Martti Ahtisaari

Martti Ahtisaari
(c) Johannes Jansson/norden.org, CC BY 2.5 dk Martti Ahtisaari (15. května 2012)
10. prezident Finska
Ve funkci: 1. března 1994 – 1. března 2000
Předchůdce	Mauno Koivisto
Nástupce	Tarja Halonenová
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana
Rodné jméno	Martti Oiva Kalevi Ahtisaari
Narození	23. června 1937 Viipuri, Finsko (dnes Vyborg, Rusko)
Úmrtí	16. října 2023 (ve věku 86 let) Helsinky
Místo pohřbení	hřbitov Hietaniemi
Choť	Eeva Irmeli Ahtisaari
Děti	Marko Ahtisaari
Alma mater	Kuopio Lyceum High School (do 1952) Oulun Lyseon Lukio (1952–1956) University of Oulu (do 1959)
Profese	politik, diplomat a učitel
Náboženství	luteránství
Ocenění	komandér Řádu finského lva (1975) komandér Řádu bílé růže (1983) komandér 1. třídy Řádu bílé růže (1992) velkokříž Řádu kříže svobody (1994) Komtur velkokříže Řádu finského lva (1994) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Martti Ahtisaari
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martti Oiva Kalevi Ahtisaari (23. června 1937 Vyborg – 16. října 2023 Helsinky) byl finský politik, v letech 1994 až 2000 prezident Finska a nositel Nobelovy ceny míru za rok 2008.

Narodil se ve Viipuri, dnešním ruském Vyborgu. Od roku 1965 pracoval pro finské ministerstvo zahraničních věcí. V roce 1973 ho prezident Urho Kaleva Kekkonen jmenoval velvyslancem v Tanzanii. V roce 1977 byl jmenován vysokým komisařem OSN pro Namibii. V lednu 1987 jej generální tajemník OSN Javier Peréz de Cuéllar jmenoval tajemníkem pro administrativu a management. V dubnu 1989 byl vyslán jako zvláštní vyslanec OSN do Namibie.

V letech 1994 až 2000 byl prezidentem Finska. Byl zastáncem vstupu Finska do Evropské unie, což se uskutečnilo v roce 1995.

V 90. letech 20. století se stal vedoucím pracovní skupiny OSN pro Bosnu a Hercegovinu a později velvyslancem Evropské unie pro Kosovo. Během svého působení přiměl Slobodana Miloševiće k přijetí podmínek Severoatlantické aliance, které v Kosovu ukončilo boje. K problémům Kosova se vrátil v roce 2008, když jako velvyslanec EU navrhoval nezávislost pro kosovské Srby.^[1]

V roce 2005 se zasloužil o mírovou smlouvu mezi vládou Indonésie a odštěpeneckou provincií Aceh, která po třiceti letech ukončila boje mezi vládou a povstalci.

• velkokříž Řádu svatého Olafa, Norsko, 1994
• rytíř Řádu Serafínů, Švédsko, 12. dubna 1994
• rytíř Řádu slona, Dánsko, 7. září 1994^[2]
• Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem, Estonsko, 16. května 1995^[3]
• velkokříž Řádu islandského sokola, Island, 26. září 1995
• velkokříž Řádu Vitolda Velikého, Litva, 15. ledna 1996^[4]
• velkokříž Řádu dobré naděje, Jižní Afrika, 1997^[5]
• velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 28. ledna 1997^[6]
• rytíř Řádu bílé orlice, Polsko, 17. dubna 1997^[7]
• velkokříž Řádu tří hvězd, Lotyšsko, 3. listopadu 1997^[8]
• velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy, Rumunsko, 1998^[9]
• velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 29. ledna 1999^[10]
• Řád Turecké republiky, Turecko, 20. listopadu 1999^[11]
• důstojník Řádu Austrálie, Austrálie, 2. dubna 2002^[12]
• velkokříž Řádu Dannebrog, Dánsko
• velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky, Maďarsko

V roce 2008 získal Nobelovou cenou míru s odůvodněním „za jeho důležité úsilí při řešení mezinárodních konfliktů na několika kontinentech po více než tři dekády“.^[13]

V době výkonu prezidentské funkce navštívil 9. až 11. září 1996 také Českou republiku. Navštívil nejen Prahu, obsáhlý program měl 11. 9. 1996 také v Brně.^[14]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martti Ahtisaari na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Martti Ahtisaari na Wikimedia Commons
• Martti Ahtisaari Archivováno 7. 10. 2013 na Wayback Machine. oficiální stránka (anglicky) (finsky)
• Martti Ahtisaari články pro Project Syndicate dostupné v 8 jazycích, mimo jiné i v češtině
• Fin Ahtisaari a samostatnost Kosova