Mary Shelleyová
| Mary Shelleyová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Mary Wollstonecraft Godwin |
| Narození | 30. srpna 1797 Somers Town, Londýn |
| Úmrtí | 1. února 1851 (ve věku 53 let) Chester Square, Belgravia, Londýn |
| Místo pohřbení | San Pedro Cemetery Museum |
| Povolání | autorka cestopisů, romanopiskyně, esejistka, dramatička, životopiskyně, spisovatelka, autorka sci-fi a básnířka |
| Žánr | cestopis, povídka, gotická literatura, gotický román, spekulativní fikce a román |
| Témata | literární fikce |
| Významná díla | Poslední člověk Frankenstein |
| Ocenění | Science Fiction and Fantasy Hall of Fame (2004) |
| Manžel(ka) | Percy Bysshe Shelley (1816–1822) |
| Děti | Clara Everina Shelley[1] William Shelley[2][1] Percy Florence Shelley[2][1] Clara Shelley[1] |
| Rodiče | William Godwin[3][1] a Mary Wollstonecraftová[3][1][4] |
| Příbuzní | William Godwin, Claire Clairmont a Fanny Imlay (sourozenci) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mary Wollstonecraft Shelleyová (nepřechýleně Shelley, rozená Wollstonecraft Godwin; 30. srpna 1797, Londýn – 1. února 1851, Londýn) byla anglická spisovatelka tvořící v období romantismu, která psala mimo jiné gotické romány, známá je především svým dílem Frankenstein. Byla druhou manželkou Percyho Bysshe Shelleyho.
Biografie
Mary Shelleyová se narodila v Somers Town v Londýně v roce 1797. Byla druhou dcerou slavné feministky a spisovatelky Mary Wollstonecraftové. Její otec, William Godwin, byl také slavný, byl to anarchistický filosof, romanopisec, novinář a ateista. Matka Mary zemřela v horečkách 11 dní po jejím narození. Od té doby ji vychovával otec Godwin, který jí poskytl bohaté, i když neformální vzdělání a vštěpoval jí své vlastní liberální politické teorie. Když jí byly čtyři, její otec se opět oženil, ale Mary měla se svou nevlastní matkou komplikovaný vztah.[5][6]
Roku 1814 Mary navázala milostný poměr s jedním z politických stoupenců svého otce, Percym Bysshe Shelleym, který byl v té době ženatý. Společně s nevlastní sestrou Claire Clairmontovou se Mary a Shelley vydali přes Francii do Německa a dále cestovali napříč kontinentální Evropou. Po jejich návratu do Anglie čekala Mary s Percym dítě. Během následujících dvou let čelila s Percym kritice ze strany společnosti, neustálým dluhům a smrti jejich předčasně narozené dcery. Po sebevraždě Shelleyho první ženy Harriet roku 1816 milenci uzavřeli sňatek.
Léto roku 1816 pár strávil ve společnosti Lorda Byrona, Johna Williama Polidoriho a Claire Clairmontové ve Švýcarsku blízko Ženevy, kde se zrodil nápad pro román Frankenstein poté, co při společném čtení německých strašidelných příběhů Byron navrhl, aby se každý z nich pokusil napsat něco podobného.[7][8]
Galvanismus je definován jako kontrakce svalu vyplývající z aplikace elektrického proudu na specifické tkáně organismu. Tento efekt byl pojmenován po Luigi Galvani, renomovaném italském vědci z 18. století . V úvodním textu Mary Shelley z roku 1831 Shelley uvádí, že zaslechla mnoho diskusí na toto téma mezi svým manželem Percy Shelley a jejím přítelem Lordem Byronem. Protože se jednalo o nově objevený efekt, ona a mnozí věřili, že je možné oživit mrtvé organismy pomocí elektřiny. Píše: „Možná by byla oživena mrtvola; galvanismus dal znamení takových věcí; možná by mohly být jednotlivé součásti tvora vyrobeny, spojeny dohromady a vystaveny vitálnímu teplu“ (Shelley's 1831 Introduction).
Shellyovi roku 1818 opustili Británii a odešli do Itálie, kde přišli o druhé i třetí dítě, než se Mary narodil jediný potomek, který přežil, Percy Florence Shelley. V roce 1822 se její manžel utopil, když se jeho plachetnice potopila během bouřky při městě Viareggio. O rok později se Mary Shelleyová vrátila do Anglie a oddala se vychovávání svého syna a své profesionální autorské kariéře. Poslední desetiletí jejího života ji sužovaly nemoci, které nejspíš způsobil nádor na mozku, jenž ve věku 53 let zapříčinil její smrt.
Dílo
- Frankenstein (1818) – hororový román o stvoření umělého člověka, situovaný do ruin hesenského hradu v Darmstadtu
- Mathilda (1819)
- Valperga; or, The Life and Adventures of Castruccio, Prince of Lucca (1823) – historický román o toskánském kondotiérovi Castrucciovi a jeho lásce
- The Last Man – Poslední člověk (1826) – pravděpodobně první postapokalyptická sci-fi
- The Fortunes of Perkin Warbeck (1830) – historický román o anglickém následníkovi trůnu, romantická vize ideální vlády na konci středověku
- Lodore (1835) – novela o hledání společenské emancipace dvou dcer, Ethel a Cornelie, v patriarchální rodině britského aristokrata
- Falkner (1837) – novela o výchově osiřelé dívky tyranským otčímem a o její první lásce
- Rambles in Germany and Italy 1840, 1842 a 1843 (1844); cestopisné črty.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mary Shelley na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Kindred Britain.
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b Virginia Blainová, Isobel Grundyová, Patricia Clementsová: The Feminist Companion to Literature in English. 1990.
- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-04-29].
- ↑ Letter to Percy Shelley, 28 October 1814. Selected Letters, 3; St Clair, 295; Seymour 61.
- ↑ St Clair, William. The Godwins and the Shelleys: The Biography of a Family. London: Faber & Faber, 1989. ISBN 0-571-15422-0.
- ↑ Para. 7, Intro., Frankenstein 1831 edition
- ↑ Bridgwater, Patrick (2004). De Quincey's Gothic Masquerade. Rodopi. p. 55.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mary Shelleyová na Wikimedia Commons 
Osoba Mary Shelley ve Wikicitátech (anglicky)- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mary Shelleyová
- Plné texty děl autora Mary Shelleyová na projektu Gutenberg (anglicky)
Autor Mary Shelley ve Wikizdrojích (anglicky)
Média použitá na této stránce
Mary Shelley's signature from the manuscript of the poem she wrote on the death of Percy Bysshe Shelley.