Mateřídouška vejčitá

Mateřídouška vejčitá
Mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď	Nepetoideae
Rod	mateřídouška (Thymus)
Binomické jméno
Thymus pulegioides L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mateřídouška vejčitá neboli mateřídouška polejová (Thymus pulegioides) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Je nejrozšířenější mateřídouškou v české přírodě.

Popis

Mateřídouška je drobná bylina s plazivou, u země dřevnatějící hranatou lodyhou, která je na hranách chlupatá (nápadný poznávací znak). Tvoří trsnaté keříky o výšce 10 až 30 cm. Po rozemnutí je pro ni typická vůně, která se může lišit podle stanoviště a genetické mutace. Listy jsou vstřícné, vejčité až široce eliptické (7-12 × 4-6 mm), krátce řapíkaté.

Květy jsou drobné a fialové, uspořádané do složeného květenství lichopřeslenů formujících koncový lichoklas; jsou oboupohlavné nebo funkčně samičí (se zakrnělými tyčinkami). Kvete od července do října, plody jsou tvrdky.^[1]

Výskyt

Roste téměř po celé Evropě až do poloviny evropské části Ruska.^[2] V České republice se vyskytuje po celém území, chybí pouze v nížinných oblastech moravských úvalů, řidší je také v Polabí, Poohří nebo Žatecké pánvi.

Preferuje nízké či pravidelně sekané suché či mezofilní louky, travnaté a kamenité svahy (například i hráze, kamenné zídky, železniční náspy apod.), meze, okraje lesů a cest, případně obrůstá hliněná mraveniště. Je tolerantní k půdnímu pH, vyžaduje ale substrát chudší na živiny a dostatek světla.^[1]

Použití

Mateřídouškový čaj je účinný pří onemocněních horních cest dýchacích (kašel, chřipka, zánět průdušek), při poruchách zažívání spojených s plynatostí a kolikami (zvyšuje vylučování žaludečních šťáv). Rovněž navozuje klid, příjemný spánek, pomáhá při bolestech hlavy, závratích a nervových slabostech.

Využívá se na výrobu čajů nebo jako koření. Dříve se prášek z usušených listů používal k odpuzování blech (odtud pochází název pulegioides - latinsky Pulex = blecha).

Účinné látky

Obsahuje množství silic (thymol, cymol, karvakrol, linalol, terpineol), kyselinu ursolovou, flavonoidy, flavony, karvanol, třísloviny a hořčiny.

Poddruhy

• mateřídouška vejčitá pravá (Thymus pulegioides subsp. pulegioides) – běžný poddruh
• mateřídouška vejčitá kraňská (Thymus pulegioides subsp. carniolicus) – v ČR jen v lomu u Hněvotína (národní přírodní památka Na skále);
• mateřídouška vejčitá horská (Thymus pulegioides subsp. montanus) – v ČR ojediněle v karpatských hornatinách

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mateřídouška vejčitá na Wikimedia Commons
• Mateřídoušky polejová pravá - botany.cz
• Mateřídoušky polejová kraňská - botany.cz