Marwán Barghútí

Marwán Barghútí
Narození6. června 1959 (65 let)
Kobar
Alma materBirzeit University
Povolánípolitik
Politická stranaFatah
ChoťFadwa Barghouti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marwán Barghútí (angl. Marwan Hasib Ibrahim Barghouti, také psáno al-Barghuthi; arabsky مروان حسيب ابراهيم البرغوثي‎; * 6. června 1959) je palestinský politický činitel odsouzený a uvězněný za vraždu izraelským soudem. Je považován za vůdce první a druhé intifády. Barghútí nejprve podpořil mírový proces, ale později se stal rozčarovaný a po roce 2000 se stal vůdcem druhé Intifády na Západním břehu.[1] Barghútí byl vůdce Tanzimu, polovojenské odnože Fatahu.[2]

Izraelské úřady nazvaly Barghútího teroristou a obvinily ho z organizace mnoha útoků, včetně sebevražedných bombových útoků proti civilním i vojenským cílům.[3] Barghútí byl zatčen Izraelskými obrannými silami v roce 2002 v Ramalláhu. Byl souzen na základě obvinění z vraždy a odsouzen k pěti doživotním trestům. Marwán Barghútí se odmítl bránit proti vzneseným obviněním a po celou dobu trval na tom, že proces je nezákonný a nelegitimní.

Barghútí má stále velký vliv na Fatah i z vězení.[4] Jeho popularita však sahá mnohem dál, spekuluje se dokonce o možnosti, že by byl sjednocujícím kandidátem, který by nahradil Mahmúda Abbáse.[5]

Během jednání o výměně palestinských vězňů za zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita trval Hamás na zahrnutí Barghútího do dohody s Izraelem.[6][7] Nicméně Izrael nebyl ochoten přistoupit na požadavek i přes původní zprávu o možném propuštění v rámci dohody 11. října 2011 mezi Izraelem a Hamásem. Izraelské zdroje zprávu brzy popřely.[8][9]

V listopadu 2014 Barghútí vyzval Palestinskou samosprávu, aby okamžitě ukončila bezpečnostní spolupráci s Izraelem, a vyzval k třetí intifádě proti Izraeli.[10]

Životopis

Barghútí se narodil ve vesnici Kobar poblíž Ramalláhu, je součástí rodinného klanu Barghútí pocházejícího z Deir Ghassaneh. Mustafa Barghútí, také palestinský politický činitel, je jeho vzdálený bratranec. Barghútí je jedním ze sedmi dětí, jeho otec byl námezdný pracovník v Libanonu. Jeho mladší bratr Muqbel ho popsal jako "neposlušného a vzpurného chlapce".[11]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marwan Barghouti na anglické Wikipedii.

  1. Bahaa, Sherine. Israel's enemy number one. Al-Ahram Weekly. 18–24 April 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 September 2009. 
  2. Anthony H. Cordesman. Arab-Israeli Military Forces in an Era of Asymmetric Wars. [s.l.]: Praeger Security International, 2006. Dostupné online. ISBN 0-275-99186-5. S. 315. 
  3. Marwan Barghouti incitement.
  4. An interview with Marwan Barghouti [online]. IMEU [cit. 2010-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30 September 2009. 
  5. MORT, Jo-Ann. Why a Jailed Dissident Is Palestine's Best Hope [online]. Foreign Policy, 14 August 2009. Dostupné online. 
  6. Report: Israel refuses to release Ahmad Saadat [online]. Ynetnews [cit. 2010-07-09]. Dostupné online. 
  7. Reuters. Labor minister: Israel must consider freeing Fatah victor Barghouti. Haaretz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-07. 
  8. Benari, Elad. Sbarro Female Terrorist Among Those Freed. Israel National News. 12 October 2011. Dostupné online [cit. 17 April 2017]. 
  9. KEINON, Herb. Marwan Barghouti won't be released in deal, officials say. Jerusalem Post. 11 October 2011. Dostupné online [cit. 17 April 2017]. 
  10. Umberto Bacchi, Marwan Barghouti Calls Third Intifada Against Israel. 11 November 2014, International Business Times.
  11. BENNET, James. Jailed in Israel, Palestinian Symbol Eyes Top Post. The New York Times. 19 November 2004. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Marwan Barghouti (cropped).jpg
Autor: BDalim, Licence: CC BY-SA 3.0
Marwan Barghouti