Matematické symboly a značky

Matematický symbol je libovolný znak, používaný v matematice. Může to být znaménko pro označení operace s množinami, jejich prvky, čísly či jinými objekty, znak pro množinu, prostor, proměnnou a mnoho dalších matematických objektů.

Termín matematický symbol vznikl překladem z angličtiny a přestože je často používaný, dle jazykových doporučení ÚNMZ [pozn. 1] a české technické normy ČSN ISO 80000-2 je správné označení matematická značka.[pozn. 2]

Základní matematické značky

V matematice existují zažité konvence, které značky se užívají pro konkrétní účel. Zde je přehled některých z nich včetně jejich typického užití:

Značka
Unicode
\TeX
NázevVysvětleníPříklady
Čte se
Oblast použití
=
003D
=
rovnostx = y znamená, že x a y reprezentují stejnou hodnotu či objekt.Jestliže x = y  a y = 1, pak x = 1 (tranzitivita)
rovná se
všude v matematice
2260
\neq
nerovnostx ≠ y znamená, že x a y nereprezentují stejnou hodnotu či objekt.1 ≠ 2
nerovná se
všude v matematice
<
003C
>
003E
226A
226B
ostrá nerovnostx < y znamená, že x je menší než y.

x > y znamená, že x je větší než y.

x ≪ y znamená, že x je mnohem menší než y.

x ≫ y znamená, že x je mnohem větší než y.
3 < 4
5 > 4

0,003 ≪ 1 000 000

je menší;
je větší;
je mnohem menší;
je mnohem větší
všude v matematice
2264
2265
neostrá nerovnostx ≤ y znamená, že x je menší nebo rovno y.

x ≥ y znamená, že x je větší nebo rovno y.
3 ≤ 4; 5 ≤ 5
5 ≥ 4; 5 ≥ 5;
pro všechna reálná α platí −1 ≤ sin α ≤ 1
menší nebo roven;
větší nebo roven
všude v matematice
~
223C
221D
úměrnosty ~ x, resp. yx znamená, že existuje taková konstanta k,že

y = kx.

jestliže y = 2x, tak y ~ x
je úměrná
všude v matematice
+
002B
sčítání4 + 6 značí součet 4 a 6.2 + 7 = 9
plus
aritmetika, ale i jinde
2212
odčítání36 − 5 značí rozdíl 36 a 5.36 − 5 = 31
minus, bez
aritmetika, ale i jinde
opačné číslo−3 značí číslo opačné k číslu 3.−(−3) = 3

36 + (−5) = 36 − 5 = 31

negative; minus
aritmetika, ale i jinde
rozdíl množinA − B značí množinu, která obsahuje všechny prvky množiny A, které nejsou prvky množiny B.{a,b,c} − {a,c,d}  = {b}
bez; minus
teorie množin
×
00D7
násobení3 × 4 značí součin 3 a 4.7 × 8 = 56
krát
aritmetika
kartézský součinX×Y značí množinu uspořádaných dvojic (x, y) takových, že x je prvkem X a y je prvkem Y.{1;2} × {3;4} = {(1;3);(1;4);(2;3);(2;4)}
kartézský součin ... a ...
teorie množin
vektorový součinu × v značí vektorový součin vektorů u a v(1; 2; 5) × (3; 4; −1) =
(−22; 16; − 2)
cross
lineární algebra
·
22C5
násobení3 · 4 značí součin 3 a 4.7 · 8 = 56
krát
aritmetika
skalární součinu · v značí skalární součin vektorů u a v(1; 2; 5) · (3; 4; −1) = 6
krát
lineární algebra
÷
00F7
002F
2236
dělení6 ÷ 3, 6 ⁄ 3 nebo 6 ∶ 3 znamená podíl 6 ku 3.
Užívá se též zlomková čára.

Znak ÷ se nedoporučuje užívat, pro poměr nebo dělení je preferován znak 2236 (∶) oproti znaku 003A (:)[1].

2 ÷ 4 = 0,5; nedoporučuje se užívat

12 ⁄ 4 = 3

20 ∶ 5 = 4
děleno; ku
aritmetika
±
00B1
plus-minusVýraz s ± představuje dvě hodnoty.

