Martinický palác (Loretánská ulice)
| Martinický palác | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Hradčany, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Loretánská a U kasáren |
| Souřadnice | 50°5′20,29″ s. š., 14°23′39,87″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39783/1-1023 (Pk•MIS•Sez•Obr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martinický palác v Loretánské ulici je dvoupatrová barokní budova stojící v Praze 1 - Hradčanech, v Loretánské ulici č. 181/4.
Popis
Samostatně stojící rozlehlý palácový objekt se nachází na nárožním pozemku. Hlavní budova je symetrická, dvoupatrová, s průčelím obráceným do Loretánské ulice. Přízemí je vodorovně rýhované, v jeho středu je portál. Nad portálem vystupuje balkon podepřený předsazenými sloupy. Nad druhým patrem je střední štítové patro a dva postranní vikýře. Prostor za palácem je zčásti ohraničený a zčásti rozdělený křídly budovy na jednotlivé dvory a zahradu.
Po převzetí budovy vojenským erárem byly zrušeny sály v hlavní budově i v severním bočním křídle. Dispozice ve všech křídlech byla změněna vložením příček a chodbových traktů. Do prostoru zahrady byly vestavěny dva další objekty.[1][2]
Historie
Od roku 1629 do roku 1658 Maxmilián Valentin hrabě Bořita z Martinic postupně získal celý pozemek pro objekt budoucího paláce a nechal ho vložit do desek zemských. Na pozemku stály různé nesourodé stavby, které nechal zbourat císařský vyslanec v Římě Jiří Ignác hrabě Bořita z Martinic. V době jeho diplomatického působení v Římě se dostal do kontaktu s předním římským architektem Carlem Fontanou, jenž pro vyslance vypracoval projekt na nový pražský reprezentační palác.[3]
Stavba paláce probíhala od roku 1701 do roku 1704, projekt byl v průběhu realizace pozměněn. Nový palác byl hlavním pražským sídlem Martiniců až do vymření rodu po meči roku 1789.
Palác připadl dědičce Marii Anně Martinicové, která se téhož roku provdala za Karla Josefa hraběte Clama. Palác byl nadále v majetku rodu Clam-Martiniců do roku 1837, kdy byl prodán vojenskému eráru pro zřízení špitálu.
Od 50. let 20. století jsou zde kasárna pro Hradní stráž. Vojenské správě objekt slouží do současné doby.
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-01-23]. Dostupné online.
- ↑ LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce (encyklopedický ilustrovaný přehled). první. vyd. Praha: AKROPOLIS, 1995. 448 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 196–199.
- ↑ POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. 397 s. S. 49.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martinický palác na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Coat of arms of Prague
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC-BY-SA-3.0
Palác v Praze v Hradčanech
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1-Hradčany, Martinický palác v Loretánské ulici