Matouš Béňa

Matouš Béňa
Narození1. října 1861
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství Brodek u Přerova
Úmrtí18. března 1944 (ve věku 82 let)
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava Olomouc
Povoláníspisovatel
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Matouš Béňa (1. října 1861 Brodek u Přerova[1]18. března 1944 Olomouc)[2] byl český (moravský) spisovatel.

Život

Pokřtěn byl jako Matheus Benia. Narodil se v rodině rolníka (půlláníka) Františka Beni (1851–??) a jeho manželky Antonie, rozené Bartoníkové.[1] (V početné rodině byli při sčítání obyvatel v roce 1880 zaznamenáni rodiče, prarodiče a pět dětí. Matouš Béňa zde byl uveden jako „učitel dětí“.[3])

Vystudoval učitelský ústav v Příboře a v roce 1881 se stal učitelem ve Velké nad Veličkou. Dále byl ředitelem školy v Suchově, kde okolo sebe soustředil skupinu kulturních nadšenců nazývanou Súchovská republika.[4] Členem této společnosti byl i malíř Joža Úprka[5] či spisovatel Otakar Bystřina.

V roce 1888 odešel do Blatničky. (Během Béňova působení v Blatničce byl zaznamenán i jeho zájem o archeologii. Vlasteneckému spolku musejnímu v Olomouci věnoval dvě pravěké kamenné sekyry, lidově nazývané „hromové kameny“, které lidé uchovávali v domácnostech.[6]) Zde se oženil, ale ze dvou dcer jedna zemřela a po pětiletém manželství zemřela i jeho žena. Oženil se podruhé, ale toto manželství se brzy rozpadlo.

Poté, co prodal svůj majetek, odjel Matouš Béňa do Petrohradu. V době pobytu v Rusku (v roce 1898) obdržel od Svatoboru stipendium 150 zlatých na cestování po Rusku.[7] O prvních dojmech z Ruska zveřejnil článek v dubnovém čísle roku 1898 časopisu Květy. Po návratu z Ruska učil v Kunčicích pod Ondřejníkem a od roku 1901 v Ostravici.[8] Po neshodách se školskými úřady byl předčasně penzionován a s dcerou odešel do Vídně, kde setrval delší dobu, na Moravu se vrátil před 1. světovou válkou.[p 1]

Po vzniku Československa se odstěhoval k dceři do Skalice, kde krátce učil na gymnáziu. Žil též v Javorníku, StrážniciLuhačovicích. Závěr života prožil u dcery v Olomouci.[2]

Dílo

Inspirací pro Béňovo dílo bylo Slovácko, ať už popisoval své zážitky z učitelování, nebo místní život; část díla věnoval historii Slovácka.

Noviny a časopisy

Přispíval do řady deníků a časopisů – odborně do Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci,[9] beletristicky např. do Zlaté Prahy[10] a jiných.

Knižní vydání

  • Z tichých vesniček (řada drobnokreseb; Hranice, Prokop Zapletal, 1897. Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání)
  • Ze slovácké vísky (humoristický obrázek ze školy; Praha, nákladem vlastním 1911 a B. Kočí 1918)
  • Děti Slovácka – velké i malé (v Olomouci, R. Promberger, 1915)
  • Jano Šibenec, kurucký komandýr (historické črty; Olomouc, R. Promberger, 1917)
  • Skon upíra (dva příběhy; Pacov, Přemysl Plaček, 1919)
  • Zbojníci (historické drama z dob kuruckých ve IV jednáních; Uherská Skalica, J. Teslík 1920)
  • Cikáni (v Praze, B. Kočí, 1923)
  • Žalostiny (historické povídky a črty z bouřlivých dob jižní Moravy; Praha, B. Kočí, 1923)


Překlady

  • Zběh (námořnická povídka, autor Konstantin Michajlovič Stanjukovič; v Praze, J. Otto, 1898)

Odkazy

Poznámky

  1. Viz vídeňský adresář, od roku 1910,[1] naposledy je v adresáři uveden v roce 1913.[2]

Reference

  1. a b Matrika narozených, Brodek u Přerova 1815-1862, snímek 185, Záznam o narození a křtu
  2. a b SIROVÁTKA, Oldřich. Matouš Béňa. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 184–185.
  3. Sčítací operáty 1880, Brodek u Přerova č. p. 18, snímek 59
  4. Otakar Bystřina: Súchovská republika. Rozpravy Aventina. 9/1925–1926, s. 114–115. Dostupné online. 
  5. František Kretz: Joža Uprka. Zlatá Praha. 3. 11 1911, s. 81. Dostupné online. 
  6. Archaeologické zprávy... /Z Blatničky. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. 12/1898, s. 95–96. Dostupné online. 
  7. Svatobor.... Světozor. 3. 6. 1898, s. 346. Dostupné online. 
  8. C. k. zemská školní rada. Brněnské noviny. 2. 4. 1901, s. 2. Dostupné online. 
  9. Např. M. Béňa: Ze Súchova. Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. 6/1888, s. 78–80. Dostupné online. 
  10. Např. M. Béňa: Pomsta (Z doby vpádu Tatarů a Turků na panství Strážnické). Zlatá Praha. 7/1912–1913, s. 75–78. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg