Massagetové

Massagetové na mapě starověké Asie

Massagetové byl starověký východoíránský kočovný kmenový svaz,[1][2][3][4] který obýval stepi střední Asie, severovýchodně od Kaspického moře v dnešním Turkmenistánu, západním Uzbekistánu a jižním Kazachstánu, zhruba v oblasti Aralského jezera a na severovýchodní hranici Perské říše. Patřili mezi širší skytské kultury[5] a jsou řazeni k íránské jazykové skupině, jejich příbuzní a sousedi byli patrně Skytové.

Antičtí autoři popisují Massagety jako kočovný pastevecký národ, který neznal zemědělství ani výrobu železa. Jako jediného boha uctívali Slunce, kterému obětovávali koně. Žili v monogamních, ale dosti volných svazcích. Provozovali rituální pohřební kanibalismus.[6] Byli zdatnými jezdci a obávanými bojovníky, používali luky, bronzová kopí a válečné sekery. Hérodotos zmiňuje válku, kterou vedla okolo roku 530 př. n. l. proti Peršanům massagetská vládkyně Tomyris a její syn Spargapises a v níž byl zabit perský král Kýros II.[7]

S Massagety se setkal i Alexandr Veliký, poté však tento národ z historie mizí.[8] Předpokládá se, že část Massagetů se podílela na invazi Saků do Indie.[9] Ammianus Marcellinus tvrdil, že Alani jsou potomky Massagetů.

Někteří učenci mají za to, že Massagetové byli příbuzní se starověkými východoevropskými Gety.[10][11] Rabanuse Mauruse ve své práci z 9. století De Universo napsal: „Massagetové jsou původem z kmene Skytů a říkají si Massagetové, jakoby těžcí, to znamená silní Getové.“[12] [pozn. 1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ve středoasijských jazycích jako střední perština a dílo avesta, znamená předpona massa “velký”, “těžký” nebo “silný”.[13]

Reference

  1. ↑ Karasulas, Antony. Mounted Archers Of The Steppe 600 BC-AD 1300 (Elite). Osprey Publishing, 2004, ISBN 184176809X, p. 7.
  2. ↑ Wilcox, Peter. Rome's Enemies: Parthians and Sassanids. Osprey Publishing, 1986, ISBN 0-85045-688-6, p. 9.
  3. ↑ GERSHEVITCH, I.; FISHER, William Bayne; BOYLE, John Andrew; YARSHATER, Ehsan; FRYE, Richard Nelson. The Cambridge History of Iran. [s.l.]: Cambridge University Press, 1968. Dostupné online. ISBN 9780521200912. S. 48. (anglicky) 
  4. ↑ Grousset, René. The Empire of the Steppes. Rutgers University Press, 1989, ISBN 0-8135-1304-9, p. 547.
  5. ↑ UNTERLÄNDER, Martina. Ancestry and demography and descendants of Iron Age nomads of the Eurasian Steppe. Nature Communications. March 3, 2017. Dostupné online. DOI 10.1038/ncomms14615. (anglicky) 
  6. ↑ https://www.academia.edu/469189/
  7. ↑ http://www.advantour.com/uzbekistan/legends/tomyris.htm
  8. ↑ http://www.historyfiles.co.uk/KingListsFarEast/AsiaMassagetae.htm
  9. ↑ http://www.sino-platonic.org/abstracts/spp127_getes.html
  10. ↑ LEAKE, Jane Acomb. The Geats of Beowulf: a study in the geographical mythology of the Middle Ages. illustrated. vyd. [s.l.]: University of Wisconsin Press, 1967. Dostupné online. S. 68. (anglicky) 
  11. ↑ http://www.s155239215.onlinehome.us/turkic/27_Scythians/Massagetan%20Warrior%20En.htm
  12. ↑ DHILLON, Balbir Singh. History and study of the Jats: with reference to Sikhs, Scythians, Alans, Sarmatians, Goths, and Jutes. illustrated. vyd. Canada: Beta Publishers, 1994. Dostupné online. ISBN 1-895603-02-1. S. 8. (anglicky) 
  13. ↑ RISHI, Weer Rajendra. India & Russia: linguistic & cultural affinity. [s.l.]: Roma, 1982. Dostupné online. S. 95. (anglicky) 

Související články

Média použitá na této stránce

Asia 323bc.jpg
(c) Talessman na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY 3.0
This image is a zoomed-in version of Eastern Hemisphere in 323 BC.

thumb|300px|left|Eastern Hemisphere in 323 BC.

Author: Thomas A. Lessman. Source URL: http://www.ThomasLessman.com/History/images/East-Hem_323bc.jpg.

Image was created by me (Thomas Lessman) based on map of Eastern Hemisphere in 323 BC. Image is free for public and/or educational use. I would appreciate a mention if this image is used elsewhere. If anyone is interested in helping further this work, please contact Thomas Lessman at talessman@yis.us.

Other Historical Maps by Thomas Lessman

1. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_1300bc.jpg 1300 BC. 2. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_500bc.jpg 500 BC. 3. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_323bc.jpg 323 BC. 4. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_200bc_web-sm.jpg 200 BC. 5.

en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_100bc.jpg 100 BC. 6. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_050bc.jpg 050 BC. 7. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_001ad.jpg 001 AD. 8. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_050ad.jpg 050 AD. 9. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_100ad.jpg 100 AD. 10. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_200ad.jpg 200 AD. 11. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_300ad.jpg 300 AD. 12. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_400ad.jpg 400 AD. 13. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_475ad.jpg 475 AD. 14. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_476ad.jpg 476 AD. 15. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_477ad.jpg 477 AD. 16. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_500ad.jpg 500 AD. 17. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_565ad.jpg 565 AD. 18. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_600ad.jpg 600 AD. 19. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_700ad.jpg 700 AD. 20. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_800ad.jpg 800 AD. 21. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_900ad.jpg 900 AD. 22. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_1025ad.jpg 1025 AD. 23. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_1100ad.jpg 1100 AD. 24. en:http://en.wikipedia.org/wiki/Image:East-Hem_1200ad.jpg 1200 AD.