Mate Pavić

Mate Pavić
Mate Pavić na French Open 2018
Přezdívka	Fifty[1]
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Datum narození	4. července 1993 (30 let)
Místo narození	Split, Chorvatsko[1]
Bydliště	Freeport, Bahamy Split, Chorvatsko[1]
Výška	191 cm[1]
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	5 113 571 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	3–10
Tituly	0 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění	295. místo (6. května 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů	388–192
Tituly	35 ATP, 10 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění	1. místo (21. května 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (2018)
French Open	finále (2018, 2020)
Wimbledon	vítěz (2021)
US Open	vítěz (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	finále (2022)
Olympijské hry	zlato (2020)
Smíšená čtyřhra
Tituly	3
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (2018)
French Open	finále (2018, 2019)
Wimbledon	vítěz (2023)
US Open	vítěz (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230701a1. července 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Tenis na LOH
zlato	2020 Tokio	čtyřhra mužů

Mate Pavić (výslovnost: [mǎːte pǎːʋitɕ]IPA^[2][3], * 4. července 1993 Split) je chorvatský profesionální tenista hrající levou rukou, deblový specialista a vítěz pěti grandslamů ve čtyřhře. V letech 2018–2022 byl světovou jedničkou ve čtyřhře,^[4] kterou se poprvé stal jako padesátý druhý v pořadí a historicky první tenisová jednička z Chorvatska.^[5] Ve třech obdobích na čele celkově strávil 57 týdnů.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál třicet pět deblových turnajů, prvních pět po boku Novozélanďana Michaela Venuse. V roce 2017 se jeho stabilním spoluhráčem stal Rakušan Oliver Marach a od ledna 2021 nastupuje po boku krajana Nikola Mektiće. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.^[6]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 295. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2018 na 1. místě. Trénují ho John Farrington s Nadjou Pavićovou. Dříve tuto roli plnil bývalý španělský tenista Félix Mantilla Botella.^[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni získal šest deblových titulů. Smíšenou čtyřhru US Open 2016 vyhrál s Němkou Laurou Siegemundovou, když dvojice nastoupila do prvního společného turnaje.^[7][8] Mix na Australian Open 2018 ovládl v páru s Kanaďankou Gabrielou Dabrowskou.^[9] Na témže majoru si připsal „double“ po trofeji z mužské čtyřhry melbournského grandslamu, jíž odehrál po boku Olivera Maracha.^[10] Jako poražení finalisté pak oba odešli z Wimbledonu 2017 po prohře s Łukaszem Kubotem a Marcelem Melem ve druhém nejdelším wimbledonském finále čtyřhry.^[11] Dvě finále prohrál na French Open 2018, s Marachech v mužské čtyřhře a po boku Dabrowské ve smíšené čtyřhře.^[12] Deblový triumf na US Open 2020 pak vybojoval s Brunem Soaresem. Třetí titul z mixu vybojoval ve Wimbledonu 2023.

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 baráží o světovou skupinu proti Velké Británii, v němž prohrál spolu s Ivanem Dodigem čtyřhru a ve dvouhře nestačil na Dana Evanse. Chorvati prohráli 1:4 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 6–8 ve čtyřhře.^[13]

Soukromý život

Narodil se roku 1993 v chorvatském přístavním městu Split do rodiny tenisového kouče Jakova a učitelky v mateřské školce Snjezany Pavićových. Má dvě sestry Nadju a Mateu Pavićovy. Kariéru rozvíjel v tenisové akademii Barcelony pod dohledem trenéra Antonia Martineze.^[1] Tenis začal hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedl trávu a jako silný úder bekhendový volej.^[1]

Tenisová kariéra

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Novozélanďanem Michaelem Venusem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se svým novozélandským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.

Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Venusem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek, které podlehli ve dvou setech. Následovaly tři turnajové triumfy v sezóně 2016, když s Venusem nejprve zvítězili v Aucklandu a následně i ve francouzských Montpellieru a Marseille.

Na jaře sezóny 2017 navázal spolupráci s rakouským deblistou Oliverem Marachem. Z úvodních tří finále odešli poraženi, když nezvládli závěrečné zápasy na travnatých událostech – MercedesCupu 2017 ve Stuttgartu,^[14] tureckém Antalya Open 2017,^[15] a premiérovém grandslamovém finále v mužském deblu, které odehráli ve Wimbledonu. Již semifinálovou pětisetovou bitvu proti chorvatskému páru Nikola Mektić a Franko Škugor rozhodli až v poslední sadě poměrem gamů 17–15. Závěrečný duel se čtvrtou nasazenou dvojicí Łukasz Kubot a Marcelo Melo měl podobný průběh. Rozhodující set skončil poměrem her 13–11, když si Pavić v posledním gamu prohrál poprvé v utkání vlastní servis. Za nejdelším wimbledonským finále v mužském deblu zaostal zápas časem 4.40 hodin pouze o 21 minut.^[16][11] Z pozice náhradníků nastoupili s Marachem do závěrečného Turnaje mistrů – ATP Finals 2017 v Londýně, kde pro jediné utkání vystřídali Dodiga s Granollersem. Zápas proti bratrům Bryanovým prohráli ve dvou setech.

Debutovou trofej s Marachem si odvezl z červencového German Open 2017 v Hamburku, kde potvrdili roli turnajových jedniček. Vybojoval tak první titul z kategorie ATP 500^[17] a jako pár nastartovali šňůru pěti finálových výher. Po triumfu na říjnovém Stockholm Open 2017 otevřeli sezónu 2018 14zápasovou neporazitelností, během níž vybojovali trofeje na dauhaském Qatar ExxonMobil Open 2018, aucklandského ASB Classic 2018 a zejména grandslamovém Australian Open 2018. Ve dvousetovém finále zdolali v Melbourne Parku kolumbijské turnajové jedenáctky Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem.^[18]

Po květnovém čtvrtfinále Rome Masters 2018 se stal historicky první tenisovou jedničkou pocházející z Chorvatska, když v čele deblového žebříčku ATP předstihl o 30 bodů Poláka Łukasze Kubota. Zároveň se ve 24 letech stal nejmladším prvním hráčem světa od roku 1996 a Australana Todda Woodbridge.^[5] S dohráním červencového Wimbledonu 2018 jej po osmi týdnech vystřídal 40letý Američan Mike Bryan.^[19]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 7 (4–3)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2017	Wimbledon	tráva	Oliver Marach	Łukasz Kubot Marcelo Melo	7–5, 5–7, 6–7(2–7), 6–3, 11–13
Vítěz	2018	Australian Open	tvrdý	Oliver Marach	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	6–4, 6–4
Finalista	2018	French Open	antuka	Oliver Marach	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	2–6, 6–7(4–7)
Vítěz	2020	US Open	tvrdý	Bruno Soares	Wesley Koolhof Nikola Mektić	7–5, 6–3
Finalista	2020	French Open	antuka	Bruno Soares	Kevin Krawietz Andreas Mies	3–6, 5–7
Vítěz	2021	Wimbledon	tráva	Nikola Mektić	Marcel Granollers Horacio Zeballos	6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Finalista	2022	Wimbledon	tráva	Nikola Mektić	Matthew Ebden Max Purcell	6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10)

Smíšená čtyřhra: 5 (3–2)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2016	US Open	tvrdý	Laura Siegemundová	Coco Vandewegheová Rajeev Ram	6–4, 6–4
Vítěz	2018	Australian Open	tvrdý	Gabriela Dabrowská	Tímea Babosová Rohan Bopanna	2–6, 6–4, [11–9]
Finalista	2018	French Open	antuka	Gabriela Dabrowská	Latisha Chan Ivan Dodig	1–6, 7–6(7–5), [8–10]
Finalista	2019	French Open	antuka	Gabriela Dabrowská	Latisha Chan Ivan Dodig	1–6, 6–7(5–7)
Vítěz	2023	Wimbledon	tráva	Ljudmyla Kičenoková	Joran Vliegen Sü I-fan	6–4, 6–7(9–11), 6–3

