Martina Trevisanová

Martina Trevisanová
Trevisanová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
StátItálieItálie Itálie
Datum narození3. listopadu 1993 (30 let)
Místo narozeníFlorencie, Itálie[1]
Výška160 cm[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 588 369 USD
Tenisová raketaBabolat drive
Dvouhra
Poměr zápasů290–189
Tituly1 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění18. místo (8. května 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Opensemifinále (2022)
Wimbledon1. kolo (2021, 2022, 2023)
US Open2. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů28–37
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění138. místo (14. června 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2021)
French Open1. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230508a8. května 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martina Trevisanová (* 3. listopadu 1993 Florencie) je italská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře, když triumfovala na Morocco Open 2022. V rámci okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2023 na 18. místě a ve čtyřhře v červnu 2021 na 138. místě.[1]

V italském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 forlìjskou 2. světovou skupinou proti Slovensku, v níž za rozhodnutého stavu vyhrála s Jasmine Paoliniovou závěrečnou čtyřhru po skreči soupeřek. Slovenky zvítězily 3:2 na zápasy. Do roku 2024 v soutěži nastoupila k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 5–3 ve čtyřhře.[3]

Bratr Matteo Trevisan (nar. 1989) je také profesionální tenista a vítěz juniorské čtyřhry ve Wimbledonu 2007. Otec Claudio Trevisan byl profesionální fotbalista.[4] Ranou fázi kariéry jí komplikovaly porucha příjmu potravy a zranění.[5][6]

Tenisová kariéra

V juniorském tenise si zahrála deblová semifinále na French Open 2009 a ve Wimbledonu 2009.[4]

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2008, když na turnaj v Turíně s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla krajance Federice Querciové z páté světové stovky.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2014 v italské Pule. Na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů startovala opět na divokou kartu. Ve finále přehrála krajanku Cristianu Ferrandovou, figurující na konci první tisícovky klasifikace.[2]

V kvalifikaci WTA Tour debutovala na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2009 v Římě. Na úvod kvalifikačního turnaje však nestačila na stou osmou hráčku žebříčku Aravane Rezaïovou z Francie. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na antukovém Ladies Championship Gstaad 2017, kde ji v prvním kole vyřadila třetí nasazená a pozdější finalistka Anett Kontaveitová z Estonska. Na úvod bastadského Swedish Open 2017 ji vyřadila Švýcarka Viktorija Golubicová. V sezóně 2018 nepřešla dvakrát úvodní fázi turnajů WTA a sedmkrát skončila již v kvalifikaci. V roce 2019 pak třikrát vypadla v prvním kole a osmkrát v kvalifikaci.[4] Pouze na dubnovém Volvo Car Open 2019 přehrála ukrajinskou kvalifikantku Nadiju Kičenokovou. Následně jí stopku vystavila nizozemská světová šestka Kiki Bertensová.[7]

Ve 2. světové baráži Fed Cupu 2017 proti Tchaj-wanu

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Rumunka Jaqueline Cristianová, Belgičanka Ysaline Bonaventureová a Kanaďanka Eugenie Bouchardová. V úvodním kole však nenašla recept na pozdější americkou šampionku Sofii Keninovou. Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Palermo Ladies Open 2020, který se stal prvním turnajem po srpnovém obnovení sezóny kvůli pandemii koronaviru. Po boku krajanky Elisabetty Cocciarettoové však ve dvou setech podlehly nizozemsko-slovinskému páru Arantxa Rusová a Tamara Zidanšeková.[8] Do druhé fáze postoupila na TK Sparta Prague Open 2020, kde ji vyřadila Řekyně Valentini Grammatikopoulou z konce třetí světové stovky. První grandslamový zápas vyhrála na French Open 2020. Po skreči krajanky Camily Giorgiové zdolala ve druhém utkání americkou teenagerku z šesté světové desítky Coco Gauffovou a ve třetím dvacátou nasazenou Řekyni Marii Sakkariovou po odvrácení dvou mečbolů v tiebreaku druhé sady.[7]

Premiérovou trofej na túře WTA vybojovala ve 28 letech na antukovém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2022 v Rabatu. Jako osmdesátá pátá hráčka žebříčku ve druhém kole porazila desátou hráčku světa Garbiñe Muguruzaovou, čímž zaznamenala druhou kariérní výhru nad tenistkami umístěnými do desátého místa žebříčku WTA. Španělka přitom vedla po zisku prvního setu v druhém dějství už o brejk.[9] Ve finále zdolala o sedm míst níže postavenou Američanku Claire Liuovou, s níž ztratila jen tři gamy. Na Morocco Open se tak stala čtvrtou italskou šampionkou.[6] Na navazujícím French Open 2022 postoupila po dvou letech opět do čtvrtfinále, když cestou pavoukem neztratila ani jeden set. Mezi poslední osmičkou přehrála světovou osmnáctku Leylah Fernandezovou. Dle analýzy WTA zvládla postoupit z nejtěžší čtvrtiny pavouka. V open éře se po Schiavoneové a Erraniové stala třetí italskou semifinalistkou French Open a dvanáctou levačkou v této fázi pařížského majoru.[10] Jako první Italka od Pennettaové a sezóny 2009 vytvořila sérii 10zápasové neporazitelnosti.[5][11]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.21. května 2022Rabat, MarokoantukaUSA Claire Liuová6–2, 6–1

