Matasuntha

Matasuntha
Narození518
Úmrtí551 (ve věku 32–33 let)
Povoláníkrálovna
ChoťGermanus
Witiges
DětiGermanus
RodičeEutharic a Amalaswintha[1]
RodAmalové
PříbuzníAthalarich (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Matasuntha také Matasuintha, Matasuentha, Mathesuentha či Mataswintha[2] (518? – po roce 551?) byla ostrogótská královna, manželka krále Witigese.[3] Její otcem byl ostrogótský konzul Eutharich a matkou Amalaswintha. Byla sestrou krále Athalaricha.[4]

Jejími prarodiči z matčiny strany byli Theodorich Veliký a královna Audofleda. Podle historika Patricka Amoryho byla nucena vzít si krále Witigese po vraždě své matky Amalaswinthy a jejího bratrance Theodahada.[4]

Po smrti krále Witigese se znovu provdala za Germana, bratrance byzantského císaře Justiniána s nímž zplodila syna, rovněž Germana. Narodil se po smrti svého otce, koncem roku 550 či začátkem roku 551. Více informací se o něm nedochovalo i když ho lze ztotožnit s Germanem, předním senátorem v období vlády císaře Maurikia. Germanova dcera se provdala za Maurikiova nejstaršího syna Theodosia.[5][6] Historik Michael Whitby ztotožnil mladšího Germana s Germanem, zetěm Tiberia II. Konstantina a jeho ženy Iny Anastasie.[7]

Jordanes - Getica

Eutharich, který se oženil s Amalaswinthou... zplodil s ní Athalaricha a Matasunthu. Athalarich zemřel v letech svého dětství a Matasuntha se provdala za krále Witiga, kterému neporodila žádné dítě. Witiges byl Belisarem zajat a společně s Matasunthou odveden do Konstantinopole. Když Witiges zemřel, vzal si Mathesuntu za ženu Germanus, patricij a bratranec císaře Justiniána. A zplodil s ní syna, nazývaného také Germanus. Po smrti Germana se Matasunthu rozhodla zůstat vdovou.
— Getica[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mataswintha na anglické Wikipedii.

  1. Amalazunta. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  2. DAHN, Felix. "Matasvintha", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) vol. 20. Leipzig: Duncker & Humblot, 1884. Dostupné online. S. 581–582. (německy) 
  3. DAHN, Felix. A Struggle for Rome (Complete). [s.l.]: Library of Alexandria Dostupné online. ISBN 978-1-4655-7523-4. (anglicky) 
  4. a b AMORY, Patrick. People and Identity in Ostrogothic Italy, 489-554. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-52635-7. S. 452. (anglicky) 
  5. JONES, Arnold Hugh Martin; MARTINDALE, J. R.; MORRIS, John. The Prosopography of the Later Roman Empire: Volume 2, AD 395-527. [s.l.]: Cambridge University Press, 1971. 1342 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-20159-9. S. 505–506. (anglicky) 
  6. JONES, A. H. M. The prosopography of the later Roman Empire. Cambridge [England]: University Press, 1992. ISBN 0-521-20160-8. S. 528, 531-532. (anglicky) 
  7. WHITBY, Michael. The Emperor Maurice and his historian : Theophylact Simocatta on Persian and Balkan warfare. Oxford [England]: Clarendon Press, 1988. ISBN 0-19-822945-3. (anglicky) 
  8. JORDANES; MIEROW, Charles Christopher. The Origin and Deeds of the Goths, Chapter 14. [online]. University of Calgary: J. Vanderspoel, 1915 [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. (anglicky)