Matúš Dula

Matúš Dula
Matúš Dula.jpg
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNS
SNaRS
Čs. nár. demokracie
Narození28. června 1846
Blatnica
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. června 1926 (ve věku 79 let)
Ružomberok
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníNárodný cintorín
Profeseadvokát
CommonsMatúš Dula
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matúš Dula (28. června 1846 Blatnica[1][2] – 13. června 1926[1] Ružomberok[3]) byl slovenský a československý politik, předseda Slovenské národní strany, předseda Slovenské národní rady meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou národní demokracii.

Biografie

Dulův hrob na Národním hřbitově v Martině

Podílel se na založení Matice slovenské roku 1863. Spoluzakládal Slovenskou národní stranu a po víc než čtyřicet let patřil mezi její předáky. Působil jako advokát a zastupoval slovenské národovce v politických kauzách. Roku 1885 spoluzakládal a zasedal ve vedení finančního ústavu Tatra banka. O rok později založil také Knihkupecko–nakladatelský spolek. Roku 1887 se angažoval při vzniku Národního domu, Martinské spořitelny a dalších institucí v Turčianském Sv. Martině. Navazoval styky s českou politickou reprezentací. V roce 1898 vedl slovenskou delegaci na oslavy 100. výročí narození Františka Palackého, účastnil se i takzvaných luhačovických porad mezi Čechy a Slováky.[4]

Jeho tchánem byl Viliam Pauliny-Tóth. Vzal si za manželku jeho dceru Vilmu.[3]

V roce 1914 se stal předsedou Slovenské národní strany a téhož roku vyzval k sjednocení všech slovenských politických proudů do jedné střechové organizace. Tuto myšlenku zpočátku odmítl sociální demokrat Emanuel Lehocký i národovecký Milan Ivanka stejně jako představitelé Slovenské ľudové strany. Přesto se v květnu 1914 uskutečnila koordinační schůzka všech hlavních politických táborů Slováků a vznikla Slovenská národní rada. Během války se politický vývoj mezi Slováky zpočátku zastavil, ale koncem války se pak utvořila nová Slovenská národní rada, jejímž předsedou byl Dula. V roce 1917 na Dulu tlačil uherský předseda vlády István Tisza, aby jménem SNR vydal prohlášení proti spojení Slováků a Čechů a ve prospěch integrity historických Uher. Dula to odmítl s poukazem na zákaz politické činnosti po dobu války. SNR 30. října 1918 přijala pod jeho předsednictvím Martinskou deklaraci, kterou se Slováci přihlásili ke společnému státu s Čechy. Dula se podílel na organizování politického života na Slovensku v posledních měsících monarchie.[4][5][6]

Když ovšem krátce po vyhlášení samostatného Československa, provedla uherská (maďarská) armáda zátah na Slovensko, byl Dula dočasně počátkem listopadu 1918 internován. Propuštěn byl až poté, co za něj intervenoval maďarský předseda vlády Mihály Károlyi.[7]

Po roce 1918 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění.[8] Byl profesí uváděn jako správce banky.[9] V Revolučním národním shromáždění vedl od 11. července 1919 poslanecký klub slovenské delegace a z titulu této funkce byl i jedním z místopředsedů parlamentu.[10]

Pak zastával post senátora. V parlamentních volbách roku 1920 kandidoval sice za Slovenskou národní a rolnickou stranu (SNaRS),[11] která se během 20. let propojila s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci), ale Dula v senátu zasedl v klubu Československé národní demokracie, která se během první republiky snažila vytvořit celostátní alianci s historickou Slovenskou národní stranou. Počátkem 20. let měl blízko k radikálně nacionalistickým formacím jakou byl Klub červenobílých předznamenávající fašismus. Dula podepsal roku 1922 výzvu tohoto klubu k veřejnosti.[4][12][13] V letech 1919-1926 byl předsedou Matice slovenské.

Zemřel v červnu 1926 v Ružomberku v bytě svého zetě Petra Makovického. V posledních třech letech života trpěl zhoršující se nemocí.[3] Je pohřben na Národním hřbitově v Martině.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Matúš Dula mŕtvy. Národné noviny. Červen 1926, roč. 57, čís. 132, s. 1. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d JUDr. Matúš Dula [online]. osobnosti.sk [cit. 2011-11-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 518, 521, 527. 
  6. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 52, 63, 65. 
  7. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 71. 
  8. ↑ Matúš Dula [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 79. 
  11. ↑ Zo slovenskej národnej a roľníckej strany. Národné noviny. Březen 1920, roč. 51, čís. 66, s. 1. Dostupné online. 
  12. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 597, 600, 629, 829. 
  13. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Matúš Dula.jpg
Autor: unknown, not stated in source, Licence: CC BY-SA 4.0
Matúš Dula - slovenský politik
Martin 9983.jpg
Autor: User:Darwinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 506-2108/10 CHMSK/506-2108/10,CHMSK/506-2108(other) Slovenské republiky.