utržila první grandslamovou prohru od semifinále French Open 1998.[66][67]

V poslední části sezóny se opakoval scénář z roku 2001, kdy po US Open znovu odehrála pouze dvě říjnové události v Rusku a Německu. Na moskevském Kremlin Cupu jako světová desítka nezvládla úvodní zápas s Ruskou Naděždou Petrovovou, jíž patřila až 145. příčka. Filderstadtský Porsche Tennis Grand Prix opustila ve druhé fázi po porážce od Jeleny Dementěvové. Na obě zástupkyně ruského tenisu uhrála vždy čtyři gamy.[2]

Sezónu zakončila na 10. místě, což proti předešlému roku představovalo pád o šest příček a nejhorší postavení od ročníku 1996.

2003–2005: První přerušení kariéry

Martina Hingisová na French Open 2015

Po říjnovém Porsche Tennis Grand Prix 2002 se odhlásila ze tří zbylých plánovaných turnajů sezóny, když opět pociťovala bolesti v levém kotníku.[2] Dočasné ukončení kariéry oficiálně oznámila v únoru 2003.[22][68] Francouzskému deníku L'Equipe sdělila: „Návrat na kurty nepřipadá v úvahu, alespoň v nejbližší době … Musíte pochopit, že se můj život opravdu začíná odvíjet jiným směrem. Je mi dvaadvacet a mám ještě hodně před sebou. Jediná věc, kterou už opravdu nemůžu, je trénovat tak, abych se udržela na špičkové úrovni.“ V tomto období žila v Schindellegi u Curychu.[69]

V letech 2003 a 2004 neodehrála žádný turnaj.[22] Do profesionálního tenisu se přechodně vrátila obdržením divoké karty na únorový PTT Thailand Open 2005. V prvním kole podlehla Němce Marlene Weingärtnerové ve třech setech.[68] Jednalo se o její jediný start v daném kalendářním roce. Dne 29. listopadu 2005 vydala prohlášení, že plnohodnotný návrat proběhne s příchodem sezóny 2006.[2]

2006–2016: Další kariéra

V lednu 2006 se vrátila na tenisové kurty na turnaji v australském Gold Coastu a dotáhla to až na šestou příčku ve světovém žebříčku. V listopadu 2007 oznámila ukončení kariéry poté, co jí byla provedena pozitivní dopingová zkouška na kokain; ona sama však používání drog rezolutně popřela.

V červenci 2013 se podruhé vrátila k profesionálnímu tenisu, a to jen do čtyřhry, když na Southern California Open vytvořila pár se slovenskou tenistkou Danielou Hantuchovou. Dvojice vypadla ve druhém kole.[2]

Ve finále čtyřhry Apia International Sydney 2016 porazila s Mirzaovou francouzský pár Caroline Garciaová a Kristina Mladenovicová. V závěru druhé sady se přitom ocitly na prahu porážky, když dokázaly otočit nepříznivý stav gamů 1–6 a 2–5.[70] Zvítězily tak ve 30. zápasem za sebou, čímž překonaly výkon páru Gigi Fernándezová a Nataša Zverevová, který v sezóně 1994 dosáhl na sérii 28 zápasů.[71] Sydneyský titul znamenal, že se v následné deblové klasifikaci WTA vrátila na 1. místo, celkově posedmé a poprvé od března 2000. Na čele žebříčku se tak připojila k partnerce Sanii Mirzaové. Vítězná šňůra 41 zápasů bez porážky skončila ve čtvrtfinále únorového Qatar Total Open 2016, kde je zdolala ruská dvojice Darja Kasatkinová a Jelena Vesninová až v rozhodujícím superitebreaku. Hráčky tak nepřekonaly československou dvojici Jana Novotná a Helena Suková, která v roce 1990 zaznamenala 44zápasovou neporazitelnost. Rekordní zápis držel pár Martina Navrátilová a Pam Shriverová, jenž v letech 1983 až 1985 neprohrál 109 utkání v řadě. Hingisová s Mirzaovou se zařadily na čtvrté místo historických tabulek. Naposledy předtím prohrály zápas v srpnu 2015 a od té doby ovládly devět turnajů za sebou. Od počátku spolupráce dosáhly na bilanci 74–8.[72]

V srpnu 2016 více zdrojů, včetně Ženské tenisové asociace, uvedlo, že její spolupráce s Mirzaovou skončila. Během 16měsíčního období vyhrály 13 turnajů včetně tří grandslamů a obě se staly světovými jedničkami. Po Letních olympijských hrách 2016 by měla Hingisová hrát s Američankou Coco Vandewegheovou a Indka pak vytvořit dvojici s Češkou Barborou Strýcovou . Indicko-švýcarký pár přezdívaný „Santina“ měl již přitom zajištěnu účast na Turnaji mistryň 2016.[73][74] Při prvním startu s novými partnerkami na srpnovém Western & Southern Open 2016 se obě světové jedničky probojovaly do finále. Hingisová s Vandewegheovou soupeřkám podlehly po dvousetovém průběhu, čímž se Mirzaová osamostatnila na čele světové klasifikace.[75]

Soukromý život

Jméno získala po tenistce Martině Navrátilové. Rodiče se rozvedli a matka spolu s dcerou se vrátili do Rožnova pod Radhoštěm, zatímco otec zůstal v Košicích.[zdroj?!] Po čase se matka s osmiletou dcerou odstěhovala do Švýcarska, hlavním důvodem byla snaha umožnit hrát dceři tenis i v nízkém věku, podle tehdejších pravidel nesměla totiž hrát turnaj mládeže, ani druhé manželství však její matce nevydrželo. Po rozvodu se matka vrátila ke svému dívčímu příjmení Molitorová. Martina hovoří česky, slovensky, švýcarskou němčinou, anglicky a částečně i francouzsky. K jejím přátelům patří bývalá švýcarská sjezdařka Hanni Wenzelová.[76]

Partnerské vztahy udržovala se španělským golfistou Sergiem Garcíou, britským fotbalistou Solem Campbellem[77][78] hokejovým mistrem světa Pavlem Kubinou, tenisty Magnusem Normanem, Ivo Heubergerem či Julianem Alonsem.[79] Krátké zasnoubení s tenistou Radkem Štěpánkem bylo zrušeno a přibližně 18měsíční poměr dvojice ukončila v srpnu 2007.[4][80]

V březnu 2010 oznámila, že je zasnoubená se švýcarským právníkem Andreasem Bierim,[81] ale také v tomto případě došlo ke zrušení zasnoubení.[82] V prosinci 2010 se provdala za francouzského parkurového jezdce Thibaulta Hutina.[3] Manželství skončilo rozvodem po třech letech. Po dvouletém vztahu pak uzavřela 20. července 2018 druhý sňatek ve švýcarském Bad Ragazu s o rok mladším sportovním lékařem Harrym Leemannem.[83]

