Matúš Kučera
| Prof. PhDr. Matúš Kučera, DrSc. | |
|---|---|
 | |
| poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 1992 – 1992 | |
| ministr školství SR | |
| Ve funkci: září 1992 – červen 1993 | |
| Předchůdce | Dušan Slobodník |
| Nástupce | Roman Kováč |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | HZDS |
| Narození | 28. října 1932 Mojtín  Československo |
| Úmrtí | 15. prosince 2022 (ve věku 90 let) |
| Alma mater | Univerzita Komenského Univerzita Karlova |
| Profese | politik, pedagog a historik |
| Ocenění | Řád Ľudovíta Štúra II. třídy (1998) Řád Ľudovíta Štúra I. třídy (2005) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matúš Kučera (28. října 1932 Mojtín[1] – 15. prosince 2022[2]) byl slovenský historik, vysokoškolský pedagog a bývalý politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a slovenský ministr školství za HZDS, v 90. letech velvyslanec Slovenska v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině.
Biografie
V letech 1942–1947 a 1948–1951 vystudoval gymnázium v Trenčíně. Mezitím studoval na semináři v Nitře. Pak v letech 1951–1956 absolvoval obor slovenština a historie na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a v roce 1955 též na Univerzitě Karlově. V letech 1956–1989 působil jako pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Zaměřoval se na dějiny středověku. Přispěl ke změně vnímání, kdy začala být Velkomoravská říše pociťována jako součást slovenských dějin. V žánru literatury faktu se vyznačoval čtivým stylem.[3]
Po sametové revoluci se zapojil i do politického a veřejného života. Ve volbách roku 1992 byl za HZDS zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1] Uvádí se bytem Bratislava.[4] V období září 1992 – červen 1993 byl v druhé vládě Vladimíra Mečiara ministrem školství SR. Potom působil v letech 1993–1998 jako velvyslanec Slovenské republiky v Chorvatsku (v období let 1997–1998 i v Bosně a Hercegovině). Roku 1998 se stal generálním ředitelem Slovenského národního muzea v Bratislavě. Od roku 1998 rovněž vyučoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoda v Trnavě. K roku 2010 se uváděl jako důchodce žijící v Bratislavě.[3]
Ocenění
V roce 1998 mu prezident Slovenské republiky Michal Kováč propůjčil státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.
Dílo (výběr)
- Slovensko po páde Veľkej Moravy. Bratislava, 1974
- Zo stredovekých dejín Slovenska. Bratislava: FF Univerzity Komenského, 1983.
- Postavy veľkomoravskej histórie. Martin, 1986
- Cesta dejinami. Stredoveké Slovensko. Bratislava, 2002
- Slovensko okolo roku 1000. Slovenské národní muzeum, 2002
- Kráľ Svätopluk: (830? - 846 - 894). Martin: Matica slovenská, 2010. ISBN 978-80-7090-965-2.
- Slovenské dejiny. Druhé vydanie. Bratislava: Literárne informačné centrum, 2011. ISBN 978-80-8119-038-4.
- Novoveké Slovensko. Druhé vydanie. Bratislava: Perfekt, 2017. ISBN 978-80-8046-822-4.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matúš Kučera [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-12.
- ↑ Vo veku 90 rokov zomrel bývalý riaditeľ SNM Matúš Kučera. TERAZ.sk [online]. 2022-12-16 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Kučera, Matúš (1932) [online]. litcentrum.sk [cit. 2012-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-31. (slovensky)
- ↑ Prezident Havel nemal „Mečára“ rád, SNN 48-49 [online]. snn.sk [cit. 2012-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-29. (slovensky)
Externí odkazy
- (česky) Matúš Kučera v parlamentu Archivováno 12. 8. 2014 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“