6 ± 3 značí jak 6 + 3, tak 6 − 3.

Rovnice x = 5 ± √4 má dvě řešení:
x = 7 a x = 3.
plus-minus
aritmetika, algebra
dříve: nejistota hodnotydříve 10 ± 2 značilo číslo z intervalu od 10 − 2 do 10 + 2;
nyní totéž píšeme 10(2).
Je-li v ≥ 99,998 m/s a v ≤ 100,008 m/s, pak
dříve se psalo v = 100,003 m/s ± 0,005 m/s,
nyní píšeme v = 100,003(5) m/s.
plus-minus
aproximace; numerické metody
221A
odmocnina značí číslo y, pro které je .[pozn. 3]
n-tá odmocnina
algebra
|…|
007C...007C
absolutní hodnota| x | značí vzdálenost (na reálné ose, v komplexní rovině) mezi x a počátkem souřadnic.| 3 | = 3

| –5 | = | 5 |

| i | = 1

| 3 + 4 i | = 5
absolutní hodnota
teorie čísel; matematická analýza; lineární algebra
norma vektoru|x| značí normu x.Pro x = (1; 1) je |x| =
norma
geometrie; lineární algebra; matematická analýza
determinant|A| značí determinant matice A
determinant matice
lineární algebra
mohutnost|X| značí počet prvků množiny X|{3; 5; 7; 9}| = 4

|{x, y, z}| = 3

kardinalita množiny;
mohutnost množiny
teorie množin
|
2223
dělitelnosta|b znamená, že a dělí b, tedy:

existuje celé číslo c takové, že c = b/a.

Protože 15 = 3×5, tak platí 3|15 a 5|15.
dělí
teorie čísel
podmíněná pravděpodobnostP(A|B) značí pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastane jev B.
Značíme-li P(X) pravděpodobnost jevu X a P(XY) pravděpodobnost současného výskytu jevů X i Y, pak


P(A,B) = P(B) P(A|B) = P(A) P(A|B).

Jsou-li A, B nezávislé, je P(A|B) = P(A).
Jestliže z B plyne A, pak P(A|B) = 1.
za podmínky
pravděpodobnost
!
0021
faktoriáln! značí součin 1 × 2 × ... × n.

Definitoricky platí 0! = 1.

4! = 1 × 2 × 3 × 4 = 24
faktoriál
kombinatorika
T
hor.ind. 0054
transpozice maticeZáměna sloupců matice za řádky a naopak.
transponováno
lineární algebra
~
223C
řádková ekvivalenceA~B znamená, že B může být vytvořena z A konečným počtem elementárních řádkových operací.
je řádkově ekvivalentní s
lineární algebra
2243
asymptotická rovnost značí, že .
je asymptoticky ekvivalentní
algebra; matematická analýza
2248
aproximacex ≈ y značí, že x je přibližně rovno y.
dříve se psalo: (pomocí znaku ≐)
je přibližně rovno;
je aproximováno
všude v matematice
izomorfismusG ≈ H značí, že grupa G je izomorfní s grupou H. ≈ 
je izomorfická
algebra; teorie grup
21D2
implikaceAB znamená:

Platí-li výrok A, tak platí i výrok B.
(Jestliže A neplatí, pak se o pravdivosti B nic netvrdí.)

x = 2  ⇒ x2 = 4 je pravdivé, ale
x2 = 4  ⇒ x = 2 není pravdivé (neboť x může být −2).
implikuje; vyplývá; jestliže
matematická logika, ale i jinde
21D4
ekvivalenceA ⇔ B značí: A je pravdivé, jestliže B je pravdivé, a zároveň A je nepravdivé, jestliže B je nepravdivé.