Finále na Grand Slamu

Ženská dvouhra: 12 (5–7)

Stavrokturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1997Australian OpentvrdýFrancie Mary Pierceová6–2, 6–2
Finalistka1997French OpenantukaChorvatsko Iva Majoliová4–6, 2–6
Vítězka1997WimbledontrávaČesko Jana Novotná2–6, 6–3, 6–3
Vítězka1997US OpentvrdýUSA Venus Williamsová6–0, 6–4
Vítězka1998Australian Open (2)tvrdýŠpanělsko Conchita Martínezová6–3, 6–3
Finalistka1998US OpentvrdýUSA Lindsay Davenportová3–6, 5–7
Vítězka1999Australian Open (3)tvrdýFrancie Amélie Mauresmová6–2, 6–3
Finalistka1999French OpenantukaNěmecko Steffi Grafová6–4, 5–7, 2–6
Finalistka1999US OpentvrdýUSA Serena Williamsová3–6, 6–7(4–7)
Finalistka2000Australian OpentvrdýUSA Lindsay Davenportová1–6, 5–7
Finalistka2001Australian OpentvrdýUSA Jennifer Capriatiová4–6, 3–6
Finalistka2002Australian OpentvrdýUSA Jennifer Capriatiová6–4, 6–7(7–9), 2–6

Ženská čtyřhra: 16 (13–3)

V roce 1998 vyhrála Hingisová všechny čtyři grandslamové turnaje a stala se čtvrtou tenistkou v historii, jíž se podařilo vybojovat čistý grandslam v ženské čtyřhře. Titul z US Open 1998 současně znamenal zkompletování kariérního deblového grandslamu, jehož dosáhla jako 17. hráčka.

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1996WimbledontrávaČesko Helena SukováUSA Meredith McGrathová
Lotyšsko Larisa Savčenková Neilandová
5–7, 7–5, 6–1
Vítězka1997Australian OpentvrdýBělorusko Nataša ZverevováUSA Lindsay Davenportová
USA Lisa Raymondová
6–2, 6–2
Vítězka1998Australian Open (2)tvrdýChorvatsko Mirjana LučićováUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–4, 2–6, 6–3
Vítězka1998French OpenantukaČeskoslovensko Jana NovotnáUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–1, 7–6(7–4)
Vítězka1998Wimbledon (2)trávaČeskoslovensko Jana NovotnáUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–3, 3–6, 8–6
Vítězka1998US OpentvrdýČeskoslovensko Jana NovotnáUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–3, 6–3
Vítězka1999Australian Open (3)tvrdýRusko Anna KurnikovováUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
7–5, 6–3
Finalistka1999French OpenantukaRusko Anna KurnikovováUSA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
3–6, 7–6(7–2), 6–8
Finalistka2000Australian OpentvrdýFrancie Mary PierceováUSA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
4–6, 7–5, 4–6
Vítězka2000French Open (2)antukaFrancie Mary PierceováŠpanělsko Virginia Ruanová Pascualová
Argentina Paola Suárezová
6–2, 6–4
Vítězka2002Australian Open (4)tvrdýRusko Anna KurnikovováSlovensko Daniela Hantuchová
Španělsko Arantxa Sánchezová Vicariová
6–2, 6–7(4–7), 6–1
Finalistka2014US OpentvrdýItálie Flavia PennettaováRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–2, 3–6, 2–6
Vítězka2015Wimbledon (3)trávaIndie Sania MirzaováRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
5–7, 7–6(7–4), 7-5
Vítězka2015US Open (2)tvrdýIndie Sania MirzaováAustrálie Casey Dellacquová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
6–3, 6–3
Vítězka2016Australian Open (5)tvrdýIndie Sania MirzaováČesko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
7–6(7–1), 6–3
Vítězka2017US Open (3)tvrdýČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanČesko Lucie Hradecká
Česko Kateřina Siniaková
6–3, 6–2

Smíšená čtyřhra: 7 (7–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítězka2006Australian OpentvrdýIndie Maheš BhúpatíRusko Jelena Lichovcevová
Kanada Daniel Nestor
6–3, 6–3
Vítězka2015Australian Open (2)tvrdýIndie Leander PaesFrancie Kristina Mladenovicová
Kanada Daniel Nestor
6–4, 6–3
Vítězka2015WimbledontrávaIndie Leander PaesMaďarsko Tímea Babosová
Rakousko Alexander Peya
6–1, 6–1
Vítězka2015US OpentvrdýIndie Leander PaesUSA Bethanie Matteková-Sandsová
USA Sam Querrey
6–4, 3–6, [10–7]
Vítězka2016French OpenantukaIndie Leander PaesIndie Sania Mirzaová
Chorvatsko Ivan Dodig
4–6, 6–4, [10–8]
Vítězka2017Wimbledon (2)trávaSpojené království Jamie MurraySpojené království Heather Watsonová
Finsko Henri Kontinen
6–4, 6–4
Vítězka2017US Open (2)tvrdýSpojené království Jamie MurrayČínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Nový Zéland Michael Venus
6–1, 4–6, [10–8]

Finále Turnaje mistryň

Dvouhra: 4 (2–2)

Stavrokmístopovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1996New Yorkkoberec (h)Německo Steffi Grafová3–6, 6–4, 0–6, 6–4, 0–6
Vítězka1998New Yorkkoberec (h)USA Lindsay Davenportová7–5, 6–4, 4–6, 6–2
Finalistka1999New Yorkkoberec (h)USA Lindsay Davenportová4–6, 2–6
Vítězka2000New Yorkkoberec (h)USA Monika Selešová6–7(5–7), 6–4, 6–4

Čtyřhra: 3 (3–0)

Stavrokmístopovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1999New Yorkkoberec (h)Rusko Anna KurnikovováŠpanělsko Arantxa Sánchezová Vicariová
Lotyšsko Larisa Neilandová
6–4, 6–4
Vítězka2000New Yorkkoberec (h)Rusko Anna KurnikovováUSA Nicole Arendtová
Nizozemsko Manon Bollegrafová
6–2, 6–3
Vítězka2015Singapurtvrdý (h)Indie Sania MirzaováŠpanělsko Garbiñe Muguruzaová
Španělsko Carla Suárezová Navarrová
6–0, 6–3