Finále na Turnaji mistrů

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek finále
Finalista	2022	Turín, Itálie	tvrdý (h)	Nikola Mektić	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–7(4–7), 4–6

Utkání o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)

Stav	rok	místo konání	povrch	spoluhráč	soupeři	výsledek
Zlato	2020	Tokio, Japonsko	tvrdý	Nikola Mektić	Marin Čilić Ivan Dodig	6–4, 3–6, [10–7]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 65 (35–30)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	5. února 2012	Záhřeb, Chorvatsko	tvrdý (h)	Ivan Dodig	Marcos Baghdatis Michail Južnyj	2–6, 2–6
Finalista	2.	10. února 2013	Záhřeb, Chorvatsko	tvrdý (h)	Ivan Dodig	Julian Knowle Filip Polášek	3–6, 3–6
Finalista	3.	5. ledna 2014	Čennaí, Indie	tvrdý	Marin Draganja	Johan Brunström Frederik Nielsen	2–6, 6–4, [7–10]
Vítěz	1.	23. května 2015	Nice, Francie	antuka	Michael Venus	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	7–6(7–4), 2–6, [10–7]
Finalista	4.	20. července 2015	Newport, Spojené státy	tráva	Nicholas Monroe	Jonathan Marray Ajsám Kúreší	6–4, 3–6, [8–10]
Finalista	5.	26. července 2015	Bogotá, Kolumbie	tvrdý	Michael Venus	Édouard Roger-Vasselin Radek Štěpánek	5–7, 3–6
Finalista	6.	25. října 2015	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Michael Venus	Nicholas Monroe Jack Sock	5-7, 2-6
Vítěz	2.	16. ledna 2016	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Michael Venus	Eric Butorac Scott Lipsky	7-5, 6-4
Vítěz	3.	7. února 2016	Montpellier, Francie	tvrdý (h)	Michael Venus	Alexander Zverev Mischa Zverev	7–5, 7–6(7–4)
Vítěz	4.	21. února 2016	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Michael Venus	Jonatan Erlich Colin Fleming	6–2, 6–3
Finalista	7.	21. května 2016	Nice, Francie	antuka	Michael Venus	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	6–4, 4–6, [8–10]
Vítěz	5.	12. června 2016	Rosmalen, Nizozemsko	tráva	Michael Venus	Dominic Inglot Raven Klaasen	3–6, 6–3, [11–9]
Finalista	8.	24. července 2016	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Michael Venus	Julio Peralta Horacio Zeballos	6–7(2–7), 2–6
Finalista	9.	25. září 2016	Mety, Francie	tvrdý	Michael Venus	Julio Peralta Horacio Zeballos	3–6, 6–7(4–7)
Finalista	10.	23. října 2016	Stockholm, Švédsko (2)	tvrdý (h)	Michael Venus	Elias Ymer Mikael Ymer	1–6, 1–6
Vítěz	6.	16. dubna 2017	Marrakéš, Maroko	antuka	Dominic Inglot	Marcel Granollers Marc López	6–4, 2–6, [11–9]
Finalista	11.	12. června 2017	Stuttgart, Německo	tráva	Oliver Marach	Jamie Murray Bruno Soares	7–6(7–4), 5–7, [5–10]
Finalista	12.	25. června 2017	Antalya, Turecko	tráva	Oliver Marach	Robert Lindstedt Ajsám Kúreší	5–7, 1–4skreč
Finalista	13.	5. července 2017	Wimbledon, Londýn, Spojené království	tráva	Oliver Marach	Łukasz Kubot Marcelo Melo	7–5, 5–7, 6–7(2–7), 6–3, 11–13
Vítěz	7.	30. července 2017	Hamburk, Německo	antuka	Ivan Dodig	Pablo Cuevas Marc López	6–3, 6–4
Vítěz	8.	22. října 2017	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Oliver Marach	Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer	3–6, 7–6(8–6), [10–4]
Vítěz	9.	7. ledna 2018	Dauhá, Katar	tvrdý	Oliver Marach	Jamie Murray Bruno Soares	6–2, 7–6(8–6)
Vítěz	10.	14. ledna 2018	Auckland, Nový Zéland (2)	tvrdý	Oliver Marach	Max Mirnyj Philipp Oswald	6–4, 5–7, [10–7]
Vítěz	11.	30. ledna 2018	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Oliver Marach	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	6–4, 6–4
Finalista	14.	18. února 2018	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Oliver Marach	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	6–2, 2–6, [7–10]
Finalista	15.	13. dubna 2018	Monte-Carlo, Monako	antuka	Oliver Marach	Bob Bryan Mike Bryan	6–7(5–7), 3–6
Vítěz	12.	26. května 2018	Ženeva, Švýcarsko	antuka	Oliver Marach	Ivan Dodig Rajeev Ram	3–6, 7–6(7–3), [11–9]
Finalista	16.	5. června 2018	French Open, Paříž, Francie	antuka	Oliver Marach	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	2–6, 6–7(4–7)
Finalista	17.	7. července 2018	Hamburk, Německo	antuka	Oliver Marach	Julio Peralta Horacio Zeballos	1–6, 6–4, [6–10]
Vítěz	13.	30. září 2018	Čcheng-tu, Čína	tvrdý	Ivan Dodig	Austin Krajicek Džívan Nedunčežijan	6–2, 6–4
Finalista	18.	7. října 2018	Peking, Čína	tvrdý	Oliver Marach	Łukasz Kubot Marcelo Melo	1–6, 4–6
Vítěz	14.	25. května 2019	Ženeva, Švýcarsko (2)	antuka	Oliver Marach	Matthew Ebden Robert Lindstedt	6–4, 6–4
Vítěz	15.	13. října 2019	Šanghaj, Čína	tvrdý	Bruno Soares	Łukasz Kubot Marcelo Melo	6–4, 6–2
Finalista	19.	20. října 2019	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Bruno Soares	Henri Kontinen Édouard Roger-Vasselin	4–6, 2–6
Vítěz	16.	9. února 2020	Montpellier, Francie (2)	tvrdý (h)	Nikola Ćaćić	Ajsám Kúreší Dominic Inglot	6–4, 6–7(4–7), [10–4]
Vítěz	17.	10. září 2020	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Bruno Soares	Wesley Koolhof Nikola Mektić	7–5, 6–3
Finalista	20.	20. září 2020	Hamburk, Německo	antuka	Ivan Dodig	John Peers Michael Venus	3–6, 4–6
Finalista	21.	10. října 2020	French Open, Paříž, Francie	antuka	Bruno Soares	Kevin Krawietz Andreas Mies	3–6, 5–7
Finalista	22.	8. listopadu 2020	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Bruno Soares	Félix Auger-Aliassime Hubert Hurkacz	7–6(7–3), 6–7(7–9), [2–10]
Vítěz	18.	12. ledna 2021	Antalya, Turecko	tvrdý	Nikola Mektić	Ivan Dodig Filip Polášek	6–2, 6–4
Vítěz	19.	7. února 2021	Melbourne, Austrálie	tvrdý	Nikola Mektić	Jérémy Chardy Fabrice Martin	7–6(7–2), 6–3
Vítěz	20.	7. března 2021	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Nikola Mektić	Kevin Krawietz Horia Tecău	7–6(9–7), 6–2
Finalista	23.	20. března 2021	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Nikola Mektić	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	6–7(0–7), 6–7(4–7)
Vítěz	21.	3. dubna 2021	Miami, Spojené státy	tvrdý	Nikola Mektić	Daniel Evans Neal Skupski	6–4, 6–4
Vítěz	22.	18. dubna 2021	Monte Carlo, Monako	antuka	Nikola Mektić	Daniel Evans Neal Skupski	6–3, 4–6, [10–7]
Finalista	24.	9. května 2021	Madrid, Španělsko	antuka	Nikola Mektić	Marcel Granollers Horacio Zeballos	6–1, 3–6, [8–10]
