Martiros Sarjan

Martiros Sarjan
Narození	16.jul. / 28. února 1880greg. Nachičevan na Donu
Úmrtí	5. května 1972 (ve věku 92 let) Jerevan
Místo pohřbení	hrob Martirose Sarjana
Alma mater	Moskevská škola malířství, sochařství a architektury
Povolání	malíř, politik a ilustrátor
Děti	Lazar Sarjan Sargis Sarjan
Příbuzní	Rouzan Sarjanová (vnučka)
Ovlivněný	Paul Gauguin Henri Matisse
Ocenění	Stalinova cena Řád rudého praporu práce Řád čestného odznaku medaile Za obranu Kavkazu medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 národní umělec Arménské SSR Hrdina socialistické práce … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martiros Sarjan (arménsky Մարտիրոս Սարյան; 28. února 1880, Novyj Nachičevan u Rostova na Donu – 5. května 1972, Jerevan) byl arménský malíř ovlivněný symbolismem, impresionismem a fauvismem.

V letech 1897–1903 vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Poté pracoval v ateliéru Konstantina Korovina a Valentina Serova. Byl v té době též členem moskevského uměleckého spolku Golubaja roza (Modrá růže).

Roku 1921 se vrátil z Ruska do Arménie. V Jerevanu toho roku založil Muzeum etnografie, archeologie a umění (dnes Národní galerie Arménie). V té době začal také hojně ilustrovat knihy, pro arménskou kulturu má důležitý význam zejména jeho série ilustrací ke knize Arménské lidové pohádky z roku 1933. Také navrhoval divadelní kostýmy.

Od roku 1956 byl akademikem Akademie věd Arménské republiky. V letech 1946–1958 byl poslancem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Třikrát získal Leninovu cenu i řadu dalších sovětských vyznamenání.

Je autorem krajin a portrétů tematicky zaměřených na Orient (Ulice v Cařihradě, Kráčející felahova žena, Hlava Peršanky). K těmto malbám ho inspirovala řada cest, roku 1910 navštívil Istanbul, roku 1912 Egypt, v roce 1914 Persii.^[1][2]

Galerie

• 
  U studny. Horký den (1908)
• 
  Egyptské masky (1911)
• 
  U moře. Sfinga (1908)
• 
  Letní horko. Běžící pes (1909)
• 
  Autoportrét (1907)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Martiros Sarjan na Wikimedia Commons