Masakr v Dejr Jásínu

Veřejné prohlášení Irgunu k událostem v Dejr Jásínu

Jako masakr v Dejr Jásín se označuje operace oddílů Irgunu a Lechi z 9. dubna 1948, která měla za cíl obsadit arabskou vesnici Dejr Jásín západně od Jeruzaléma. Oddíly však narazily na tvrdý odpor a třetina z nich byla zraněna či zabita. Po osmi hodinách bojů zůstalo na místě 110 až 250 mrtvých Arabů (údaje se různí).[1]

Pozadí

Dne 29. listopadu 1947 byl ve Valném shromáždění OSN schválen plán na rozdělení Palestiny a záhy propukla na území mandátní Palestiny občanská válka mezi Židy a Araby, která probíhala v letech 1947 až 1948. Během ní došlo k obléhání Jeruzaléma, jehož židovské obyvatelstvo bylo postupně odříznuto od zásobování kvůli arabským útokům ve vesnicích v Judských horách. Z toho důvodu zahájila Hagana (hlavní židovská podzemní vojenská organizace) v dubnu 1948 operaci Nachšon, jejímž cílem bylo ovládnutí přístupového koridoru do Jeruzaléma obsazením strategických návrší a sousedních arabských vesnic. Jednou z nich měl být i Dejr Jásín, nacházející se západně od Jeruzaléma v blízkosti čtvrti Giv'at Ša'ul.[1]

Útok

Na vesnici ale nakonec 9. dubna zaútočily místo Hagany oddíly Irgunu a Lechi o síle 110–120 mužů. Ti napřed amplionem vyzvali její obyvatelé, aby místo opustili (podle některých zdrojů však k varování nedošlo).[2] Setkali se ale s tuhým odporem a dostali se pod palbu odstřelovačů a místních obyvatel.[2] Vzhledem k nedostatečnému výcviku a špatné výzbroji rostl rychle počet raněných a mrtvých na straně Irgunu a Lechi, a to i mezi veliteli, který nakonec dosáhl 40 osob (35 raněných a 5 mrtvých).[3] Zbylí velitelé již neměli situaci plně pod kontrolou a jednotlivé skupinky jednaly samostatně. Jejich členové se nakonec rozhodli vyčistit oblast pomocí ručních granátů a výbušnin. Celá akce trvala osm hodin a na jejím konci bylo ve vesnici mezi 110 a 250 mrtvými Araby (arabské zdroje uvádí 110 obětí, židovské 200–250 obětí), mezi nimiž byli muži, ženy i děti.[1][4][5]

Reakce

Od této akce se okamžitě distancovala jak Hagana, tak většina hlavních židovských politických vůdců, včetně Židovské agentury.[6]

Arabové se za tento masakr pomstili již 13. dubna, když zaútočili na obrněný konvoj automobilů s lékaři, sestrami a pacienty směřující do židovské nemocnice Hadasa v Jeruzalémě, při němž zaživa uhořelo 77 osob.[6]

Události ve vesnici Dejr Jásín vyvolaly paniku mezi arabským obyvatelstvem a přispěly k exodu Arabů,[6] jejichž strach a paniku ještě umocnili jejich představitelé, kteří v rozhlase tvrdili, že irgunisté během útoku znásilnili arabské ženy.[2]

Reference

  1. ↑ a b c BARD, Mitchell. Deir Yassin [online]. Jewish Virtual Library, 2002-05-30 [cit. 2009-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c DERSHOWITZ, Alan. The Case for Israel. Hoboken: John Wiley & Sons, 2011. 288 s. Dostupné online. ISBN 0-471-46502-X. S. 81–82. (anglicky) 
  3. ↑ GELBER, Yoav. Palestine 1948: War, Escape And The Emergence Of The Palestinian Refugee Problem. 2. vyd. Eastbourne: Sussex Academic Press, 2006. 436 s. Dostupné online. ISBN 978-1-902210-67-4. Kapitola Propaganda as History: What Happened at Deir Yassin?, s. 309–310. (anglicky) 
  4. ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 176 s. ISBN 80-7257-740-9. 
  5. ↑ TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice: Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 98. 
  6. ↑ a b c ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 71-72 s. ISBN 978-80-87029-16-9. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce