Mary Church Terrell

Mary Church Terrell
Narození	23. září 1863 Memphis USA USA
Úmrtí	24. července 1954 (ve věku 90 let) Annapolis USA USA
Národnost	Afroameričané
Alma mater	Oberlin College
Povolání	spisovatelka, advokátka lidských práv, aktivistka za práva žen, politička a sufražetka
Ocenění	D.C. Women's Hall of Fame
Politická strana	Republikánská strana
Děti	Phyllis Terrell
Rodiče	Robert Reed Church
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mary Church Terrell, přechýleně Terrellová, (28. září 1863 Memphis – 24. července 1954 Annapolis) byla afroamerická lidskoprávní aktivistka, feministka, učitelka, spisovatelka a historička. Zasazovala se o zrovnoprávnění afroamerického obyvatelstva a o volební právo žen.^[1][2][3]

Životopis

Pocházela z ekonomicky zabezpečené rodiny žijící na Jihu Spojených států, oba její rodiče byli osvobození otroci úspěšní ve svém podnikání. Matka, Louisa Ayres, vedla kadeřnický salon, otec Robert Reed Church, obchodoval s nemovitostmi. Rodiče ji přesto poslali už jako dítě do školy do Ohia. Vystudovala klasická studia na Oberlin College, která jako první vysoká škola v USA přijímala studenty bez ohledu na rasu a gender. Absolvovala studijní pobyt v Evropě. V roce 1888 se stala jednou z prvních afroamerických žen, které získaly magisterský titul (společně s Annou J. Cooper).^[4][5]

Práce učitelky

Pracovala jako učitelka na vysoké škole Wilberforce College v Ohiu a následně ve Washingtonu, D.C. na střední škole pro „barevné“ M Street High School. Její otec nebyl nakloněn tomu, že se rozhodla pracovat, a to ze dvou důvodů: Za prvé by neměla zabírat pracovní místo někomu, kdo na rozdíl od ní potřebuje vydělávat peníze. Za druhé by podle něj „správná dáma“ na Jihu neměla pracovat.^[6]

Kvůli svatbě s Robertem H. Terrellem v roce 1891, musela pozici učitelky opustit. Terrellovi měli dvě děti, jedno vlastní a jedno adoptované.

Práce v hnutích za práva Afroameričanů a Afroameričanek

Terrell byla aktivní sufražetka, angažovala se v Americké národní společnosti za volební právo žen (National American Woman Suffrage Association).^[7] Upozorňovala na to, že afroamerické ženy čelí dvojímu znevýhodnění – jako ženy a jako Afroameričanky. Začala také vystupovat proti lynčování Afroameričanů bílým obyvatelstvem po boku Idy B. Wells. Podnětem k tomu byl případ lynčování z roku 1892, při kterém byl zavražděn její přítel z dětství Thomas Moss.^[8] Věřila, že cesta ke zlepšení postavení afroamerického obyvatelstva vede skrz zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání, v zaměstnání a skrz komunitní práci. Její heslo „Lifting as We Climb“ (volně přeloženo jako „Stoupáme, a tím pozvedáme“) se stalo mottem organizace Národní asociace barevných žen (National Association of Colored Women, NACW), kterou spoluzaložila v roce 1896 a pět let byla její předsedkyní. Toto heslo vyjadřuje přesvědčení, že když uspějí jednotlivkyně, povede to ke zlepšení postavení celé skupiny.^[2]

Vystupovala jako řečnice a přednášející v USA i v Evropě a psala do novin a časopisů.^[9] Podílela se na vzniku a fungování řady organizací bojujících za práva Afroameričanů a Afroameričanek. V roce 1909 se připojila ke skupině lidí zakládajících National Association for the Advancement of Colored People, která se stala masovou a vlivnou organizací v boji za občanská a politická práva Afroameričanů.^[10] Byla také aktivní v Republikánské straně. Po druhé světové válce úspěšně bojovala proti rasové segregaci v restauracích ve Washingtonu. Při svých snahách o společenskou změnu využívala různé taktiky, kromě (komunitního) organizování, psaní a přednášení např. také právní žaloby, bojkoty, demonstrace s transparenty a blokády.^[2][11]

V roce 1940 vydala autobiografii A Colored Woman In A White World (Barevná žena v bílém světě), ve které vylíčila své vlastní zkušenosti s genderovou a rasovou diskriminací.^[4] Její celoživotní dílo přispělo k tomu, že se americká historiografie začala více zajímat o historii afroamerických žen, a také k přehodnocení představy o práci historičky.^[3]

Zemřela ve věku 90 let roku 1954. Bylo to dva měsíce poté, co Nejvyšší soud judikátem Brown vs. školní rada Topeky prohlásil segregaci ve veřejných školách za protiústavní.

Odkazy

Reference

Související články

• První vlna feminismu
• Intersekcionalita

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mary Church Terrell na Wikimedia Commons