Neboli: A je pravdivé právě tehdy, když B je pravdivé.

x + 5 = y +2  ⇔ x + 3 = y
právě tehdy, když
matematická logika, ale i jinde
¬
00AC
negaceVýraz ¬A je pravdivý právě tehdy, když A je nepravdivé.¬(¬A) ⇔ A
x ≠ y  ⇔ ¬(x = y)
ne; negace
matematická logika, ale i jinde
2227
konjunkceVýraz AB je pravdivý právě tehdy, když oba A a B jsou pravdivé.Pro přirozená n platí n < 4  ∧ n > 2  ⇔ n = 3
a
matematická logika, ale i jinde
2228
disjunkceVýraz AB je pravdivý právě tehdy, když alespoň jeden z výrazů A, B je pravdivý.
(Disjunkce je nepravdivá jen tehdy, když oba A, B jsou nepravdivé.)
Pro přirozená n platí n ≥ 4  ∨ n ≤ 2  ⇔ n ≠ 3
nebo
matematická logika, ale i jinde
2200
obecný kvantifikátor∀ x: P(x) znamená, že P(x) platí pro všechna x.∀ n ∈ : n2 ≥ n.
pro všechna;
pro každé
predikátová logika, ale i jinde
2203
existenční kvantifikátor∃ x: P(x) znamená, že existuje alespoň jedno x, pro které P(x) je pravdivé.∃ n ∈ : n je liché.
existuje;
pro nějaké
predikátová logika, ale i jinde
∃¹
2203,00B9
∃!
2203,0021
kvantifikátor jednoznačné existence∃! x: P(x) znamená, že existuje právě jedno x, pro které P(x) je pravdivé.∃! n ∈ : n + 5 = 2n.
existuje právě jedno;
pro právě jedno
predikátová logika, ale i jinde
2245
kongruence; shodnost△ABC △DEF značí, že trojúhelník ABC je shodný (má stejnou velikost odpovídajících stran) s trojúhelníkem DEF.
je shodný s
geometrie
2261
kongruenceab (mod n) značí, že a a b mají stejný zbytek po dělení n, tedy že a − b je dělitelné n.

Existují i jiné třídy kongruence než zbytkové.
5 ≡ 11 (mod 3)
... je kongruentní s ... (modulo ...)
modulární aritmetika, ale i jinde
{ , }
007B, 007D
množinové závorky{a, b, c} označuje množinu o prvcích a, b a c.

Pro čísla užíváme středník, hrozí-li záměna s desetinnou čárkou.

 = { 1; 2; 3; …}
množina ...
teorie množin
2205
{ }
007B 007D
prázdná množina značí množinu bez prvků.
{ } značí totéž.
{n ∈  : 1 < n2 < 4} =
prázdná množina
teorie množin
2208
2209
prvek množinya ∈ S značí, že a je prvkem množiny S
a  S značí, že a není prvkem S
(1/2)−1 ∈ 

2−1  
je prvkem;
není prvkem
teorie množin
2286
podmnožinaA ⊆ B značí, že každý prvek A je též prvkem B.(A ∩ B) ⊆ A
je podmnožinou
teorie množin
2282
vlastní podmnožinaA ⊂ B značí, že každý prvek A je též prvkem B a zároveň existuje alespoň jeden prvek B, který není prvkem A.

(Někteří autoři užívají tento znak i pro podmnožinu; místo ⊆.)
 ⊂ 

 ⊂ 
je podmnožinou
teorie množin
2287
nadmnožinaA ⊇ B značí, že každý prvek B je též prvkem A.(A ∪ B) ⊇ B
je nadmnožinou
teorie množin
2283
vlastní nadmnožinaA ⊃ B značí, že každý prvek B je též prvkem A a zároveň existuje alespoň jeden prvek A, který není prvkem B. ⊃ 
je nadmnožinou
teorie množin
222A
sjednoceníA ∪ B značí množinu, která obsahuje prvky, které jsou alespoň v jedné z množin A a B.A ⊆ B  ⇔ (A ∪ B) = B
sjednocení množin ... a ...
teorie množin
2229
průnikA ∩ B značí množinu, která obsahuje prvky, které jsou množinám A a B společné.{x ∈  : x2 = 1} ∩  = {1}
průnik množiny
... s ...
teorie množin
2216
rozdíl množinA  B značí množinu, která obsahuje ty prvky A, které neobsahuje B.

