Matija Murko

Matija Murko
Narození	10. února 1861 Drstelja, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. února 1952 (ve věku 91 let) Praha, Československo Československo
Místo pohřbení	Vokovický hřbitov
Povolání	jazykovědec, slavista, literární historik, etnolog, vysokoškolský učitel, editor a filolog
Alma mater	Vídeňská univerzita
Témata	filologie
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matija Murko známý také jako Mathias Murko (10. února 1861 Drstelja – 11. února 1952 Praha) byl slovinský literární historik, etnolog, slavista a redaktor.

Životopis

Matija Murko, syn nevýznamného rolníka ze severovýchodního Slovinska navštěvoval základní školu v Drstniku a v Ptuji, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň navštěvoval v Mariboru. V roce 1880 nastoupil na Vídeňskou univerzitu, kde studoval germanistiku a slavistiku.^[1] Sblížil se se svým profesorem Miklošičem, kterému v jeho posledních letech pomáhal ve vědecké práci. Proti Miklošičovým vědeckým názorům směřovaly útoky chorvatské publicistiky, a tak Murko své první vystoupení Miklošič in Hrvati věnoval právě obhajobě učitele.^[1]

V roce 1885 složil Murko s výborným prospěchem (per vota unanimia cum applausu) obě rigoróza, hlavní z germanistiky 10. srpna 1885, ze slavistiky 19. října 1885 a 8. října 1886 byl promován doktorem filozofie.^[1][2]

V roce 1887 odjel na studijní cestu do Moskvy.^[3]

Jako skutečně jedinečný Miklošičevičův žák začal roku 1880 rozšiřovat práci svého učitele. Nepochybně mu pomohlo studium germanistiky – jeho první práce byla z oblasti německé filozofie a nejspíš právě potíže s německými lingvisty, na které při práci narážel, jej přivedly k tomu, aby se plně oddal studiu slavistiky. Jeho práce na téma enklitika ve slovinštině, na které pracoval pod vedením Miklosiče, byla zlomovým okamžikem, v němž se definitivně rozloučil se studiem germanistiky (nikoli však s jejími metodami a kritérii). Poté spolupracoval s Miklosičem na jeho publikacích. Po Miklošičevičově odchodu do důchodu byl vtáhnut do vědeckého bádání Vatroslava Jagiče, který rezolutně odmítal úzkou specializaci mezi mladými slavisty. S Jagičovou pomocí získal v roce 1887 cestovní stipendium a odjel do Ruska studovat ruštinu a ruskou literaturu. Život v Rusku jej obohatil jak po stránce vědomostní, tak lidské. Seznámil se s Alexandrem Veselovskym, který měl významný vliv na jeho studium historie literatury a folklóru.

Po návratu z Moskvy do Vídně se stal v roce 1897 docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě Vídeňské univerzity. V roce 1902 byl jmenován řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v Grazu, kde působil patnáct let. Od roku 1917 působil několik let na filozofické fakultě v Lipsku.^[1]

Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (v letech 1920–1931). Nástupní přednášku „O předchůdcích ilyrismu“ přednesl 23. října 1920.^[1]

Murko byl jedním ze zakladatelů Slovanského ústavu, který se utvářel v letech 1932–1941 a kterému jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života.

Matija Murko patřil k poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v 19. století Pavel Josef Šafařík nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu Lubor Niederle. Murko jako všestranná osobnost přispěl do celé řady vědních oborů (lingvistika, literární věda, etnologie, folkloristika) a byl také organizátorem vědecké práce a pedagogem.^[4]

Matija Murko pracoval s plným vědomím svých velkých fyzických sil, bystré mysli, čilého temperamentu a zdravých ambic po déle než půl století v nejvýznamnějších centrech slovanských studií ve střední Evropě. Murkovo dílo je odkazem jeho dalekosáhlého a neutuchajícího ducha.

Vědecké práce

Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student a psal až do konce svého života. Murkovo poslední dílo Spomeniki (1951) vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani a bylo poté přeloženo do slovinštiny. Neocenitelný je Murkův příspěvek spisy z oblasti literární historie a etnologie a jeho filologická pojednání.

Byl redaktorem časopisu Slavia. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Časopis založil společně s  lingvistou a indoevropeistou Oldřichem Hujerem. Vydávali ho v letech 1922–1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.

Bibliografie

• Miklošič in Hrvati: poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v Beču (1883)
• Enklitike v slovenščini. Napisal (1891–1892)
• Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l. 1895 (1896)
• Dr. Vatroslav Oblak. S podobo. (1899)
• Die slawische Liturgie an der Adria (1905)
• Geschichte der alteren sudslawischen Litteraturen (1908)
• Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi (1910)
• Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba (1911)
• Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat. belnea. (1913)
• Das serbische Geistesleben (1916)
• Die slawische Philologie in Deutschland (1917)
• Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)
• Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven (1927)
• La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle (1929)
• Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami (1929)
• Rozpravy z oboru slovanské filologie = Essais de la philologie slave. Uspořádal Jiří Horák (1937)
• Spomeni mojega života (1939)
• Spomini (1951)
• Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932 (1951)

Seznam děl přeložených do českého jazyka

• Murkova epocha slovanské filologie (2003)
• Matija Murko v myšlenkovém kontextu evropské slavistiky: sborník studií (2005)
• Bibliografický soupis literární činnosti prof. M. Murka (1931)
• Rozpravy z oboru slovanské filologie (1937)
• Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matija Murko na slovinské Wikipedii.

Literatura

• DOLEŽÁN, Libor. Matija Murko a jeho výzkumy lidových písní jižních Slovanů [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2007 [cit. 2010-04-11]. Diplomová práce. Dostupné online. 
• HAVLÍKOVÁ, Lubomíra. Mezinárodní sympozium k 50. výročí úmrtí Matije Murka. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 2002, roč. 71, č. 3, s. 374–375. ISSN 0037-6736.
• MURKO, Matija a SLODNJAK Anton, ed. Izbrano delo. Prevajavci [překladatelé] Božidar Borko et al. Ljubljana: Slovenska Matica, 1962. 410 s. Poznámky Matije Murka s. 351–385. Redigoval, Úvod a Poznámky naps. A. Slodnjak.
• Slavia: časopis pro slovanskou filologii. Praha: [Česká grafická unie?], 1922– . ISSN 0037-6736.
• SLODNJAK, Anton. Matija Murko. In: Panonski zbornik. Murska Sobota: Pomurska založba, 1966, s. 306–309.
• SLODNJAK, Anton and DE BRAY, R. G. A. [Reginald George Arthur]. Matija Murko, 1861–1952. The Slavonic and East European Review. 1952 (Dec.), vol. 31, no. 76, s. 245–247. Dostupné také z: http://www.jstor.org/stable/4204417

Související články

• Seznam kulturních památek ve Vokovicích

Externí odkazy

• Odhalení pamětní desky Matije Murka 6. listopadu 2014 14. 11. 2014
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matija Murko na Wikimedia Commons
• Autor Matija Murko ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matija Murko