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (5–7 D; 13–3 Č)
Olympijské stříbto (1 Č)
Turnaj mistryň (2–2 D; 3–0 Č)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (17–9 D; 26–9 Č)
Tier II / Premier (17–5 D; 20–8 Č)
Tier III, IV & V / International (2–1 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 68 (43–25)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.19950501a1. května 1995Hamburk, NěmeckotvrdýŠpanělsko Conchita Martínezová6–1, 6–0
Finalistka2.19960506a6. května 1996Řím, ItálieantukaŠpanělsko Conchita Martínezová6–2, 6–3
Vítězka1.19961013a13. října 1996Filderstadt, NěmeckokoberecNěmecko Anke Huberová6–2, 3–6, 6–3
Finalistka3.19961020a20. října 1996Curych, Švýcarskokoberec (h)Česko Jana Novotná6–2, 6–2
Vítězka2.19961110a10. listopadu 1996Oakland, Spojené státykoberecUSA Monika Selešová6–2, 6–0
Finalistka4.19961117a17. listopadu 1996New York, Spojené státykoberecNěmecko Steffi Grafová6–3, 4–6, 6–0, 4–6, 6–0
Vítězka3.19970112a12. ledna 1997Sydney, AustrálietvrdýUSA Jennifer Capriatiová6–1, 5–7, 6–1
Vítězka4.19970125a25. ledna 1997Australian Open, AustrálietvrdýFrancie Mary Pierceová6–2, 6–2
Vítězka5.19970202a2. února 1997Tokio, JaponskokoberecNěmecko Steffi Grafovábez boje
Vítězka6.19970216a16. února 1997Paříž, FranciekoberecNěmecko Anke Huberová6–3, 3–6, 6–3
Vítězka7.19970330a30. března 1997Key Biscayne, Spojené státytvrdýUSA Monika Selešová6–2, 6–1
Vítězka8.19970406a6. dubna 1997Hilton Head, Spojené státyantukaUSA Monika Selešová3–6, 6–3, 7–6(7–5)
Finalistka5.19970608a8. června 1997French Open, Paříž, FrancieantukaChorvatsko Iva Majoliová6–4, 6–2
Vítězka9.19970706a6. července 1997Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaČesko Jana Novotná2–6, 6–3, 6–3
Vítězka10.19970727a27. července 1997Stanford, Spojené státy (2) tvrdýŠpanělsko Conchita Martínezová6–0, 6–2
Vítězka11.19970803a3. srpna 1997San Diego, Spojené státytvrdýUSA Monika Selešová7–6(7–4), 6–4
Vítězka12.19970907a7. září 1997US Open, New York, Spojené státytvrdýUSA Venus Williamsová6–0, 6–4
Vítězka13.19971012a12. října 1997Filderstadt, Německo (2) koberecUSA Lisa Raymondová6–2, 6–4
Vítězka14.19971116a16. listopadu 1997Filadelfie, Spojené státykoberecUSA Lindsay Davenportová7–5, 6–7(7–9), 7–6(7–4)
Vítězka15.19980131a31. ledna 1998Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdýŠpanělsko Conchita Martínezová6–3, 6–3
Finalistka6.19980202a2. února 1998Tokio, JaponskokoberecUSA Lindsay Davenportová6–3, 6–3
Vítězka16.19980315a15. března 1998Indian Wells, Spojené státytvrdýUSA Lindsay Davenportová6–3, 6–4
Vítězka17.19980504a4. května 1998Hamburk, NěmeckoantukaČesko Jana Novotná6–3, 7–5
Vítězka18.19980517a17. května 1998Řím, ItálieantukaUSA Venus Williamsová6–3, 2–6, 6–3
Finalistka7.19980810a10. srpna 1998Los Angeles, Spojené státy (2) tvrdýUSA Lindsay Davenportová4–6, 6–4, 6–3
Finalistka8.19980831a31. srpna 1998US Open, New York, Spojené státytvrdýUSA Lindsay Davenportová6–3, 7–5
Vítězka19.19981122a22. listopadu 1998New York, Spojené státykoberecUSA Lindsay Davenportová7–5, 4–6, 6–4, 6–2
Finalistka9.19990111a11. ledna 1999Sydney, AustrálietvrdýUSA Lindsay Davenportová6–4, 6–3
Vítězka20.19990130a30. ledna 1999Australian Open, Melbourne, Austrálie (3)tvrdýFrancie Amélie Mauresmová6–2, 6–3
Vítězka21.19990207a7. února 1999Tokio, Japonsko (2) koberecJihoafrická republika Amanda Coetzerová6–2, 6–1
Vítězka22.19990404a4. dubna 1999Hilton Head, Spojené státy (2) antukaRusko Anna Kurnikovová6–4, 6–3
Vítězka23.19990516a16. května 1999Berlín, NěmeckoantukaFrancie Julie Halard-Decugisová6–0, 6–1
Finalistka10.19990605a5. června 1999French Open, Paříž, FrancieantukaNěmecko Steffi Grafová4–6, 7–5, 6–2
Vítězka24.19990808a8. srpna 1999San Diego, Spojené státy (2) tvrdýUSA Venus Williamsová6–4, 6–0
Finalistka11.19990912a12. září 1999US Open, New York, Spojené státytvrdýUSA Serena Williamsová6–3, 7–6(7–4)
Finalistka12.19991011a11. října 1999Curych, Švýcarskokoberec (h)USA Venus Williamsová6–3, 6–4
Vítězka25.19990822a22. srpna 1999Toronto, KanadatvrdýUSA Monika Selešová6–4, 6–4
Vítězka26.19991010a10. října 1999Filderstadt, Německo (3) koberecFrancie Mary Pierceová6–4, 6–1
Finalistka13.19991108a8. listopadu 1999Filadelfie, Spojené státykoberecUSA Lindsay Davenportová6–3, 6–4
Finalistka14.19991115a15. listopadu 1999New York, Spojené státykoberecUSA Lindsay Davenportová6–4, 6–2
Finalistka15.20000117a17. ledna 2000Australian Open, Mebourne, AustrálietvrdýUSA Lindsay Davenportová6–1, 7–5
Vítězka27.20000206a6. února 2000Tokio, Japonsko (3) koberecFrancie Sandrine Testudová6–3, 7–5
Finalistka16.20000306a6. března 2000Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdýUSA Lindsay Davenportová4–6, 6–4, 6–0
Vítězka28.20000402a2. dubna 2000Key Biscayne, Spojené státy (2) tvrdýUSA Lindsay Davenportová6–3, 6–2
Vítězka29.20000507a7. května 2000Hamburk, Německo (2) antukaŠpanělsko Arantxa Sánchez Vicario6–3, 6–3
Vítězka30.20000625a25. června 2000's-Hertogenbosch, NizozemskotrávaRumunsko Ruxandra Dragomirová6–2, 3–0skreč
Vítězka31.20000820a20. srpna 2000Montréal, KanadatvrdýUSA Serena Williamsová0–6, 6–3, 3–0skreč
Vítězka32.20001008a8. října 2000Filderstadt, Německo (4) koberecBelgie Kim Clijstersová6–0, 6–3
Vítězka33.20001015a15. října 2000Curych, ŠvýcarskotvrdýUSA Lindsay Davenportová6–4, 4–6, 7–5
Vítězka34.20001029a29. října 2000Moskva, RuskokoberecRusko Anna Kurnikovová6–3, 6–1
Finalistka17.20001106a6. listopadu 2000Filadelfie, Spojené státy (2) koberecUSA Lindsay Davenportová7–6(9–7), 6–4
Vítězka35.20001119a19. listopadu 2000New York, Spojené státy (2)koberecUSA Monika Selešová6–7(5–7), 6–4, 6–4
Vítězka36.20010108a8. ledna 2001Sydney, Austrálie (2) tvrdýUSA Lindsay Davenportová6–3, 4–6, 7–5
Finalistka18.20010115a15. ledna 2001Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýUSA Jennifer Capriatiová6–4, 6–3
Finalistka19.20010129a29. ledna 2001Tokio, Japonsko (2) koberecUSA Lindsay Davenportová6–7(4–7), 6–4, 6–2
Vítězka37.20010218a18. února 2001Dauhá, KatartvrdýFrancie Sandrine Testudová6–3, 6–2
Vítězka38.20010225a25. února 2001Dubaj, SAEtvrdýFrancie Nathalie Tauziatová6–4, 6–4
Finalistka20.20010416a16. dubna 2001Charleston, Spojené státyantukaUSA Jennifer Capriatiová6–0, 4–6, 6–4
Vítězka39.20020113a13. ledna 2002Sydney, Austrálie (3) tvrdýUSA Meghann Shaughnessyová6–2, 6–3
Finalistka21.20020114a14. ledna 2002Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdýUSA Jennifer Capriatiová4–6, 7–6(9–7), 6–2
Vítězka40.20020203a3. února 2002Tokio, Japonsko (4) koberecUSA Monika Selešová7–6(8–6), 4–6, 6–3
Finalistka22.20020316a16. března 2002Indian Wells, Spojené státytvrdýSlovensko Daniela Hantuchová6–3, 6–4
Finalistka23.20060205a5. února 2006Tokio, Japonskokoberec (h)Rusko Jelena Dementěvová6–2, 6–0
Vítězka41.20060521a21. května 2006Řím, Itálie (2) antukaRusko Dinara Safinová6–2, 7–5
Finalistka24.20060821a21. srpna 2006Montréal, KanadatvrdýSrbsko Ana Ivanovićová6–2, 6–3
Vítězka42.20060924a24. září 2006Kalkata, IndiekoberecRusko Olga Pučkovová6–0, 6–4
Finalistka25.20070106a6. ledna 2007Gold Coast, AustrálietvrdýRusko Dinara Safinová6–3, 3–6, 7–5
Vítězka43.20070206a6. února 2007Tokio, Japonsko (5) koberecSrbsko Ana Ivanovićová6–4, 6–2

