Masarykovo nábřeží
| |||
|---|---|---|---|
 Masarykovo nábřeží, vlevo Žofín, v pozadí Národní divadlo | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1, Praha 2 | ||
| Čtvrť | Nové Město | ||
| Poloha | 50°4′43,15″ s. š., 14°24′50,96″ v. d. | ||
| Začíná na | Jiráskovo náměstí | ||
| Končí na | Národní třída | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Tomáš Garrigue Masaryk | ||
| Starší názvy | Riegrovo nábřeží, Reinhard Heydrich Ufer, Gottwaldovo nábřeží, Tylovo nábřeží | ||
| Další údaje | |||
| Typ | nábřeží | ||
| Kód ulice | 447129 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Masarykovo nábřeží je název nábřeží na pravém břehu Vltavy proti Slovanskému ostrovu (Žofínu) v Praze. Je ohraničeno Jiráskovým mostem a náměstím a mostem Legií s Národní třídou. Po prvním československém prezidentovi bylo pojmenováno v roce 1990.
Historie
Třebaže tento úsek nabízí pěkné výhledy na město, hustý provoz aut i tramvají a stísněnější poměry činí tento úsek méně příjemným. Do 19. století bylo toto nábřeží neregulované, působilo zde několik mlýnů a jircháři zde zpracovávali kůže. Část nábřeží podél Žofína byla dokončena roku 1903 a společně s dnešním Smetanovým nábřežím (za První republiky Masarykovo nábřeží) nesla název Františkovo nábřeží.
Od roku 1912 se tato část jmenovala Riegrovo nábřeží (s výjimkou období 1940–1942, kdy byla součástí Vltavského nábřeží, a let 1942–1945, kdy bylo celé Vltavské nábřeží přejmenováno na Reinhard Heydrich Ufer). Pro roky 1945–1948 bylo toto nábřeží ještě Riegrovo, ale již od roku 1948 Gottwaldovo nábřeží, po čerstvém nástupci zesnulého dr. Edvarda Beneše ve funkci prezidenta Československa. V roce 1952 byla k nábřeží připojena část kolem Národního divadla, která se v letech 1886–1952 jmenovala Tylovo nábřeží a v době druhé světové války Nábřežní ulice hořejší. V roce 1990 bylo celé nábřeží přejmenováno na Masarykovo.
Významné stavby
- Budova Národního divadla
- hlavní Zítkova budova včetně rampy s krytým vstupem a menším vchodem, nad kterým jsou sochařské alegorie Činohra a Zpěvohra od J. V. Myslbeka
- pravá část: upravená budova bývalého Prozatímního divadla a přístavba
- most na Slovanský ostrov (Žofín)
- Budova Goetheho institut
- čp. 248/16 dům Pražského Hlaholu a
- čp. 246/12 dům, v němž bydleli spisovatel Jaroslav Vrchlický a hudební skladatel Vítězslav Novák
- budova Spolku výtvarných umělců Mánes vedle Šítkovské vodárenské věže
Galerie
Masarykovo nábřeží, Goethe-Institut
Masarykovo nábřeží, Národní divadlo (vlevo)
Masarykovo nábřeží
Masarykovo nábřeží
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Masarykovo nábřeží 10, Myslíkova 2 (autor: ŠJů)
Noční nábřeží s vodárenskou věží a budovou Šítkovského mlýna - Mánesa
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Masarykovo nábřeží na Wikimedia Commons - Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 16. Vydáno v listopadu 1909. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Nové Město, Masarykovo nábřeží, pohled od křižovatky u Národního divadla.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Nové Město, Masarykovo nábřeží a most na Slovanský ostrov.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Nové Město. Masarykovo nábřeží 2018/10, Myslíkova 2018/2.
Autor: Václav Velíšek, Licence: CC BY-SA 3.0
Národní divadlo v Praze z Masarykova nábřeží. Česká republika.
