Masakr v Oděse

Mapa holocaustu na Ukrajině. Ghetto v Oděse je označeno zlato-červenou hvězdou. Masakry v Podněstří jsou označeny červenými lebkami.

Masakr v Oděse bylo vyhlazování Židů v Oděse a okolních městech v Podněstří během podzimu 1941 a zimy 1942. Šlo o série masakrů a vražd během holokaustu spáchaných rumunskými silami pod německou kontrolou. V závislosti na definici to může odkazovat jak na události 22. - 24. října 1941, kdy bylo zastřeleno nebo zaživa upáleno něco mezi 25 000 – 34 000 Židy, tak i k vraždám více než 100 000 ukrajinských Židů, které byly spáchány ve městě a v oblastech mezi řekami Dněstr a Bug během rumunské a německé okupace.

Před masakrem

Před válkou měla Oděsa vysokou židovskou populaci přibližně 180 000, což bylo 30 % z celkového počtu. Od té doby, co Rumuni ovládli město, zůstalo ve městě 80 000 – 90 000 Židů, ostatní uprchli nebo byli evakuováni Sověty. Jak nastaly masakry, Židé z okolních vesnic byli soustředěni v Oděse a v rumunských koncentračních táborech v okolních oblastech.

16. října se Němci a Rumuni zmocnili Oděsy. 22. října v rumunské centrále opožděně vybuchla sovětská bomba, která zabila 67 lidí včetně generála Glogojeanu, rumunského velitele, 16 dalších rumunských úředníků a 4 německé námořní důstojníky.

Masakry 22. - 24. října

Následky masakru v Oděse: Židovští deportovaní mrtví v Brizule (nyní Podilsk).

Židé a komunisté byli obviňováni z výbuchu bomby, a tak rumunské jednotky již tentýž večer začaly s odvetami. V poledne následujícího dne, 23. října, bylo zadrženo a zastřeleno 5 000 civilistů, většina Židů. 23. října ráno bylo přes 19 000 Židů svoláno na náměstí blízko přístavu, postříkáno benzínem a spáleno zaživa.

Odpoledne bylo přes 20 000 obyvatel vedeno ve velkém zástupu pryč z města směrem k obci Dalnik. Když dorazili do Dalniku, byli svázáni do skupin o 40 – 50 lidech, vhozeni do protitankového příkopu a zastřeleni. Když Rumunům vzrostly obavy, že by zabíjení mohlo trvat moc dlouho, přestěhovali zbytek Židů do čtyř velkých skladů, ve kterých vytvořili díry pro kulomety. Dveře byly zamčené a vojáci stříleli do budov. Ve snaze zajistit, aby byli všichni uvnitř budov opravdu mrtví, v 17:00 následujícího dne zapálili tři budovy, ve kterých byly převážně ženy a děti. Ti, kdo se pokusili utéct okny nebo dírami ve střechách, byli zastřeleni nebo se střetli s ručními granáty. 25. října byla odstřelena čtvrtá budova, která byla plná mužů. Tyto masakry byly provedeny na příkazy Lieutenant-Colonel Nicolae Deleanu a Lieutenant-Colonel C.D. Nicolescu. Němečtí vojáci se také účastnili střelby.[1]

Kolem 35 000 – 40 000 zbylých Židů bylo přesunuto do ghetta na předměstí Slobodky, kde byla zničena většina budov. Židé strávili venku 10 dní (25. října – 3. listopadu), spousta z nich umrzla.[2][3]

Další masakry Židů Oděsy

28. října byl zahájen další masakr, kdy bylo 4 000 – 5 000 Židů hnáno do stájí a zastřeleno. Do konce prosince bylo zabito 50 000 Židů z koncentračního tábora Bogdanovka. Dalších 10 000 Židů se účastnilo pochodu smrti do třech koncentračních táborů blízko Golty: Bogdanovka, Domanovka a Acmecetca. Ti, kteří cestu přežili, byli o dva měsíce později zavražděni spolu s desítkami tisíc dalších Židů, kteří byli do těchto táborů přivedeni ze severního Podněstří a Besarábie.[4]

V lednu 1942 skončilo vyhlazování zabitím těch, kteří zůstali ve Slobodce. Od 12. - 23. ledna bylo posledních 19 582 Židů deportováno v dobytčích vozech do Berezovky, odkud byli převezeni do koncentračních kempů v Goltě. Do 18 měsíců téměř všichni zemřeli.