Čtyřhra: 86 (64–22)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.19950507a7. května 1995Hamburk, NěmeckoantukaUSA Gigi FernándezováŠpanělsko Conchita Martínezová
Argentina Patricia Tarabiniová
6–2, 6–3
Finalistka1.19950814a14. srpna 1995Toronto, KanadatvrdýChorvatsko Iva MajoliováArgentina Gabriela Sabatini
Nizozemsko Brenda Schultz-McCarthy
4–6, 6–0, 6–3
Finalistka2.19960429a29. dubna 1996Hamburk, NěmeckoantukaUSA Gigi FernándezováŠpanělsko Arantxa Sánchez Vicario
Nizozemsko Brenda Schultz-McCarthy
4–6, 7–6(12–10), 6–4
Finalistka3.19960506a6. května 1996Řím, ItálieantukaUSA Gigi FernándezováŠpanělsko Arantxa Sánchez Vicario
Rumunsko Irina Spîrleaová
6–4, 3–6, 6–3
Finalistka4.19960513a13. května 1996Berlín, NěmeckoantukaČesko Helena SukováUSA Meredith McGrathová
Lotyšsko Larisa Neilandová
6–1, 5–7, 7–6(7–4)
Vítězka2.19960707a7. července 1996Wimbledon, Londýn, Spojené království,trávaČesko Helena SukováUSA Meredith McGrathová
Lotyšsko Larisa Neilandová
5–7, 7–5, 6–1
Finalistka5.19961007a7. října 1996Filderstadt, NěmeckotvrdýČesko Helena SukováUSA Nicole Arendtová
Česko Jana Novotná
6–2, 6–3
Vítězka3.19961020a20. října 1996Curych, ŠvýcarskokoberecČesko Helena SukováUSA Nicole Arendtová
Bělorusko Nataša Zverevová
7–5, 6–4
Vítězka4.19970113a13. ledna 1997Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýBělorusko Nataša ZverevováUSA Lindsay Davenportová
USA Lisa Raymondová
6–2, 6–2
Finalistka6.19970127a27. ledna 1997Tokio, JaponskokoberecUSA Gigi FernándezováUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–4, 6–3
Vítězka5.19970116a16. ledna 1997Paříž, FranciekoberecČesko Helena SukováFrancie Alexandra Fusaiová
Itálie Rita Grandeová
6–3, 6–0
Vítězka6.19970406a6. dubna 1997Hilton Head, Spojené státyantukaUSA Mary Joe FernandezováUSA Lindsay Davenportová
Česko Jana Novotná
7–5, 4–6, 6–1
Vítězka7.19970727a27. července 1997Stanford, Spojené státytvrdýUSA Lindsay DavenportováŠpanělsko Conchita Martínezová
Argentina Patricia Tarabiniová
6–1, 6–3
Vítězka8.19970803a3. srpna 1997San Diego, Spojené státytvrdýŠpanělsko Arantxa Sánchez VicarioUSA Amy Frazierová
USA Kimberly Poová
6–3, 7–5
Vítězka9.19970928a28. září 1997Lipsko, NěmeckokoberecČesko Jana NovotnáIndonésie Jajuk Basukiová
Česko Helena Suková
6–2, 6–2
Vítězka10.19971012a12. října 1997Filderstadt, Německotvrdý (h)Španělsko Arantxa Sánchez VicarioUSA Lindsay Davenportová
Česko Jana Novotná
7–6, 3–6, 7–6
Vítězka11.19971019a19. října 1997Curych, ŠvýcarskokoberecŠpanělsko Arantxa Sánchez VicarioLotyšsko Larisa Neilandová
Česko Helena Suková
4–6, 6–4, 6–1
Vítězka12.19980118a18. ledna 1998Sydney, AustrálietvrdýČesko Helena SukováUSA Katrina Adamsová
USA Meredith McGrathová
6–1, 6–2
Vítězka13.19980201a1. února 1998Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýChorvatsko Mirjana LučićováUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–4, 2–6, 6–3
Vítězka14.19980208a8. února 1998Tokio, JaponskokoberecChorvatsko Mirjana LučićováUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
7–5, 6–4
Vítězka15.19980329a29. března 1998Miami, Spojené státytvrdýČesko Jana NovotnáŠpanělsko Arantxa Sánchez Vicario
Bělorusko Nataša Zverevová
6–2, 3–6, 6–3
Finalistka7.19980427a27. dubna 1998Hamburk, NěmeckoantukaČesko Jana NovotnáRakousko Barbara Schettová
Švýcarsko Patty Schnyderová
7–6(7–3), 3–6, 6–3
Vítězka16.19980607a7. června 1998French Open, Paříž, FrancieantukaČesko Jana NovotnáUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–1, 7–6
Vítězka17.19980705a5. července 1998Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaČesko Jana NovotnáUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–3, 3–6, 8–6
Vítězka18.19980816a16. srpna 1998San Diego, Spojené státytvrdýČesko Helena SukováThajsko Tamarine Tanasugarnová
Ukrajina Elena Tatarkovová
6–4, 6–2
Vítězka19.19980823a23. srpna 1998Montréal, KanadatvrdýČesko Jana NovotnáIndonésie Jajuk Basukiová
Nizozemsko Caroline Visová
6–3, 6–4
Vítězka20.19980913a13. září 1998US Open, New York, Spojené státytvrdýČesko Jana NovotnáUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–3, 6–3
Vítězka21.19990131a31. ledna 1999Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýRusko Anna KurnikovováUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
7–5, 6–3
Finalistka8.19990207a7. února 1999Tokio, JaponskokoberecČesko Jana NovotnáUSA Lindsay Davenportová
Bělorusko Nataša Zverevová
6–2 6–3
Vítězka22.19990314a14. března 1999Indian Wells, Spojené státytvrdýRusko Anna KurnikovováUSA Mary Joe Fernandezová
Česko Jana Novotná
6–2, 6–2
Vítězka23.19990328a28. března 1999Miami, Spojené státytvrdýČesko Jana NovotnáUSA Mary Joe Fernandezová
USA Monika Selešová
6–0, 4–6, 7–6
Vítězka24.19990509a9. května 1999Řím, ItálieantukaRusko Anna KurnikovováFrancie Alexandra Fusaiová
Francie Nathalie Tauziatová
6–2, 6–2
Finalistka9.19990524a24. května 1999French Open, Paříž, FrancieantukaRusko Anna KurnikovováUSA Venus Williamsová
USA Serena Williamsová
6–3, 6–7(2–7), 8–6
Vítězka25.19990620a20. června 1999Eastbourne, Velká BritánietrávaRusko Anna KurnikovováČesko Jana Novotná
Bělorusko Nataša Zverevová
6–4skreč
Vítězka26.19991121a21. listopadu 1999New York, Spojené státykoberecRusko Anna KurnikovováŠpanělsko Arantxa Sánchez Vicario
Lotyšsko Larisa Neilandová
6–4, 6–4
Finalistka10.20000115a15. ledna 2000Sydney, AustrálietvrdýFrancie Mary PierceováFrancie Julie Halard-Decugis
Japonsko Ai Sugijamová
6–0, 6–3
Finalistka11.20000130a30. ledna 2000Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýFrancie Mary PierceováUSA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
6–4, 5–7, 6–4
Vítězka27.20000206a6. února 2000Tokio, JaponskokoberecFrancie Mary PierceováFrancie Alexandra Fusaiová
Francie Nathalie Tauziatová
6–4, 6–1
Vítězka28.20000611a11. června 2000French Open, Paříž, FrancieantukaFrancie Mary PierceováŠpanělsko Virginia Ruano Pascual
Argentina Paola Suárezová
6–2, 6–4
Vítězka29.20000820a20. srpna 2000Montréal, KanadatvrdýFrancie Nathalie TauziatováFrancie Julie Halard-Decugis
Japonsko Ai Sugijamová
6–3, 3–6, 6–4
Vítězka30.20001008a8. října 2000Filderstadt, Německotvrdý (h)Rusko Anna KurnikovováŠpanělsko Arantxa Sánchez Vicario
Rakousko Barbara Schettová
6–4, 6–2
Vítězka31.20001015a15. října 2000Curych, ŠvýcarskokoberecRusko Anna KurnikovováUSA Kimberly Poová
Francie Anne-Gaëlle Sidot
6–3, 6–4
Finalistka12.20001029a29. října 2000Noskva, RuskokoberecRusko Anna KurnikovováFrancie Julie Halard-Decugis
Japonsko Ai Sugijamová
4–6, 6–4, 7–6(7–5)
Vítězka32.20001112a12. listopadu 2000Filadelfie, Spojené státykoberecRusko Anna KurnikovováUSA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
6–2, 7–5
Vítězka33.20001119a19. listopadu 2000New York, Spojené státykoberecRusko Anna KurnikovováUSA Nicole Arendtová
Nizozemsko Manon Bollegrafová
6–2, 6–3
Finalistka13.20010805a5. srpna 2001San Diego, Spojené státytvrdýRusko Anna KurnikovováZimbabwe Cara Blacková
Rusko Jelena Lichovcevová
6–4, 1–6, 6–4
Vítězka34.20011007a7. října 2001Moskva, RuskokoberecRusko Anna KurnikovováRusko Jelena Dementěvová
Rusko Lina Krasnorucká
7–6, 6–3
Finalistka14.20020113a13. ledna 2002Sydney, AustrálietvrdýRusko Anna KurnikovováUSA Lisa Raymondová
Austrálie Rennae Stubbsová
bez boje
Vítězka35.20020127a27. ledna 2002Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýRusko Anna KurnikovováSlovensko Daniela Hantuchová
Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
6–2, 6–7, 6–1
Vítězka36.20020505a5. května 2002Hamburk, NěmeckoantukaRakousko Barbara SchettováSlovensko Daniela Hantuchová
Španělsko Arantxa Sánchez Vicario
6–1, 6–1
Vítězka37.20070303a3. března 2007Dauhá, KatartvrdýRusko Maria KirilenkováMaďarsko Ágnes Szávayová
Česko Vladimíra Uhlířová
6–1, 6–1
Vítězka38.20140330a30. března 2014Miami, Spojené státytvrdýNěmecko Sabine LisickáRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
4–6, 6–4, [10–5]
Finalistka15.20140621a21. června 2014Eastbourne, Velká BritánietrávaItálie Flavia PennettaováČínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
3–6, 7–5, [7–10]
Finalistka16.20140906a6. září 2014US Open, New York, Spojené státytvrdýItálie Flavia PennettaováRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–2, 3–6, 2–6
Vítězka39.20140927a27. září 2014Wu-chan, ČLRtvrdýItálie Flavia PennettaováZimbabwe Cara Blacková
Francie Caroline Garciaová
6–4, 5–7, [12–10]
Vítězka40.20141018a18. října 2014Moskva, Ruskotvrdý (h)Itálie Flavia PennettaováFrancie Caroline Garciaová
Španělsko Arantxa Parra Santonja
6–3, 7–5
Vítězka41.20150110a10. ledna 2015Brisbane, AustrálietvrdýNěmecko Sabine LisickáFrancie Caroline Garciaová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–2, 7–5
Vítězka42.20150320a20. března 2015Indian Wells, Spojené státytvrdýIndie Sania MirzaováRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–3, 6–4
Vítězka43.20150404a4. dubna 2015Miami, Spojené státytvrdýIndie Sania MirzaováRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
7–5, 6–1
Vítězka44.20150412a12. dubna 2015Charleston, Spojené státyantukaIndie Sania MirzaováAustrálie Casey Dellacquová
Chorvatsko Darija Juraková
6–0, 6–4
Finalistka17.20150517a17. května 2015Řím, ItálieantukaIndie Sania MirzaováMaďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
4–6, 3–6
Vítězka45.20150711a11. července 2015Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaIndie Sania MirzaováRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
5–7, 7–6(7–4), 7–5
Vítězka46.20150913a13. září 2015US Open, New York, Spojené státytvrdýIndie Sania MirzaováAustrálie Casey Dellacquová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
6–3, 6–3
Vítězka47.26. září 2015Kanton, ČínatvrdýIndie Sania MirzaováČína Sü Š'-lin
Čína Jou Siao-ti
6–3, 6–1
Vítězka48.3. října 2015Wu-chan, Čína (2) tvrdýIndie Sania MirzaováRumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Monica Niculescuová
6–2, 6–3
Vítězka49.10. října 2015Peking, ČLRtvrdýIndie Sania MirzaováČínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
6–7(9–11), 6–1, [10–8]
Vítězka50.1. listopadu 2015Singapur, Singapurtvrdý (h)Indie Sania MirzaováŠpanělsko Garbiñe Muguruzaová
Španělsko Carla Suárezová Navarrová
6–0, 6–3
Vítězka51.9. ledna 2016Brisbane, Austrálie (2)tvrdýIndie Sania MirzaováNěmecko Angelique Kerberová
Německo Andrea Petkovicová
7–5, 6–1
Vítězka52.15. ledna 2016Sydney, Austrálie (2)tvrdýIndie Sania MirzaováFrancie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová
1–6, 7–5, [10–5]
Vítězka53.29. ledna 2016Australian Open, Melbourne, Austrálie (5)tvrdýIndie Sania MirzaováČesko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
7–6(7–1), 6–3
Vítězka54.14. února 2016Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Indie Sania MirzaováRusko Věra Duševinová
Česko Barbora Krejčíková
6–3, 6–1
Finalistka18.24. dubna 2016Stuttgart, Německoantuka (h)Indie Sania MirzaováFrancie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová
6–2, 1–6, [6–10]
Finalistka19.7. května 2016Madrid, ŠpanělskoantukaIndie Sania MirzaováFrancie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová
4–6, 4–6
Vítězka55.15. května 2016Řím, ItálieantukaIndie Sania MirzaováRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–1, 6–7(5–7), [10–3]
Finalistka20.13. srpna 2016Rio de Janeiro – LOH, BrazílietvrdýŠvýcarsko Timea BacsinszkáRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
4–6, 4–6
Finalistka21.21. srpna 2016Cincinnati, Spojené státytvrdýUSA Coco VandewegheováIndie Sania Mirzaová
Česko Barbora Strýcová
5–7, 4–6
Vítězka56.18. března 2017Indian Wells, Spojené státytvrdýČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanČesko Lucie Hradecká
Česko Kateřina Siniaková
7–6(7–4), 6–2
Finalistka22.16. dubna 2017Biel/Bienne, Švýcarskotvrdý (h)Švýcarsko Timea BacsinszkáRumunsko Monica Niculescuová
Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej
7–5, 3–6, [7–10]
Vítězka57.13. května 2017Madrid, ŠpanělskoantukaČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanMaďarsko Tímea Babosová
Česko Andrea Hlaváčková
6–4, 6–3
Vítězka58.21. května 2017Řím, ItálieantukaČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanRusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
7–5, 7–6 (7–4)
Vítězka59.25. června 2017Mallorca, ŠpanělskotrávaČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanSrbsko Jelena Jankovićová
Lotyšsko Anastasija Sevastovová
bez boje
Vítězka60.1. července 2017Eastbourne, Spojené královstvítrávaČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanAustrálie Ashleigh Bartyová
Austrálie Casey Dellacquová
6–3, 7–5
Vítězka61.19. srpna 2017Cincinnati, Spojené státytvrdýČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanČínská Tchaj-pej Sie Su-wej
Rumunsko Monica Niculescuová
4-6, 6-4, [10-7]
Vítězka62.10. září 2017US Open, New York, Spojené státy (3) tvrdýČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanČesko Lucie Hradecká
Česko Kateřina Siniaková
6–3, 6–2
Vítězka63.30. září 2017Wu-chan, ČLR (3)tvrdýČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanJaponsko Šúko Aojamová
Čína Jang Čao-süan
7–67–5, 3–6, [10–4]
Vítězka64.8. října 2017Peking, ČLR (2)tvrdýČínská Tchaj-pej Čan Jung-žanMaďarsko Tímea Babosová
Česko Andrea Hlaváčková
6–1, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martina Hingis na anglické Wikipedii.