− někdy též označuje rozdíl množin.
{1; 2; 3; 4}  {3; 4; 5; 6} = {1; 2}
minus;
rozdíl množin ... a ...
teorie množin
(  )
0028, 0029
{  }
007B, 007D
[  ]
005B, 005D
⟨, ⟩
27E8, 27E9
určení pořadí operacíPřednostně se dělá vnitřní operace.(8/4)/2 = 2/2 = 1, ale 8/(4/2) = 8/2 = 4.
V principu stačí jen kulaté závorky.
Ostatní typy mívají speciální použití.
kulaté závorky
složené závorky
hranaté závorky
lomené závorky
všude v matematice
( )
0028, 0029
zápis funkcef(x) značí funkci s jednou proměnnou, a to x.

Takto se značí i zobrazení.
Jestliže f(x) := x2, pak f(3) = 32 = 9.
funkce
všude v matematice
: →
003A 2192
funkcefX → Y značí funkci (či obecně zobrazení) f z množiny X do množiny Y.Mějme f →  definováno jako


f(x) := x2.

funkce z ... do ...
všude v matematice
o
2218
skládání funkcíf∘g je funkce taková, že (f ∘ g)(x) = f(g(x)).Když f(x)=2x a když g(x)=x+3, tak

(f∘g)(x)=2(x+3).

složeno s
matematická analýza, teorie množin
2115
N
004E tučné
množina přirozených čísel značí množinu { 1, 2, 3, ...} (existují i jiné definice). = {|a| : a ∈ , a ≠ 0}
N
teorie čísel, matematická analýza
2124
Z
005A tučné
množina celých čísel značí množinu {..., −3, −2, −1, 0, 1, 2, 3, ...}. + = . = {..., −3, −2, −1}. = {p, –p : p ∈ } ∪ {0}
Z
teorie čísel, matematická analýza
211A
Q
0051 tučné
množina racionálních čísel značí množinu{p/q : p ∈ , q ∈ }.3,140 00... ∈

π 
Q
teorie čísel, matematická analýza
211D
R
0052 tučné
reálné číslo značí množinu všech reálných čísel.π ∈

3 + 2 i 
R
teorie čísel, matematická analýza
i
00
imaginární jednotkaImaginární jednotka i je kořenem rovnice x2 = –1

V elektrotechnice se značí j. Jak i, tak j se tisknou stojatě, nikoli kurzívou.

i2 = –1; –i2 = –1;

R
teorie čísel, matematická analýza
2102
C
0043 tučné
komplexní čísla je množina všech {a + b i : a, b ∈ }.i2 = −1 ∈
C
teorie čísel, matematická analýza
221E
nekonečno∞ je prvek rozšířené reálné osy, který je větší než libovolné reálné číslo.

(Existují i jiné definice nekonečna pro jiné matematické prostory).
nekonečno
matematická analýza
||…||
2016... 2016
norma|| x || značí normu prvku vektorového prostoru x.|| x + y || ≤ || x || + || y ||

(pro normy indukované skalárním součinem)
norma vektoru;
velikost vektoru
lineární algebra, matematická analýza
2211
součet řady

značí a1 + a2 + … + an.

= 12 + 22 + 32 + 42 

= 1 + 4 + 9 + 16 = 30
součet přes ... od ... do ...
všude v matematice
220F
součin řady

značí a1a2···an.

= (1+2)(2+2)(3+2)(4+2)

= 3 × 4 × 5 × 6 = 360
součin přes ... od ... do ..
všude v matematice
2032
derivacef ′(x) je derivace funkce f podle proměnné x

Tečka většinou značí úplnou derivaci podle času, tedy např. .

Jestliže f(x) := x2, pak f ′(x) = 2x
derivace
matematická analýza
222B
integrál∫ f(x) dx značí funkci, jejíž derivace je f.x2 dx = x3/3 + C
integrál funkce ...
matematická analýza
2207
gradient je vektor parciálních derivací .Jestliže , pak
nabla, gradient funkce
matematická analýza, tenzorový počet
divergenceJestliže , pak .
divergence funkce
matematická analýza, tenzorový počet
rotace
Jestliže , pak .
rotace funkce
matematická analýza, tenzorový počet
2202
parciální derivacePro f (x1, …, xn) je ∂f/∂xi derivací f podle xi; ostatní proměnné jsou brány za konstanty.Jestliže f(x,y) := x2y, pak ∂f/∂x = 2xy
parciální derivace ... podle ...
matematická analýza, ale i jinde
hranice množinyM značí hranici množiny M∂{x : ||x|| ≤ 2} = {x : ||x|| = 2}
hranice
topologie, teorie množin, matematická analýza
δ
03B4
Diracova funkce delta;
Distribuce, tedy zobecněná funkce:

