Matouš Radouš
Matouš Radouš | |
---|---|
Portrét Matouše Radouše (J. Scheiwl, Světozor, 1867) | |
rychtář v Chrudimi | |
Ve funkci: 1585 – asi 1599 | |
Narození | Chrudim České království |
Úmrtí | 6. prosince 1631 Chrudim České království |
Místo pohřbení | hřbitov u kostela sv. Michala v Chrudimi |
Profese | malíř a iluminátor |
Náboženství | katolicismus (od 1626) protestantismus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Matouš Radouš (okolo 1550 Chrudim – 6. prosince 1631 Chrudim) byl český malíř, iluminátor a politik působící především v rodné Chrudimi. Na konci 16. století také působil jako chrudimský rychtář, ve stejné době též vytvořil několik desítek knižních miniatur v tzv. Královéhradeckém kancionálu.
Životopis
Mládí
Narodil se okolo roku 1550 v Chrudimi do zajištěné měšťanské rodiny. V mládí cestoval po Čechách, Svaté říši římské a Itálii, okolo roku 1570 se pak vrátil do Chrudimi. Zde se stal měšťanem a tešil se zde pověsti vznešeného a vzdělaného muže.
V Chrudimi
Roku 1594 zakoupil jeden z největších domů ve městě, po Burianovi Kochánkovi z Kochánku. Angažoval se v městské politice: roku 1585 byl zvolen rychtářem a v letech 1599–1622 působil jako obecní starší (konšel). Pod vlivem událostí porážky českého stavovského povstání a nastupující rekatolizace v městské radě v letech 1622–26 pro své evangelické vyznání nezasedal a mandát získal zpět až poté, co roku 1626 přestoupil ku katolické víře. Náležel k nejbohatším chrudimským občanům: půjčoval městské obci značné peněžní částky, za něž pak dostával domy a pozemky, opuštěné válečnými okolnostmi třicetileté války.
Úmrtí
Zemřel 6. prosince 1631 v Chrudimi.[1] Pohřben byl na hřbitově u kostela sv. Michala. Ve své závěti odpustil obci ještě nezaplacené dluhy.
Rodina
Byl třikrát ženatý, všechna manželství však zůstala bezdětná.
Dílo
Radouš maloval převážně knižní miniatury na pergamen, a také tabulové obrazy, tzv. epitafia. Několik jeho epitafií zachovalo (Morašice, Jezbořice u Pardubic, na hrobce Samuela Lagarina v Chrudimi). Jejich provedení je značně řemeslné, patrně ve snaze, aby zobrazené osoby vypadaly co nejvěrněji. Vytvořil také řadu knižních miniatur, především pro církevní zpěvníky a spisy.
Jeho nejvýznamnějším dílem je pak tzv. graduál český vytvořený v letech 1585–1604.[2] Jedná se o dva folianty zhruba 60 cm vysoké a 40 cm široké. Miniatury jsou vytvořeny slohem, který je kombinací malířství pozdní gotiky a malířství renesance.
Pravděpodobně se podílel také na vzniku tzv. chrudimského kancionálu, do kterého přispělo více iluminátorů. Jeho malby jsou dochovány v chrudimských kostelech Nanebevzetí Panny Marie a sv. Michala.[3]
Na svých pracích se podepisoval MR. В. Maléř F (Matheus R. Bohemus malíř fecit), MR. Pictor F, MR B F, případně MRB.
Odkazy
Reference
- ↑ RADOUŠ Matouš | Městská knihovna Chrudim. www.knihovna-cr.cz [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Český graduál malíře Matouše Radouše. www.esbirky.cz [online]. [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBEC, Ondřej; MILTOVÁ, Radka. Osobnost a dílo Matouše Radouše a tvorba renesančních epitafů v Chrudimi. dk.upce.cz. 2007. Dostupné online [cit. 2022-09-18].
Literatura
- PREININGER, Vladimír. Chrudim: průvodce městem a okolím. V Chrudimi: Tiskem a nákladem St. Pospíšila zetě (J. Scholle), 1897. s. 19. Dostupné online
- Světozor: Obrázkový týdeník. Praha: František Skrejšovský, 20. 12. 1867, 1(24). s. 248. ISSN 1805-0921. Dostupné online
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Josef Scheiwl, Licence: CC BY-SA 4.0
Matouš Radouš (J. Scheiwl, Světozor č. 22, 20. 12. 1867)
Autor: iluminátor Matouš Radouš, Licence: CC BY-SA 4.0
vyobrazení Martina Cejpa z Perclinovce, pochází z prvního dílu dvoudílného Graduálu českého (zimní část), 1592-1604, je zde vyobrazen jako donátor ve výjevu klanění pastýřů, iluminátor Matouš Radouš, Hudební archiv Muzea východních Čech v Hradci Králové