  1. Swiss Miss Hingis, now 34, wins French Open doubles match. Fox Sports [online]. 2015-05-27 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa WTA Profile: Martina Hingis [online]. WTA Tour, Inc. [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
  3. a b Bývalá světová tenisová jednička Martina Hingisová se vdala. iDNES.cz [online]. 2010-12-11 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  4. a b Svatba nebude, tenisté Štěpánek a Hingisová se rozešli. Týden [online]. 2007-08-12 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  5. Makarova, Vesnina Topple Swiss For Gold [online]. WTA Tour, Inc., 2016-08-14 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. 1997 | The youngest Grand Slam winner [online]. MELBOURNE, Australia: Tennis Australia [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  7. ZABLOUDIL, Luboš. Hingisová a Paes v Paříži zkompletovali týmový kariérní grandslam [online]. Tenisportal.cz, 2016-06-03 [cit. 2016-06-03]. Dostupné online. 
  8. a b Martina Hingis. [s.l.]: Encarta Dostupné v archivu pořízeném dne 1 November 2009. (anglicky)  Archivovaná kopie. encarta.msn.com [online]. [cit. 2015-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-28. 
  9. Press Center – Weeks at No.1 [online]. WTA Tour [cit. 2011-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. 
  10. Hingisová s Mirzaovou zakončily parádní sezonu triumfem na Turnaji mistryň. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-01 [cit. 2015-11-02]. Dostupné online. 
  11. Sabine Lisicki drops doubles partner Martina Hingis as coach just before Wimbledon [online]. The Sydney Morning Herald, June 21, 2014 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  12. William Lee Adams. 30 Legends of Women's Tennis: Past, Present and Future - Martina Hingis [online]. TIME, June 22, 2011 [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-06. 
  13. Hingis elected to International Tennis Hall of Fame. ITF Tennis. 4 March 2013. Dostupné online [cit. 6 March 2013]. (anglicky) 
  14. a b Dana Kennedy. Blue Skies. Sports Illustrated. 1997. Dostupné online [cit. 31 October 2008]. (anglicky) 
  15. Dopingové aféry českých hvězd!. Blesk. 26 August 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Illegal-ID flap engulfs tennis prodigy Hingis. The Prague Post. 29 August 1996. Dostupné online. (anglicky) 
  17. JONES, David. So, tell me about your mother. The Guardian. London: 3 June 2001. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Nick Pitt. Hingis unable to hide behind painted smile. The Times. UK: 4 November 2007. Dostupné online [cit. 31 October 2008]. (anglicky) 
  19. Ian Rogers. The Scotsman [online]. UK: 5 January 2008 [cit. 2008-10-31]. Dostupné online. 
  20. a b Martina Hingis factfile. The Times. London: 1 November 2007. Dostupné online [cit. 31 October 2008]. (anglicky) 
  21. ITF: Circuit History [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  22. a b c d e f g h i j k l CRAINE, Anthony G. Martina Hingis [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Graf beaten on clay by Hingis. Independent [online]. 1996-05-11 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
  24. John Roberts. Hingis to miss Wimbledon. The Independent. London: 21 May 2002. Dostupné online [cit. 31 October 2008]. (anglicky) 
  25. a b Hingis Drives On. New York Times [online]. 1996-10-18 [cit. 2015-06-37]. Dostupné online. 
  26. ROBIN, Finn. Graf Goes From Hot to Cold to Champion in Five Sets. New York Times [online]. 1996-11-25 [cit. 2015-06-37]. Dostupné online. 
  27. a b Martina Hingis [online]. ESPN [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Hingis Defeats Pierce for Australian Title. The Washington Post [online]. [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  29. a b Hingis Defeats Seles For Family Circle Title. Orlando Sentinel [online]. 1997-04-07 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  30. For Hingis, 16 so sweet at Wimbledon Top seed dispatches Novotna, is youngest champion in 110 years. The Baltimore Sun [online]. 1997-07-06 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  31. a b c CHENG, Thomas. From the Sidelines: The return of power tennis?. Yale Herald [online]. 1998-10-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-18. 
  32. Martina Hingis News and Trivias at Archivováno 18. 1. 2010 na Wayback Machine. Celebritywonder.com. Retrieved on 30 July 2011.
  33. Hingis retires in Grand Slam Cup semifinal match. Daily News [online]. 1998-10-04 [cit. 2015-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  34. ALEX, Rachel. HINGIS'S CHASE IS A SUCCESS. The Washington post [online]. 1998-11-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  35. ALEX, Rachel. Martina Hingis Wins Australian Open Mixed Doubles Title With Paes. The Washington post [online]. 1998-11-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  36. ALEX, Rachel. Riot Girls. NY Mag [online]. [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  37. ALLEN, JA. Martina Hingis vs. Steffi Graf, Rewind '99: The Ultimate French Kiss Off. Bleacher Report [online]. 2009-05-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  38. Qualifier Dokic crushes world No. 1, 6–2, 6–0. sportsillustrated.cnn.com. CNN, 22 June 1999. Dostupné online [cit. 12 May 2010]. (anglicky) 
  39. a b FINN, Robin. TENNIS; Hingis Loses, And There's No Shoulder To Cry On. The New York Times [online]. 1999-06-23 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  40. a b c d e f g All Times Rankings and Statistics [online]. WTA Tour, Inc., 2015 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  41. FINN, Robin. PLUS: TENNIS -- WOMEN'S RANKING; Hingis Regains Place at the Top. The New York Times [online]. 1999-08-10 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  42. FINN, Robin. Serena Williams Wins First Major, Makes History At U.S. Open On This Day In 1999. News One [online]. 2002-09-11 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  43. CHRISTOPHER, CLAREY. Davenport Easily Masters Hingis Again to Take Title. News One [online]. 2000-01-30 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  44. Hingis-Davenport Washed Out. CBS News [online]. 2000-02-28 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  45. WINE, Steven. New No 1 Davenport struggles through to meet Hingis in final. The Independent [online]. 2000-04-01 [cit. 2015-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-25. 
