Martinický potok (přítok Želivky)
Martinický potok | |
---|---|
Pohled na Slavětín, kde potok pramení | |
Základní informace | |
Délka toku | 35,9 km |
Plocha povodí | 116,1 km² |
Průměrný průtok | 0,67 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-09-02-074 |
Pramen | |
ve Slavětíně, jihovýchodně od Načeradce 49°34′20,9″ s. š., 14°55′31,8″ v. d. cca 625 m n. m. | |
Ústí | |
do Želivky (VD Želivka - Švihov) u Vojslavic 49°35′24,7″ s. š., 15°13′7,7″ v. d. 375 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Středočeský kraj, Kraj Vysočina) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Želivka | |
Povodí Martinického potoka | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martinický potok je levostranný přítok řeky Želivky ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina. Délka jeho toku činí 35,9 km. Plocha povodí měří 116,1 km².[1]
Průběh toku
Potok pramení ve vsi Slavětín, jež se nachází zhruba 3 km jihovýchodně od Načeradce, v nadmořské výšce cca 625 m. Teče velkými oblouky převážně východním směrem. Protéká obcemi Křešín, Martinice u Onšova a Onšov. Ústí do Želivky (přesněji do vodní nádrže Želivka - Švihov) nedaleko Vojslavic na 37,8 říčním kilometru.
Větší přítoky
- Stupnický potok (hčp 1-09-02-075) je levostranný přítok s plochou povodí 6,2 km². [1]
- Lukavecký potok (hčp 1-09-02-077) je pravostranný přítok s plochou povodí 11,6 km². [1]
- Mohelnice (hčp 1-09-02-079) je levostranný přítok s plochou povodí 7,3 km². [1]
- Smrdovský potok (hčp 1-09-02-081) je pravostranný přítok s plochou povodí 5,1 km². [1]
- Košetický potok (hčp 1-09-02-083) je pravostranný přítok s plochou povodí 5,1 km². [1]
- Pekelský potok (hčp 1-09-02-085) je pravostranný přítok s plochou povodí 9,5 km². [1]
- Suchý potok (hčp 1-09-02-087) je levostranný přítok s plochou povodí 5,4 km². [1]
Vodní režim
Průměrný průtok Martinického potoka u ústí činí 0,67 m³/s.[2][pozn 1]
Hlásný profil:[3]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Senožaty | 2,2 | 113,28 km² | 0,52 m³/s | 61 m³/s |
M-denní průtoky u ústí:[2][pozn 1]
M [dní] | Q30 | Q60 | Q90 | Q120 | Q150 | Q180 | Q210 | Q240 | Q270 | Q300 | Q330 | Q355 | Q364 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 1,56 | 1,06 | 0,81 | 0,65 | 0,53 | 0,44 | 0,37 | 0,30 | 0,25 | 0,20 | 0,15 | 0,09 | 0,06 |
N-leté průtoky v profilu Senožaty:[3]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q [m³/s] | 6,5 | 17,4 | 24,5 | 47,8 | 61 |
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f g h Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ a b Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Senožaty [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Martinický potok na Wikimedia Commons
- Senožaty – aktuální vodní stav Archivováno 31. 12. 2013 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Říční síť Želivky - Martinický potok
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Slavětín, obec Načeradec, okres Benešov.