Materník
| Materník (Zbečník) | |
|---|---|
 Materník v místě opuštění Maternického lesa, před soutokem se Zbečnickým potokem | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 3,825 km |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| sv. od Horního Kostelce 50°29′54,03″ s. š., 16°7′47,04″ v. d. 550 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Zbečnického potoka ve Zbečníku 50°28′55,43″ s. š., 16°9′9,08″ v. d. 390 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Královéhradecký kraj – Zbečník | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Metuje | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Materník, oficiálně Zbečník, je potok protékající obcí Zbečník. Je levostranným – a také vůbec nejvydatnějším – přítokem Zbečnického potoka. Jeho délka činí přibližně 3,825 km. Svým průběhem vytváří rozhraní mezi Žaltmanským a Maternickým hřbetem Jestřebích hor.
Popis
Materník (Zbečník) je největším přítokem Zbečnického potoka, často bývá považován za jeho hlavní pramen. Potok pramení v Jestřebích horách severovýchodně od Horního Kostelce a jeho údolí vytváří hranici mezi jejich Žaltmanským a Maternickým hřbetem. Cestou přijímá několik přítoků z okolních svahů. Jedním z nich je pramen Skalákovy studánky, která je známá jako poutní místo. Kolem studánky jsou tzv. Zbečnické chleby, což jsou zkamenělé pískovcové útvary ve tvaru bochníků. Studánka je známá i z díla Aloise Jiráska (románová kronika U nás). V údolí Materníku docházelo v minulosti (už v 19. století) k těžbě černého uhlí, mj. ve štole Hermína, ve které se těžilo ještě v letech 1939-41; v 50. letech 20. století zde také docházelo k průzkumným vrtům a těžbě radioaktivních hornin.
Fotogalerie
Údolí Materníku pod Skalákovou studánkou
Skalákova studánka
Levý přítok Materníku hned nad Skalákovou studánkou
Pravý přítok Materníku hned nad Skalákovou studánkou
Horní tok Materníku
Jezírko – první přítok zprava
Vpředu zřetelné zalesněné Maternické údolí: vlevo Žaltmanský a vpravo Maternický hřbet
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Materník na Wikimedia Commons - Centrální evidence vodních toků – http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/cevt.html Archivováno 11. 4. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Údolí Materníku pod Skalákovou studánkou
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
Materník ještě před soutokem se Zbečnickým potokem
Autor: Maternice, Licence: CC BY-SA 4.0
První přítok zprava - jezírko