  46. WINE, Steven. Hingis clinches Montreal title as Serena retires. Daily News [online]. 2000-08-22 [cit. 2015-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  47. Hingis wins Porsche Grand Prix. The Independent [online]. 2000-10-08 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  48. Davenport Beats Hingis Again in Advanta Final. The New York Times [online]. 2000-11-13 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  49. PARSONS, John. WTA Chase Championships: Hingis denies Seles winning send-off. The Telegraph [online]. 2000-11-20 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  50. Hingis and Hewitt Win Adidas Titles. New York Times [online]. 2001-01-14 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  51. ROBERTS, Selena. Game, set, Comeback Capriati wins a major. New York Times [online]. 2001-01-27 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  52. Hingis Takes Qatar From Familiar Target. The New York Times [online]. 2001-02-17 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. 
  53. Hingis triumphs in style. Gulf News [online]. 2001-02-25 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  54. NOBLES, Charlie. Venus Williams Beats Hingis Easily in Semifinals. The New York Times [online]. 2001-03-30 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  55. a b JAGO, Richard. Mauresmo upsets sorry Hingis. The Guardian [online]. 2001-05-13 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  56. HARWITT, Sandra. Capriati ousts Hingis from French Open Seeking her 2d straight Grand Slam crown, she will face a Belgian teen in tomorrow's final. Philly.com [online]. 2001-06-08 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  57. Hingis dumped out of Wimbledon. BBC Sport [online]. 2001-05-25 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  58. PARSONS, John. Williams crushes Hingis. The Telegraph [online]. 2001-09-07 [cit. 2015-06-29]. [US Open: Williams crushes Hingis Dostupné online]. 
  59. Hingis out after op. BBC [online]. 2001-10-14 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  60. Martina Hingis completed a Swiss sweep of the Adidas.... Chicago Tribune [online]. 2002-01-13 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  61. Capriati comeback stuns Hingis. BBC Sport [online]. 2002-01-26 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  62. Hingis Beats Seles To Win Pan Pacific. New York Times [online]. 2002-02-04 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  63. PHingis Beats Seles To Win Pan Pacific. Enquirer [online]. 2002-05-06 [cit. 2015-06-29]. [Venus Williams sweeps past Hingis to final Dostupné online]. 
  64. Hingisovou čeká operace kloubů. iDNES.cz [online]. 2002-05-18 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
  65. Dokic Beats Hingis in Rogers AT&T Cup. vn.com [online]. 2002-08-16 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
  66. Gamewatch: Seles v Hingis. BBC Sport [online]. 2002-09-03 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
  67. Hingis fails to find her old feet. The Guardian [online]. 2002-09-04 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
  68. a b PEARCE, Linda. Hingis flags return to happy hunting ground. The Age [online]. 2005-12-01 [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
  69. PEARCE, Linda. Na kurty se nevrátím, tvrdí Hingisová. The Age [online]. 2003-02-07 [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. 
  70. Hingisová s Mirzaovou vyhrály 7. turnaj v řadě, finále otočily z 1-6 a 2-5 [online]. Tenisportal.cz, 2016-01-15 [cit. 2016-01-15]. Dostupné online. 
  71. Santina Survive For 29th Straight Win [online]. WTA Tour, Inc., 2016-01-14 [cit. 2016-01-15]. Dostupné online. 
  72. ZABLOUDIL, Lukáš. Vítězná série Hingisové s Mirzaovou se zastavila na čísle 41 [online]. Tenisportál.cz, 2016-02-25 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  73. Courtney Nguyen. Insider: Hingis & Mirza Part Ways [online]. WTA Tour, Inc., 2016-08-10 [cit. 2016-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. Courtney Nguyen. Sania Mirza ends partnership with Martina Hingis, teams up with Strycova. The Times of India [online]. 2016-08-09 [cit. 2016-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ZABLOUDIL, Luboš. Strýcová s Mirzaovou proměnily první společný turnaj v titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-08-21 [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. (česky) 
  76. Martina Hingisová: Co se o ní většinou neví k.. Revue.idnes.cz [online]. 2001-05-19 [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  77. Karen Crouse. Tennis: Hingis's new power of love (for tennis). International Herald Tribune. 26 March 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25-01-2008. (anglicky) 
  78. Suzanne Kerins. Sol Court with Martina Hingis. findarticles.com. Sunday Mirror, 2-1-2005. Dostupné online. (anglicky) 
  79. Martina Hingis Set To Marry And End The Career Of Radek Stepanek [online]. deadspin.com, 30-12-2006 [cit. 2010-02-03]. Dostupné online. 
  80. Simon Cambers. Tennis-Hingis and Štěpánek split up. uk.reuters.com. 11 August 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  81. Martina Hingis hat sich verlobt [online]. blick.ch, 5 March 2010 [cit. 2010-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-02. (german) 
  82. Martina Hingis breaks off engagement with Andreas Bieri [online]. tennisgrandstand.com, 13-04-2010 [cit. 2010-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-04-2010. 
  83. ČTK, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Hingisová se podruhé vdala, po dvouleté známosti si vzala sportovního lékaře [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-21 [cit. 2018-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Silver medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Draw of a silver medal, based in Olympic rings.svg.
The joining of the rings is not correct drawn.
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Martina Hingis Wimbledon 2011 crop.jpg
Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0

