Martinov (vojenský újezd Hradiště)

Martinov
Pozůstatky vesnice
Pozůstatky vesnice
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽďár u Hradiště (74,7 km²)
Martinov
Další údaje
Zaniklé obce.cz50
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martinov (německy Merzdorf) je zaniklá vesnice, která stávala na severu Doupovských hor v okrese Karlovy Vary. Nacházela se v údolí Martinovského potoka v nadmořské výšce 610 metrů, necelých deset kilometrů jihozápadně od Kadaně ve Vojenském újezdu Hradiště.

Název

Německé jméno Merzdorf se vyvinulo ze spojení Martinsdorf neboli Martinova Ves. Název se v historických pramenech se objevuje ve tvarech: Merczdorf (1460), Merczsdorffie (1488), Merzdorff (1593), Mertensdorff (1653), Merzdorf a Mertensdorf (1787) a Merzdorf (1846).[1]

Historie

První písemná zmínka o Martinovu pochází z roku 1460, kdy byla vesnice uvedena v soupisu panství hradu Egerberk. Následně se objevila i na řadě dalších listin vztahujících se k Egerberku. Při pobělohorských konfiskacích byla zabavena Matyáši mladšímu ze Štampachu a roku 1623 byla připojena kláštereckému panství, jehož součástí zůstala do roku 1850.[2]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili tři sedláci, devět chalupníků (jeden byl tesař a jeden krejčí), dva zahradníci a dva poddaní bez pozemků. Domy se nacházely ve špatném stavu a hlavními zdroji obživy býval chov dobytka, předení a zpracování dřeva. K roku 1787 se uvádí 26 domů a Johann Gottfried Sommer k roku 1846 zmiňuje 33 domů a 174 obyvatel, dále školu s patronací vrchnosti, mlýn a pilu. Vesnice patřila k radnické farnosti a také pošta bývala v Radnici.[2]

Podle záznamů z roku 1863 náležela většina půdy martinovským zemědělcům, kteří zde pěstovali především žito, oves, brambory a pícniny. V roce 1914 ve vsi působili tři dámští krejčí, krejčí, tři ševci, dva zedníci, dva tesaři, kovář, řezník a kolář. Také zde stály dvě hospody, trafika a mlýn. Po vysídlení Němců byla vesnice částečně dosídlena a k roku 1947 zde žilo 71 obyvatel. K definitivnímu vysídlení vsi došlo v souvislosti se zřízením vojenského újezdu. Úředně byl Martinov zrušen k 15. červnu 1953.[2]

Přírodní poměry

Sloupky oplocení ze zaniklého Martinova, umístěné v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově

Martinov stával v katastrálním území Žďár u Hradiště (původní martinovské katastrální území měřilo 3,83 km²[2]) v okrese Karlovy Vary, asi tři kilometry jižně od Kotviny. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 610 metrů v údolí Martinovského potoka mezi vrchy Havran (736 metrů) a Plešivec (661 metrů). Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[3] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní.[4] Martinovský potok (na dolním toku dříve nazývaný Köttwaer Bach) je pravostranným přítokem Ohře.[4]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Martinov stál v mírně teplé oblasti MT3, která jižně od vesnice přechází do chladné oblasti CH7.[3] Pro oblast MT3 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 160–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 231 obyvatel (z toho 114 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 184 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
18691880189019001910192119301950
Obyvatelé18219120022120623118457
Domy3435404140363535

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Martinov stal roku 1850 obcí. K obci od počátku patřily osady Mělník[2] a TelcovTunkovem,[9] ale později byly připojovány další osady. Při sčítání lidu v roce 1869 byly u Martinova uvedeny také Hrzín, Humnice, Litoltov, Malá Lesná a Velká Lesná.[10] Dne 1. ledna 1908 se však od obce oddělil Telcov s Tunkovem[10] a roku 1924 následovala Velká a Malá Lesná.[11]

Pamětihodnosti

  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Odkazy

Reference

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Martinov, Merzdorf, s. 34. 
  2. a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Martinov, s. 78–79. 
  3. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  4. a b CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  5. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  9. Binterová (1995), s. 85, 87.
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 177, 179, 299, 320, 327, 613, 572, 586.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  11. Binterová (1998), s. 77.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Winteritz-Lapidarium-13.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Lapidarium der zerstörten Orte im Duppauer Gebirge auf dem Winteritzer Kapellenberg: Zaunsäulen aus Martinov – Merzdorf (1460-1953)
Martinov 2019 zaniklá obec.jpg
Autor: Lubomír Klemsa, Licence: CC BY-SA 4.0
Martinov byl druhým nejvýznamnějším sídlem oblasti Litoltivských vrchů - severní části Doupovských hor.