Matěj Josef Sychra

Matěj Josef Sychra
Matěj Josef Sychra
Rodné jméno	Mathias Sichra
Narození	21. prosince 1776 Ústí nad Orlicí České království České království
Úmrtí	19. března 1830 (ve věku 53 let) Zámek Žďár Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolání	spisovatel, katolický kněz, folklorista, prozaik a překladatel
Nábož. vyznání	římskokatolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) Gampe, CC BY-SA 3.0

Matěj Josef Sychra (21. prosince 1776 Ústí nad Orlicí^[1] – 19. března 1830 Zámek Žďár^[2]) byl český římskokatolický kněz, jazykovědec, překladatel a obrozenecký spisovatel.

Narodil se 21. prosince 1776 v Ústí nad Orlicí, kde také vystudoval základní školu. Už v mládí se u něj projevil hudební talent. Vyrůstal se svými třemi bratry, jeho rodiče zemřeli, když byl malý. Nejstarší bratr, Václav, byl fundatistou v chrámu Nejsvětejší Trojice v Praze. Zde se seznámil s ředitelem Václavem Faltisem, který jim zajistil vzdělání na německé škole v Praze. V roce 1789 Faltis zemřel a Matěj Josef Sychra si musel přivydělávat. V letech 1792–1796 navštěvoval Piaristické gymnázium na Novém Městě. Jelikož se zde vyučovalo v německém jazyce, začínala mu čeština dělat potíže. Proto se při studiu teologie na Filosofické fakultě věnoval také češtině.

Dne 18. září 1801 byl v Chrasti vysvěcen na kněze. Nejprve působil v Sebranici u Litomyšle a Bystrém, od roku 1805 v Německé Bělé u Poličky (dnes Bělá nad Svitavou). Zde onemocněl tyfem, který se ze zámku, jenž sloužil jako provizorní útočiště zraněným z bitvy u Slavkova, rozšířil po obci. O necelý rok později si při pádu způsobil v oblasti žeber těžké zranění, po kterém musel být operován. Po návratu z nemocnice se jej pokusil duševně nemocný člověk shodit z pavlače. Sychra si při pádu poranil koleno a od té doby kulhal.

Od roku 1808 působil na faře v Jimramově, kde vytvořil svoje stěžejní jazykové, vzdělávací a další práce. V roce 1824 přesídlil na faru v klášterním domě v Zámku Žďár. Žďárem tehdy zmítaly spory mezi vyznáními, navíc byl kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve velmi špatném stavu. O opravu se neúspěšně pokoušel Bonifác Procházka a před příchodem Sychry se uvažovalo o jeho zboření. Matěj Josef Sychra však veškeré úsilí a finance věnoval opravě této barokní památky, jejímž autorem byl Jan Blažej Santini-Aichel. Dne 16. května 1829 byla tato jedinečná stavba opět vysvěcena. Při pracích však Sychra onemocněl a dne 19. března 1830 zemřel. Pohřben je v areálu kostela.

Sychrovým nejvýznamnějším dílem je Česká fraseologie^[3], kterou do svého Slovníku začlenil Josef Jungmann.^[zdroj?]

• Powjdatel, aneb, Sbjrka rozmanitých paměti hodných přjběhů, powjdaček, důwtipných nápadů a průpovědj, k poučenj a obweselenj. W Brně; a Holomaucy 1815–1817
• Kázanj na wssecky slawnosti a swátky celého roku – sepsal a na swůg náklad wydal Matěg Jozeff Sychra. Chrudim: vlastním nákladem, 1817^[4]
• Versuch einer böhmischen Phraseologie, durch kurze, alphabetisch, geordnete, den ächten Geist der čechischen Sprache aussprechende, und der grösseren Gemeinnützigkeit wegen verdeutschte Sätze – vorgetragen von Mathias Jos Sychra. Brünn: Joseph Georg Trassler, 1821–1822^[3]
• Přestrogowánj: frasska we 2 gedn. od Kocebue, kterauž we wolný český kabát oblécy se pokusyl Matěj J. Sychra – August Kotzebue. Praha: Jozefa Fetterlová, 1922
• Půwodnj rozmlauwánj a powjdky k wyswětlenj mrawných českých přjslowj, ku prospěchu mládeži sskole odrostáwagjcý – Praha: Jozefa Fetterlowá, 1822–1823
• Bezděčný Lékař – frasska we 3 gednánjch dle půwodnjho francauzského spisu Molierowa s hognými proměnami swobodně zčesstěná od Matěje Jozefa Sychry. Hradec Králowé: Jan Host Pospjssil, 1825
• Připodobněnj, nimiž mnohau spasytedlnau prawdu mládeži w rozmlauwánjch přednássj Mateg Joz. Sychra – Hradec Králowé: Jan Host Pospjssil, 1825^[5]
• Paměti moravské – in: Přítel mládeže. 3. díl. 1. sv. Praha: 1825
• Weleslawjn: mrawoučná hospodářská kniha – gíž sepsal Matěg J. Sychra. Praha: Dědictwj Swatojanské, 1847^[6]
• Léčení lásky, čili, Úmyslný a Bezúmyslný lékař: dvě veselohry, každá ve třech jednáních – Molière; Sichra překladatel. Hradec Králowé: Jan Host Pospíšil, 1848
• Povídky a jiné práce. Brno: Krajské nakladatelství, 1961.

• Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí – Eva Doupalová. Praha: SPN, 1988
• Matěj Josef Sychra: obrozenecký spisovatel: (život a dílo) – Zdeněk Vyhlídal. Tišnov: Sursum, 2002
• Matěj Josef Sychra: spisovatel pro děti a mládež – Petra Schmidtová. Žďár n. S.: Unipress, 2004
• Obrozenecký spisovatel Matěj Josef Sychra: (život a dílo) – Zdeněk Vyhlídal. Tišnov: Sursum, 2006

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matěj Josef Sychra na Wikimedia Commons
• Autor Matěj Josef Sychra ve Wikizdrojích
• Osoba Matěj Josef Sychra ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matěj Josef Sychra
• Matěj Josef Sychra v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• článek na stránkách cesky-jazyk.cz
• článek na jimramov.cz