Masakr ligy Bodo

Masakr ligy Bodo (Korejsky: 보도연맹 학살사건 ) byl masakr a válečný zločin spáchaný na komunistech a údajných sympatizantech komunismu; řada obětí však byli civilisté, kteří neměli žádné spojení s komunismem nebo komunisty. Došlo k němu v létě roku 1950 během korejské války. Historikové a experti na korejskou válku odhadují, že celkový počet obětí se pohybuje od nejméně 60 000 do 200 000.^[1][2][3][4]

Jihokorejská vláda z masakru falešně obvinila komunisty v čele s Kim Ir-senem a následně se jej snažila po čtyři desetiletí utajit. Lidé, kteří masakr přežili, měli zakázáno o něm mluvit pod hrozbou, že též budou označeni za sympatizanty komunistů; veřejné svědectví s sebou neslo hrozbu mučení a smrti. Během devadesátých let ale bylo z masových hrobů obětí masakru exhumováno několik těl, což vyvolalo zájem veřejnosti o masakr.^[5]

Jihokorejský prezident I Sung-man nechal asi 300 000 podezřelých komunistických sympatizantů nebo svých politických odpůrců zapsat do oficiálního „převýchovného“ hnutí známého jako Národní liga Bodo^[6] (National Rehabilitation and Guidance League, National Guard Alliance,^[7] National Guidance Alliance,^[8], korejsky: 국민보도연맹, hanča: 國民保導聯盟). Bylo to pod záminkou jejich ochrany před popravou.^[9][6][10] Liga Bodo byla vytvořena korejskými právníky, kteří spolupracovali s japonskou koloniální vládou.^[11] Do ligy Bodo byli donuceni vstoupit i lidé, kteří s komunismem nesympatizovali, aby se naplnily úřady předepsané kvóty.^[6][10]

V červnu 1949 jihokorejská vláda obvinila aktivisty za nezávislost, že jsou členy Ligy Bodo.^[7] V roce 1950, těsně před vypuknutím korejské války, nechal první prezident Jižní Koreje Syngman Rhee uvěznit asi 20 000 údajných komunistů.^[12]

Na rozkaz Kim Ir-sena překročila Korejská lidová armáda 25. června 1950 ze severu 38. rovnoběžku a zahájila korejskou válku.^[13][14] Podle Kim Man-sika, který byl velitelem vojenské policie, nařídil prezident I Sung-man dne 27. června 1950 popravu lidí spojených buď s Ligou Bodo nebo s Jihokorejskou dělnickou stranou. ^[15][16] První masakry začaly už následující den 28. června 1950 v provincii Kangwon.^[16] Ustupující jihokorejské síly a antikomunistické skupiny^[17] popravily údajné komunistické vězně spolu s mnoha členy Ligy Bodo. Popravy byly provedeny bez jakýchkoli soudů nebo šetření. Kim Tae-sun, šéf metropolitní policie v Soulu, přiznal, že po vypuknutí války osobně popravil nejméně 12 „komunistů a podezřelých komunistů“.^[12]

Oficiální dokumenty ze Spojených států potvrzují, že někteří američtí důstojníci byli svědky zločinů a masakry fotografovali. Jihokorejský admirál ve výslužbě Nam Sang-hui přiznal, že povolil vhození 200 těl obětí do moře. Prohlásil, že „nebyl čas na soud“ a „v té době to byla běžná praxe“.^[18]

Americký velvyslanec v Jižní Koreji žádal prezidenta I Sung-mana, aby masové popravy zastavil.^[18] Naopak generál Douglas MacArthur je označil za "vnitřní záležitost" Koreje^[11] a vůbec se nepokusil jim zabránit.^[8]

V roce 2008 byly v Tedžonu v Jižní Koreji a na dalších místech objeveny masové hroby obětí masakru.^[19] Jihokorejská Komise pro pravdu a usmíření zdokumentovala nejen masové hroby, ale i svědectví přeživších i účastníků poprav.^[20][21]

Národní archiv ve Washingtonu zveřejnil fotografie míst poprav i fotografie amerických vojáků na popravištích.^[22]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bodo League massacre na anglické Wikipedii.

Citované práce

• www.academia.edu. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Masakr ligy Bodo na Wikimedia Commons