∫cos x δ(x–a) dx = cos a
Diracova funkce delta v x
matematická analýza
Kroneckerovo deltaδij
Kroneckerovo delta
lineární algebra, matematická analýza, ale i jinde
(první) variace funkcionálu(první) variace funkcionálu :
Jestliže pak
(první) variace
matematická analýza (variační počet)
27C2
ortogonalitax ⊥ y znamená, že x je kolmé na y; nebo mnohem obecněji x je ortogonální na y.Jestliže k ⊥ m a m ⊥ n, tak k || n.
je kolmý,
je ortogonální
geometrie, lineární algebra, matematická analýza
||
2225
rovnoběžnostx || y značí, že x je rovnoběžné y.Jestliže k || m a m ⊥ n, tak k ⊥ n.
je rovnoběžné s
geometrie
2297
tenzorový součin značí tenzorový součin V a U.{1, 2, 3, 4}  {1, 1, 2} =
{{1, 2, 3, 4}, {1, 2, 3, 4}, {2, 4, 6, 8}}
tenzorový součin ... a ...
lineární algebra, tenzorový počet
*
2217
konvolucef * g značí konvoluci funkcí f a g.
konvoluce ... a ...
funkcionální analýza
𝑧̅
průměr značí aritmetický průměr z hodnot )..
průměr
statistika
periodaOznačuje nějakou číslici nebo n-tici číslic, které se v zápise čísla stále opakují
... periodických
aritmetika
uzávěr množinyMnožina všech bodů, jejichž libovolné okolí má neprázdný průnik s danou množinou.

(Používá se i pro zúplnění metrického prostoru.)

uzávěr množiny
topologie a teorie množin, ale i jinde
𝑧*
002A hor. ind.
konjugace je komplexně sdružené číslo k z.
konjungováno
komplexní analýza
⟨, ⟩
27E8, 27E9
[, ]
005B, 005D
uzavřený interval[2] je interval čísel počínaje a včetně až po b včetně
algebra, matematická analýza, analytická geometrie
(, )
0028, 0029
], [
005D, 005B
otevřený interval[3] je interval čísel počínaje od a (kromě a) až po b (kromě b)
algebra, matematická analýza, analytická geometrie
(, ⟩
0028, 27E9
(, ]
0028, 005D
], ]
005D, 005D
zleva polootevřený interval[4] je zleva otevřený, zprava uzavřený interval čísel počínaje od a (kromě a) až po b včetně

algebra, matematická analýza, analytická geometrie
⟨, )
27E8, 0029
[, )
005B, 0029
[, [
005B, 005B
zprava polootevřený interval[5] je zleva uzavřený, zprava otevřený interval čísel počínaje od a (včetně a) až po b (kromě b)

algebra, matematická analýza, analytická geometrie

Odkazy

Poznámky

  1. http://www.unmz.cz/urad/jazykove-prilohy-k-mpn-1
  2. ČSN ISO 80000-2, Veličiny a jednotky –- Část 2: Matematické znaky a značky užívané v přírodních vědách a technice; březen 2012
  3. Definice v oboru reálných čísel: Odmocnina z nezáporného reálného čísla je nezáporné reálné číslo.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Table of mathematical symbols na anglické Wikipedii.

  1. The Unicode Standard, Version 13.0
  2. druhý zápis dle ČSN ISO 80000-2:2012, pol. 2-6.7, tzv. anglický resp. francouzský zápis
  3. druhý zápis dle ČSN ISO 80000-2:2012, pol. 2-6.10, tzv. francouzský zápis
  4. druhý resp. třetí zápis dle ČSN ISO 80000-2:2012, pol. 2-6.8, tzv. anglický resp. francouzský zápis
  5. druhý resp. třetí zápis dle ČSN ISO 80000-2:2012, pol. 2-6.9, tzv. anglický resp. francouzský zápis

Literatura

  • ČSN ISO 80000-2:2012
  • ISO 80000-2:2009
  • The Unicode Standard, Version 6.3

Související články

Externí odkazy