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.9. srpna 2020Palermo, ItálieantukaItálie Elisabetta CocciarettováNizozemsko Arantxa Rusová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
5–7, 5–7

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.září 2021Karlsruhe, NěmeckoantukaEgypt Majar Šarífová3–2, 2–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 17 (10–7)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.srpen 2014Innsbruck, RakouskoantukaChorvatsko Iva Mekovecová6–2, 2–6, 1–6
Vítězka1.září 2014Pula, ItálieantukaItálie Cristiana Ferrandová6–4, 6–3
Vítězka2.září 2014Pula, ItálieantukaBelgie Marie Benoîtová6–4, 6–3
Vítězka3.květen 2015Pula, ItálieantukaNorsko Ulrikke Eikeriová6–3, 3–6, 6–1
Vítězka4.srpen 2015Řím, ItálieantukaŠvýcarsko Lisa Sabinová6–1, 6–3
Vítězka5.říjen 2015Pula, ItálieantukaItálie Anastasia Grymalská7–5, 3–6, 6–1
Vítězka6.srpen 2016Bagnatica, ItálieantukaPolsko Katarzyna Piterová6–1, 5–7, 7–5
Finalistka2.září 2016Biarritz, FrancieantukaSlovensko Rebecca Šramková3–6, 6–4, 1–6
Vítězka7.říjen 2016Pula, ItálieantukaBrazílie Beatriz Haddad Maiová6–3, 6–4
Finalistka3.červen 2017Grado, ItálieantukaSlovensko Anna Karolína Schmiedlová6–2, 2–6, 4–6
Vítězka8.červen 2017Varšava, PolskoantukaUkrajina Olga Jančuková6–2, 6–4
Finalistka4.září 2017Bagnatica, ItálieantukaNorsko Melanie Stokkeová6–7(6–8), 3–6
Finalistka5.duben 2018Pula, ItálieantukaFrancie Manon Arcangioliová6–2, 2–6, 4–6
Finalistka6.červen 2018Brescia, ItálieantukaEstonsko Kaia Kanepiová4–6, 3–6
Vítězka9.září 2019Pula, ItálieantukaAustrálie Seone Mendezová6-4, 5–7, 7–5
Finalistka7.říjen 2019Pula, ItálieantukaArgentina Nadia Podoroská6–7(5–7), 1–6
Vítězka10.září 2021Valencie, ŠpanělskoantukaMaďarsko Dalma Gálfiová4–6, 6–4, 6–0

Čtyřhra: (2 tituly)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.srpen 2009Pesaro, ItálieantukaItálie Anastasia GrymalskáItálie Alice Balducciová
Itálie Federica di Sarraová
6–2, 6–2
2.duben 2015Pula, ItálieantukaItálie Alice MatteucciováItálie Giorgia Marchettiová
Itálie Anna-Giulia Remondinová
6–2, 6–3

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

Výsledekč.datum a místo konáníspoluhráčkysoupeřkyskóre
Finalistka1.Billie Jean King Cup 2023
12. listopadu 2023
Sevilla, Španělsko
tvrdý (hala), Estadio La Cartuja
Jasmine Paoliniová
Elisabetta Cocciarettová
Lucia Bronzettiová
Lucrezia Stefaniniová
Kanada Kanada0–2
Leylah Fernandezová
Rebecca Marinová
Eugenie Bouchardová
Marina Stakusicová
Gabriela Dabrowská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martina Trevisan na anglické Wikipedii.

  1. a b c Martina Trevisanová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230508a8. května 2023
  2. a b c Martina Trevisanová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230508a8. května 2023
  3. Martina Trevisanová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230403a3. dubna 2023
  4. a b c Martina Trevisan Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b NGUYEN, Courtney. 2022 Roland Garros 17 hrs ago Five things to know about first-time French Open semifinalist Martina Trevisan. www.wtatennis.com [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Trevisan races past Liu in Rabat to capture first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-21 [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Martina Trevisan Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Tamara Zidanšek zmagovalka turnirja dvojic v Palermu [online]. 24ur.com, 2020-08-09 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  9. Muguruza continues to struggle with early exit in Rabat. Tennisuptodate.com [online]. 2022-05-18 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  10. Trevisan surges past Fernandez to reach French Open semifinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. French Open: Trevisan racks up 10th straight win to make Italy proud. uk.sports.yahoo.com [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-01. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Martina Trevisan in Fedcup nel 2017.jpg
Autor: Nico Vaccari, Licence: CC BY-SA 2.0
Martina Trevisan durante l'incontro tra Italia e Taiwan in Fedcup il 22 aprile 2017
Trevisan WMQ18 (28) (29680365228).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Trevisan WMQ18 (28)