Vítěz	23.	16. května 2021	Řím, Itálie	antuka	Nikola Mektić	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–4, 7–6(7–4)
Vítěz	24.	25. června 2021	Eastbourne, Spojené království	tráva	Nikola Mektić	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–4, 6–3
Vítěz	25.	10. července 2021	Wimbledon, Londýn, Spojené království	tráva	Nikola Mektić	Marcel Granollers Horacio Zeballos	6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Vítěz	26.	30. července 2021	LOH – Tokio, Japonsko	tvrdý	Nikola Mektić	Marin Čilić Ivan Dodig	6–4, 3–6, [10–7]
Finalista	25.	15. srpna 2021	Toronto, Kanada	tvrdý	Nikola Mektić	Rajeev Ram Joe Salisbury	3–6, 6–4, [3–10]
Finalista	26.	26. února 2022	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Nikola Mektić	Tim Pütz Michael Venus	3–6, 7–6(7–5), [14–16]
Finalista	27.	24. dubna 2022	Bělehrad, Srbsko	antuka	Nikola Mektić	Ariel Behar Gonzalo Escobar	6–2, 3–6, [10–7]
Vítěz	27.	15. května 2022	Řím, Itálie (2)	antuka	Nikola Mektić	John Isner Diego Schwartzman	6–2, 6–7(6–8), [12–10]
Vítěz	28.	21. května 2022	Ženeva, Švýcarsko (3)	antuka	Nikola Mektić	Pablo Andújar Matwé Middelkoop	2–6, 6–2, [10–3]
Vítěz	29.	12. června 2022	Stuttgart, Německo	tráva	Hubert Hurkacz	Tim Pütz Michael Venus	7–6(7–3), 7–6(7–5)
Vítěz	30.	19. června 2022	Queen's Club, Londýn, Spojené království	tráva	Nikola Mektić	Lloyd Glasspool Harri Heliövaara	3–6, 7–6(7–3), [10–6]
Vítěz	31.	24. června 2022	Eastbourne, Spojené království (2)	tráva	Nikola Mektić	Matwé Middelkoop Luke Saville	6–4, 6–2
Finalista	28.	19. července 2022	Wimbledon, Londýn, Spojené království	tráva	Nikola Mektić	Matthew Ebden Max Purcell	6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10)
Vítěz	32.	9. října 2022	Astana, Kazachstán	tvrdý (h)	Nikola Mektić	Adrian Mannarino Fabrice Martin	6–4, 6–2
Finalista	29.	20. listopadu 2022	Turnaj mistrů, Turín, Itálie	tvrdý (h)	Nikola Mektić	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–7(4–7), 4–6
Vítěz	33.	14. ledna 2023	Auckland, Nový Zéland (3)	tvrdý	Nikola Mektić	Nathaniel Lammons Jackson Withrow	6–4, 6–7(5–7), [10–6]
Vítěz	34.	18. června 2023	Stuttgart, Německo (2)	tráva	Nikola Mektić	Kevin Krawietz Tim Pütz	7–6(7–2), 6–3
Vítěz	35.	30. června 2023	Eastbourne, Spojené království (3)	tráva	Nikola Mektić	Ivan Dodig Austin Krajicek	6–4, 6–2
Finalista	30.	3. října 2023	Astana, Kazachstán	tvrdý	John Peers	Nathaniel Lammons Jackson Withrow	6–7(4–7), 6–7(7–9)

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2011	Wimbledon	tráva	George Morgan	Oliver Golding Jiří Veselý	3–6, 6–4, 7–5

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Čtyřhra

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mate Pavić na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mate Pavić na Wikimedia Commons
• Mate Pavić na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Mate Pavić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Mate Pavić na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Mate Pavić v databázi Olympedia (anglicky)