Matilda Mk I

(A11) Infantry Tank Mk.I Matilda I
Model A11E1
Typ vozidla	Pěchotní tank
Země původu	Spojené království
Historie
Výrobce	Vickers-Armstrongs
Návrh	1935
Období výroby	1938–1940
Vyrobeno kusů	140
Základní charakteristika
Posádka	2 (velitel/střelec, řidič)
Délka	4,9 m
Šířka	2,3 m
Výška	1,9 m
Hmotnost	11 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	10–60 mm
Hlavní zbraň	1× kulomet Vickers ráže .303 (7,7 mm) nebo .50 (12,7 mm) se 4000 náboji
Sekundární zbraně	žádná
Pohon a pohyb
Pohon	benzínový motor Ford V8 70 hp (52 kW)
Max. rychlost	13 km/h na silnici 9 km/h v terénu km/h
Poměr výkon/hmotnost	6,36 hp/tun
Dojezd	130 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(A11) Infantry Tank Mk. I Matilda I byl prvním britským pěchotním tankem vzniklým v období těsně před druhou světovou válkou. Nezaměňovat s pozdějším modelem (A12) Infantry Tank Mk. II Matilda II, který převzal název „Matilda“ po svém předchůdci po jeho stažení z bojové služby. Tyto dva tanky byly zcela odlišného vzhledu a používaly rozdílné komponenty.

Vývoj

Vývoj započal v závodě Vickers-Armstrongs roku 1935. Jeho výsledkem bylo malé dvoumístné vozidlo s nízkou korbou a malou odlévanou věží, ve které byla zabudována jediná zbraň – kulomet Vickers ráže .303 ráže .303 (7,7 mm) nebo .50 (12,7 mm). Matilda využívala mnoho součástí z jiných vozidel: motor Ford V8, převodovku Fordson, mechanismus řízení podobný, jako u lehkých tanků Vickers, odpružení adaptované z dělostřeleckého tahače Mk.IV Dragon.

Ačkoliv korba i věž byly dobře chráněny proti tehdejším protitankovým zbraním, pásy a pojezdové ústrojí byly úplně odkryty a velmi zranitelné.

Prvních 60 kusů bylo zadáno do výroby v dubnu 1937 a produkce běžela až do srpna 1940. Celkem bylo vyrobeno 140 tanků, některé z nich s kulometem Vickers větší ráže .50 namísto standardní .303.

Bojové nasazení

Těžký tank vyzbrojený pouhým kulometem zřetelně zobrazuje neujasněnost koncepce tankového vojska v tomto období. Tanky Matilda I se v počtu 55 kusů zúčastnily spolu s Matildami II bojů ve Francii roku 1940 jako součást výzbroje Britského expedičního sboru. Podílely se na obraně a protiútoku u Arrasu v květnu 1940. Při evakuaci z Francie byly všechny Matildy Britského expedičního sboru zanechány na pevnině. Zbylé tanky Matilda I ve Velké Británii byly poté staženy k výcvikovým účelům.

Podle Angličanů měl být pěchotní tank postavený jako pohyblivý bunkr, tzn. silně pancéřovaný a dostatečně vyzbrojený proti pěchotě. Matilda měla na nejsilnějších místech 65 mm tlustý pancíř (pro srovnání, soudobé verze Panzer III a Panzer IV měly pancíř na nejchráněnějších místech 30 mm silný^[1]), který činil německým tankům, lehkým protitankovým dělům a pěchotním protitankovým zbraním značné problémy, ale Matilda nemohla německé tanky ani škrábnout, jelikož její primární a jedinou zbraní byl 7,7 mm kulomet.

Dvoumístná Matilda se svými 11,2 tunami dosahovala rychlosti 13 km/h, protože stačilo, aby byl rychlý jako pěchota. Matilda byla jako podpora pěchoty v pěchotním boji výborná, ale jinak byla již v roce 1940 zastaralá, a tak Němci opuštěné Matildy nechávali prostě ležet, než aby je použili stejně jako francouzské a československé tanky. Nízká rychlost jí znemožňovala ústup před obrněnou technikou protivníka, kterou mohla její slabá výzbroj ohrozit jen stěží. Nepříjemná byla i velká zranitelnost pásů. Mnohem úspěšnější byla její nástupkyně, Matilda Mk II.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matilda Mk I na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matilda Mk I na Wikimedia Commons
• Galerie Matilda Mk I na Wikimedia Commons
• Matilda na www.wwiivehicles.com