Masajoši Jošida

Masajoši Jošida
Narozenípřed 1904
Vojenská kariéra
Hodnostdaisa (大佐 ~ námořní kapitán)[1]
Doba služby1922-1945
SloužilFlag of Japan.svg Japonské císařství
Složkaborderpx Japonské císařské námořnictvo
VelelFujó (říjen 1934 - listopad 1935)[2]
Arašio (září 1939 - září 1941)
Kazagumo (březen 1942 - září 1943)[3]
43. kučikutai (駆逐隊 ~ divize torpédoborců; leden - únor 1945)
41. kučikutai (od března 1945)[4]
VálkyDruhá světová válka
BitvyBitva u Midway (1942)
Bitva u východních Šalomounů (1942)
Bitva u ostrovů Santa Cruz (1942)
Bitva u Guadalcanalu (1942)
Operace Ke (1943)
Operace Ten-gó (1945)
Masajoši Jošida je japonské jméno, v němž Jošida je rodové jméno (příjmení).

Masajoši Jošida (japonsky 吉田正義, Jošida Masajoši; před 1904 – ?) byl důstojníkem japonského císařského námořnictva za druhé světové války. Absolvoval 50. běh japonské císařské námořní akademie (海軍兵学校, Kaigun heigakkó), který ukončil v roce 1922. Během své kariéry u císařského námořnictva dosáhl hodnosti daisa (大佐 ~ námořní kapitán).[1]

Kariéra

Masajoši Jošida byl jedním z 272 absolventů 50. běhu Kaigun heigakkó z roku 1922.[1] Dne 22. října 1934 se ujal svého prvního samostatného velení a to na torpédoborci 2. třídy Fujó, kterému velel až do 15. listopadu 1935.[2] Od 25. září 1939 do 20. září 1941 velel torpédoborci 1. třídy Arašio.

od 20. ledna 1942 zastával Jošida funkci vrchního dozorce dokončovacích prací (艤装員長 gisó inčó) na novém torpédoborci Kazagumo, který byl dokončován v Jokosuce. Dne 28. března 1942 byl Kazagumo přijat do služby a Jošida se stal jeho prvním kapitánem.[3] S Kazagumo se nejprve zúčastnil bitvy u Midway – při snaze o záchranu těžce poškozené Hirjú se se svým torpédoborcem přiblížil příliš blízko k naklánějící se letadlové lodi a její ochozy poškodily stožár torpédoborce.[5] Jošida se dále s Kazagumo zúčastnil bitev u východních Šalomounů, u Santa Cruz, u Guadalcanalu a nakonec i evakuace Guadalcanalu v rámci operace Ke.[3]

V lednu 1945 se stal velitelem 43. kučikutai (駆逐隊 ~ divize torpédoborců) složené z torpédoborců tříd Macu a Tačibana.[4]

Dne 1. března 1945 se Jošida stal velitelem 41. kučikutai složené z torpédoborců Suzucuki a Fujuzuki.[4][6][7] V poledne 5. dubna 1945 se Jošida zúčastnil porady velitelů kučikutai a doprovodných plavidel před nadcházející operací Ten-gó, které se měla jeho 41. kučikutai rovněž zúčastnit. Porada se konala na palubě lehkého křižníku Jahagi a podle vzpomínek tehdejšího velitele Jahagi daisa Tameiči Hary se i Jošida přidal ke kritikům plánované operace, přičemž tvrdil, že jeho dva protiletadlové torpédoborce by byly mnohem lépe využity, kdyby se vydaly na samostatnou misi.[8] Suidžó tokkó butai (水上特攻部隊 ~ Speciální útočný hladinový svaz), sestavená kolem bitevní lodě Jamato, vyplula 6. dubna z Tokujamy a zamířila k Okinawě. Následující den se svaz stal terčem útoku amerických palubních letounů a když se ve 14:23 Jamato převrátila a explodovala, převzal Jošida velení nad zbytkem Suidžó tokkó butai. Vzhledem k tomu, že Jošidovi z celého svazu zůstaly prakticky jen tři bojeschopné torpédoborce (Fujuzuki, Jukikaze a Hacušimo), rozhodl se nepokračovat k Okinawě, ale věnovat se záchraně trosečníků a návratu do Saseba.[9] Jošidova 41. kučikutai byla jedinou kučikutai, jejíž všechny torpédoborce se vrátily zpět do Japonska (Suzucuki byl ale těžce poškozen[7]).

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 荒潮 (駆逐艦) na japonské Wikipedii a 風雲 (駆逐艦) na japonské Wikipedii.

  1. ↑ a b c NISHIDA, Hiroshi. Materials of IJN (Graduates of Naval Academy class 50th) [online]. 2003 [cit. 2012-08-31]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b HACKETT, Bob; KINGSEPP, sander; CUNDALL, Peter. IJN Second Class Destroyer FUYO: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 2008, rev. 2011 [cit. 2012-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c NEVITT, Allyn D. IJN Kazagumo: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c 第41・43・45・52・53・61駆逐隊司令 [online]. [cit. 2012-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25. (japonsky) 
  5. ↑ PERSHALL, Jonathan; TULLY, Anthony. Shattered Sword (The Untold Story of the Battle of Midway). Washington DC: Potomac Books, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-57488-924-6. S. 341. (anglicky) 
  6. ↑ NEVITT, Allyn D. IJN Fuyuzuki: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-08-20 [cit. 2012-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b NEVITT, Allyn D. IJN Suzutsuki: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-06-16 [cit. 2012-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ HARA, Tameichi. Japanese Destroyer Captain (Pearl Harbor, Guadalcanal, Midway – The Great Naval battles as Seen Through Japanese Eyes). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1591143543. S. 262 a 263. (anglicky) 
  9. ↑ LENGERER, Hans. The Yamato Class Battleships – Part III: Loss of the Yamato. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 09. 2011. Ebook Paper XI. S. 95. (anglicky)

Média použitá na této stránce

Naval Ensign of Japan.svg
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády