Maryša

Maryša
Leopolda Dostalová jako Maryša (Národní divadlo, 1901)
Základní informace
AutorVilém Mrštík a Alois Mrštík
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Maryša v podání Divadelního souboru domu kultury v Krupce, Orfeum Kadaň

Maryša je dramatická divadelní hra-tragédie Aloise a Viléma Mrštíků z roku 1894. Jde o nejvýznamnější výsledek vzájemné spolupráce bratří Mrštíků a patří k vrcholům jejich tvorby.

Námět, který si Alois přivezl z Těšan, původně zamýšlel zpracovat jako román, ale na Vilémův popud jej spolu napsali jako drama. Premiéra Maryši, dramatu o pěti jednáních, byla v Národním divadle v Praze 9. května 1894 (účinkující v hlavní roli paní Benoniová, v dalších pak pánové Vojan v roli Francka, Slukov jako mlynář Vávra a Mošna v roli Lízala, režie pan Chvalovský), v Brně pak 27. října 1894.

Autoři při vzniku divadelní hry vycházeli (velmi volně) z životních osudů Mariany Horákové[1] z Těšan, která se jako dvacetiletá provdala za Felixe Turka, původem z Borkovan, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti ho však neotrávila, ale naopak s ním prožila 39 let společného života a vychovali tři další děti (společně se jim narodilo 7 dětí, z nichž 4 zemřely v dětském věku). Je pohřbena v Těšanech se svým manželem ve společném hrobě, na kterém je nápis: „Napsáno drama, prožito větší“. [2] Hra byla v Těšanech poprvé provedena až po smrti bratří Mrštíků v roce 1926.[3][4]

Hra je řazena k tomu nejlepšímu z české realistické dramatické tvorby; dodnes je často uváděna na domácích scénách. Například v Národním divadle v Praze s premiérou 23. listopad 2017 (derniéra 31.05.2024) v režii Jana Mikuláška, dramaturgie: Marta Ljubková a Jan Tošovský, hrají: Pavla Beretová (Maryša), Vladimír Javorský (Lízal), Taťjana Medvecká (Lízalka), David Prachař (Vávra).[5]

Rodný dům Marie Turkové

Děj

Postavy

  • Maryša – citlivá selská dívka, miluje Francka, na nátlak rodičů se provdá za Vávru
  • Lízal – Maryšin otec, sedlák, jde mu víc o peníze než o štěstí jeho dcery, ale má i kladné vlastnosti, uvědomuje si své chyby
  • Lízalka – matka Maryši
  • Vávra – mlynář, vdovec, svou první ženu (a potom i Maryšu) bije, Maryšu si bere proto, aby mu sloužila, a ne z lásky
  • Francek – chudý, odvážný, ale paličatý, chasník – rekrut, miluje Maryšu
  • Strouhalka
  • Stařenka
  • Horačka
  • Rozára

Popis děje

Maryša Vávru otráví jedem v kávě

Příběh řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy; je ostrou kritikou poměrů na vesnici.

Děj se odehrává na moravské vesnici. Mladá dívka – Maryša – je dcerou bohatého sedláka Lízala, miluje však Francka, synka z chudé rodiny, který je právě odveden na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal („takového lunta!“); má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha – bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Přes Maryšin odpor, prosby a slzy a za vydatné spolupráce své ženy („budeš sa s ním mět dobře!“) a její tety přinutí Lízal Maryšu, aby si Vávru vzala. Manželství není šťastné, Vávra tráví více časuhospodě než doma, nakonec Maryšu i bije, s Maryšiným otcem se soudí o věno. Lízal vidí, že udělal chybu, a snaží se Maryšu přesvědčit, aby se vrátila domů. Je však pozdě, Maryša už o to nestojí, odmítá mu odpustit, že ji do manželství nutil. Po dvou letech se vrací Francek z vojny a veřejně prohlašuje, že bude za Maryšou chodit. Přijde dokonce i do mlýna, kde se Maryšu snaží přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša odmítá, bojí se hanby, kterou by způsobila sobě i celé rodině. Vávra se pokusí Francka zastřelit, což nakonec Maryšu vyprovokuje k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví jedem (konkrétně otrušíkem) nasypaným do kávy.

Jazyk a styl

Do děje jsou začleněny kroje, lidové písně. Ve hře je často používáno nářečí, které je kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu.

Adaptace díla

Opera

Na motivy dramatu bratří Mrštíků napsal Emil František Burian stejnojmennou operu, která měla premiéru v Brně 16. dubna 1940

Balet

Na motivy dramatu bratří Mrštíků napsali Alena Pešková a Petr Wajsar stejnojmenný balet, který měl premiéru v Plzni (Divadlo Josefa Kajetána Tyla) 14. března 2009. V hlavní rolích Zuzana Hradilová a Ivona Jeličová (Maryša).

Film

Na motivy dramatu bratří Mrštíků režisér Josef Rovenský natočil v roce 1935 stejnojmenný film. V hlavních rolích: Jiřina Štěpničková, František Kovářík, Hermína Vojtová, Jaroslav Vojta.

Rozhlasová adaptace

Dílo online

  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša : drama v pěti jednáních s proměnou. Praha: Otto, 1925. Dostupné online. Digitalizovaná podoba vydání z roku 1925. 
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša. Praha: Městská knihovna v Praze, 2011. Dostupné online. Elektronické vydání textu (e-kniha). 
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša: drama v pěti jednáních s proměnou. 31. vyd. Praha: Otakar Růžička, 1940. Dostupné online. 

Reference

  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  2. Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj! [online]. Skleněný kostel [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. www.tesany.cz [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-25. 
  4. http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/marysa-zila-v-tesanech
  5. http://archiv.narodni-divadlo.cz/inscenace/6631
  6. Vilém Mrštík, Alois Mrštík: Maryša na stránkách Českého rozhlasu

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Leopolda Dostalová as Maryša.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Leopolda Dostalová - Maryša (Alois a Vilém Mrštíkovéː Maryša; režisérː Josef Šmaha)
Maryša, Divadelní soubor DK v Krupce, Orfeum Kadaň 02 (cropped).jpg
Autor: Jan Beránek, Licence: CC BY-SA 3.0
Divadelní představení Maryša v podání Divadelního souboru domu kultury v Krupce, Orfeum Kadaň
Maryšin rodný dům.jpg
Autor: Evcabartakova, Licence: CC BY-SA 4.0
Rodný dům Marie Turkové rozené Horákové, jejíž život posloužil jako předloha pro divadelní hru bratří Mrštíků Maryša.
Maryša, Divadelní soubor DK v Krupce, Orfeum Kadaň 09.jpg
Autor: Jan Beránek, Licence: CC BY-SA 3.0
Divadelní představení Maryša v podání Divadelního souboru domu kultury v Krupce, Orfeum Kadaň