Vymezení holocaustu v Oděse

I když tyto skutečnosti nejsou historiky zpochybňovány,[5] vs.;[6] některé záznamy se často velmi liší v číslech částečně kvůli rozdílným definicím toho, co představují masakry v Oděse ve srovnání s jinými akty genocidy v Podněstří prováděných Rumuny, Němci a jejich spojenci (včetně místních ukrajinských úřadů).

Oficiální zpráva o rumunské roli v holokaustu uvádí, že ve městě Oděsa od 18. října 1941 do poloviny března 1942 zavraždila rumunské armáda podporovaná místními orgány až 25 000 Židů a deportovala 35 000 Židů, kteří byli později zabiti. Zpráva také popisuje 50 000 Židů zabitých v Bognanovce a o desítky tisíc více v Goltě a okolních oblastech. Židovská virtuální knihovna uvádí 34 000 Židů zavražděných během 22. - 25. října. Muzeum holocaustu v USA dochází k závěru, že „rumunské a německé síly zabily v Oděse téměř 100 000 Židů během okupace města.“ Jiné zdroje uvádí, že v Podněstří bylo zabito 115 000 Židů a 15 000 Romů.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1941 Odessa massacre na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Martin Gilbert, 'The Holocaust', (1986), pages 217-218.
  2. ↑ Rotaru, J., Burcin, O., Zodian, V., Moise, L., Mareșalul Antonescu la Odessa, Editura Paideia, 1999
  3. ↑ Giurescu, C., România în al doilea război mondial
  4. ↑ Dora Litani, 'The Destruction of the Jews of Odessa in the Light of Rumanian Documents': Yad Vashem Studies VI, Jerusalem 1967, pages 135-141.
  5. ↑ Rozen M.: The Holocaust in Romania Under the Antonescu Government - Historical and Statistical Data About Jews in Romania, 1940-1944, p.21-24.[1]
  6. ↑ Solomovici, Teșu, Istoria Holocaustului din România, ed. Teșu, București, p. 45-46
  7. ↑ Gyemant Ladislau: The Romanian Jewry - Historical Destiny, Tolerance, Integration, Marginalisation [2]

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Masakr v Oděse na Wikimedia Commons
  • Report on the role of Romania in the Holocaust [online]. [cit. 2006-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-04-09. (anglicky)  (PDF)
  • The US Holocaust Museum on the Odessa Massacres [online]. [cit. 2006-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  • WEINBERG, Robert, John D. Klier and Shlomo Lambroza, eds. The Pogrom of 1905 in Odessa: A Case Study excerpts. Pogroms: Anti-Jewish Violence in Modern Russian History. 1992, s. 248–89. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

WW2-Holocaust-Ukraine.PNG
(c) I, Dennis Nilsson, CC BY 3.0
Map of the Holocaust in Ukraine during World War II, 1939-1945.
This map shows all extermination camps (or death camps), most major concentration camps, labor camps, prison camps, ghettos, major deportation routes and major massacre sites.

Notes:
1. Extermination camps were dedicated death camps, but all camps and ghettos took a toll of many, many lives.
2. Concentration camps include labor camps, prison camps & transit camps.
3. Not all camps & ghettos are shown.
4. Borders are at the height of Axis domination (1942).
5. Some regions have German designations (e.g. "Ostland"), with the present country name denoted in uppercase letters in parenthesis below the German designation (e.g. "(AUSTRIA)").
6. Present (2007) borders are dotted.
După trecerea unui convoi între Birzula și Grozdovca.jpg
Jewish Romanian deportees, murdered by their Romanian escorts in Transnistria; one of several massacres carried out during the “Holocaust by bullets” phase of extermination behind the Eastern Front. Per the original caption, this particular crime was perpetrated "between Brizula (Bârzula, Byrzula) and Grozdovca", that is just outside Podilsk, in modern Ukraine. This particular killing is also detailed by Carp on page 259 of his book, who attributes the random shootings within one convoy to a Romanian Army Sub-officer named Tarca; according to Carp’s notes on the same page, this was the first-ever convoy of Bessarabian Jews to reach Transnistria, having been made to walk the distance from the concentration camp of Vertiujeni. Information regarding decimation during this march also feature in the Final Report, English-language 2004 Polirom edition, p. 139.