Marutové

Reliéf zobrazující Maruty z Kambodžy

Marutové jsou skupina védských božstev spojená s hromem, bleskem, deštem a větrem a tvořící družinu boha Indry. Někdy jsou také ztotožňováni s Rudry nebo bývají spojováni s Agnim a Vájuem. Jejich otcem je Rudra, pozdější Šiva a matkou bohyně Pršni. Jindy jsou označováni jako synové Vájua.[1]:s.88[2]:s.73

V rgvédském hymnu 1.85 jsou Marutové vzýváni takto:

„Nebeští klusáci, Rudrovi synové,

parádí se jak marnivé krasavice.
Marutové nebe, zemi upevnili.
Těší se z obětí, rekové bujaří.

Hýřící bujností, mohutně urostlí,
na nebi Rudrové zřídili své sídlo.
Sborem pějí píseň, překypují silou,
slávou ověnčené děti matky Pršni.[1]:s.88

“

Marutové představují mytickou projekci řadových bojovníků védské Indie tvořících válečnické tlupy či bratrstva. Disponují jistou společenskou nezávislostí vyjadřovanou slovy svadhá „samospráva“ či prijadháma.[2]

V puránách jsou syny bohyně Diti, jež porodila sedm zárodků a každý z nich Indra rozbil na sedm kusů a tak se zrodilo devětačtyřicet Marutů. Lidová etymologie v souvislosti s tímto příběhem odvozovala jejich jméno do Indrových slov rudah má rudah „Neplač! Neplač!“.[1]:s.227

Podle pozdější tradice sídlí sedm Marutů v každé ze sedmi vesmírných sfér: na Zemi, Slunci, Měsíci, hvězdách, planetách, Polárce a souhvězdí Velké Medvědice.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986. 
  2. ↑ a b PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. 
  3. ↑ FILIPSKÝ, Jan. Encyklopedie indické mytologie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-52-4. S. 108. 

Externí odkazy

Rgvédské hymny (anglicky)

Média použitá na této stránce

Musée Guimet 897 04.jpg
Linteau. Provenance: Cambodge, province de Kompong Thom, Sambor Prei Kuk S7. Style de Sambor Prei Kuk. 1ère moitié du 7ème siècle.Détail montrant le bord du linteau et un Marut, dieu de la tempête et du vent. Musée Guimet, Paris.