Ladies Invitation Doubles. Lindsay Davenport & Martina Hingis defeated Natasha Zvereva & Gigi Fernandez 6-2 6-2, and went on to win the title.

Day 9 of Wimbledon 2011.
DN-SP-98-03532.JPEG
DN-SP-98-03532

Military Photographer of the Year Winner 1997.Title: Martina.Category: Sports.Place: Honorable Mention.Caption: Switzerland's Martina Hingis pauses for a moment during a match with Germany's Anke Huber at the Toray Pan Pacific Open in Tokyo, February 1, 1997. Hingis got up to win the match 6-1, 5-7, 6-2. Photographer's Name: PH1(AW) M. Clayton FarringtonLocation: TOKYO Date Shot: 2/1/1997

VIRIN: DN-SP-98-03532
Hingis RG16 (10) (27331857371).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Martina Hingis at the Roland Garros 2016
Martina Hingis (7490778886).jpg
Autor: Andrew Campbell, Licence: CC BY 2.0
Martina Hingis, Aegon International Tennis, Eastbourne 2011
Martina Hingis (14957700367).jpg
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Martina Hingis at the 2014 Internazionali BNL d'Italia
Martina Hingis playing in 2011 crop.jpg
Autor: dbking, Licence: CC BY 2.0
Martina Hingis playing in 2011 for the New York Sportimes
Martina Hingis Indian Wells 2006 1.jpg
Autor:

Původně soubor načetl Akademan na projektu Wikipedie v jazyce angličtina

(Původní text: „me (en:w:User:Akademan)), Licence: CC BY-SA 2.5
Martina Hingis practicing in Indian Wells, California, USA, on Sunday March 12, 2006, on a side court in 2006 comeback.
Sania Mirza and Martina Hingis (18846729149).jpg
Autor: Andrew Campbell, Licence: CC BY 2.0
Aegon International Tennis, Devonshire Park, Eastbourne June 2015
Martina Hingis (15470665436).jpg
Autor: Tatiana from Moscow, Russia, Licence: CC BY-SA 2.0
Martina Hingis at the 2014 Toray Pan Pacific Open
Martina Hingis (18845318058).jpg
Autor: Andrew Campbell, Licence: CC BY 2.0
Aegon International Tennis, Devonshire Park, Eastbourne June 2015