Mary Church Terrell

Mary Church Terrell
Narození23. září 1863
Memphis
USAUSA USA
Úmrtí24. července 1954 (ve věku 90 let)
Annapolis
USAUSA USA
NárodnostAfroameričané
Alma materOberlin College
Povoláníspisovatelka, advokátka lidských práv, aktivistka za práva žen, politička a sufražetka
OceněníD.C. Women's Hall of Fame
Politická stranaRepublikánská strana
DětiPhyllis Terrell
RodičeRobert Reed Church
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mary Church Terrell, přechýleně Terrellová, (28. září 1863 Memphis24. července 1954 Annapolis) byla afroamerická lidskoprávní aktivistka, feministka, učitelka, spisovatelka a historička. Zasazovala se o zrovnoprávnění afroamerického obyvatelstva a o volební právo žen.[1][2][3]

Životopis

Pocházela z ekonomicky zabezpečené rodiny žijící na Jihu Spojených států, oba její rodiče byli osvobození otroci úspěšní ve svém podnikání. Matka, Louisa Ayres, vedla kadeřnický salon, otec Robert Reed Church, obchodoval s nemovitostmi. Rodiče ji přesto poslali už jako dítě do školy do Ohia. Vystudovala klasická studia na Oberlin College, která jako první vysoká škola v USA přijímala studenty bez ohledu na rasu a gender. Absolvovala studijní pobyt v Evropě. V roce 1888 se stala jednou z prvních afroamerických žen, které získaly magisterský titul (společně s Annou J. Cooper).[4][5]

Práce učitelky

Pracovala jako učitelka na vysoké škole Wilberforce College v Ohiu a následně ve Washingtonu, D.C. na střední škole pro „barevné“ M Street High School. Její otec nebyl nakloněn tomu, že se rozhodla pracovat, a to ze dvou důvodů: Za prvé by neměla zabírat pracovní místo někomu, kdo na rozdíl od ní potřebuje vydělávat peníze. Za druhé by podle něj „správná dáma“ na Jihu neměla pracovat.[6]

Kvůli svatbě s Robertem H. Terrellem v roce 1891, musela pozici učitelky opustit. Terrellovi měli dvě děti, jedno vlastní a jedno adoptované.

Práce v hnutích za práva Afroameričanů a Afroameričanek

Terrell byla aktivní sufražetka, angažovala se v Americké národní společnosti za volební právo žen (National American Woman Suffrage Association).[7] Upozorňovala na to, že afroamerické ženy čelí dvojímu znevýhodnění – jako ženy a jako Afroameričanky. Začala také vystupovat proti lynčování Afroameričanů bílým obyvatelstvem po boku Idy B. Wells. Podnětem k tomu byl případ lynčování z roku 1892, při kterém byl zavražděn její přítel z dětství Thomas Moss.[8] Věřila, že cesta ke zlepšení postavení afroamerického obyvatelstva vede skrz zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání, v zaměstnání a skrz komunitní práci. Její heslo „Lifting as We Climb“ (volně přeloženo jako „Stoupáme, a tím pozvedáme“) se stalo mottem organizace Národní asociace barevných žen (National Association of Colored Women, NACW), kterou spoluzaložila v roce 1896 a pět let byla její předsedkyní. Toto heslo vyjadřuje přesvědčení, že když uspějí jednotlivkyně, povede to ke zlepšení postavení celé skupiny.[2]

Vystupovala jako řečnice a přednášející v USA i v Evropě a psala do novin a časopisů.[9] Podílela se na vzniku a fungování řady organizací bojujících za práva Afroameričanů a Afroameričanek. V roce 1909 se připojila ke skupině lidí zakládajících National Association for the Advancement of Colored People, která se stala masovou a vlivnou organizací v boji za občanská a politická práva Afroameričanů.[10] Byla také aktivní v Republikánské straně. Po druhé světové válce úspěšně bojovala proti rasové segregaci v restauracích ve Washingtonu. Při svých snahách o společenskou změnu využívala různé taktiky, kromě (komunitního) organizování, psaní a přednášení např. také právní žaloby, bojkoty, demonstrace s transparenty a blokády.[2][11]

V roce 1940 vydala autobiografii A Colored Woman In A White World (Barevná žena v bílém světě), ve které vylíčila své vlastní zkušenosti s genderovou a rasovou diskriminací.[4] Její celoživotní dílo přispělo k tomu, že se americká historiografie začala více zajímat o historii afroamerických žen, a také k přehodnocení představy o práci historičky.[3]

Zemřela ve věku 90 let roku 1954. Bylo to dva měsíce poté, co Nejvyšší soud judikátem Brown vs. školní rada Topeky prohlásil segregaci ve veřejných školách za protiústavní.

Odkazy

Reference

  1. Mary Eliza Church Terrell | American social activist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c DEBRA, Michals. Mary Church Terrell. National Women's History Museum [online]. 2017 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b RAMDANI, Fatma. Mary Church Terrell (1863-1954): A Black Woman Pioneer Historian: From the Margin to the Center Stage. IdeAs. Idées d'Amériques. 2020-10-01, čís. 16. Dostupné online [cit. 2021-02-07]. ISSN 1950-5701. DOI 10.4000/ideas.9327. (anglicky) 
  4. a b STEPTOE, Tyina. Mary Church Terrell (1863-1954) [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mary Church Terrell. Mary Church Terrell: An Original Oberlin Activist [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Mary Church Terrell: Labor. Mary Church Terrell: An Original Oberlin Activist [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Mary Church Terrell: Suffrage. Mary Church Terrell: An Original Oberlin Activist [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The People's Grocery Lynchings (Thomas Moss, Will Stewart, Calvin McDowell). The Lynching Sites Project of Memphis [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Mary Church Terrell: Writer. Mary Church Terrell: An Original Oberlin Activist [online]. [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. UNIVERSITY, © Stanford; STANFORD; CALIFORNIA 94305. National Association for the Advancement of Colored People (NAACP). The Martin Luther King, Jr., Research and Education Institute [online]. 2017-06-12 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Mary Church Terrell (U.S. National Park Service). www.nps.gov [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce