Matoušova
| |||
---|---|---|---|
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 | |||
Umístění | |||
Stát | ![]() | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 5 | ||
Část obce | Smíchov | ||
Poloha | 50°4′27,54″ s. š., 14°24′20,95″ v. d. | ||
Začíná na | Zborovská × Dienzenhoferovy sady | ||
Končí na | Štefánikova | ||
Napojené ulice | Štefánikova, Preslova, Zborovská, Dienzenhoferovy sady | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Zdeněk Matouš | ||
Starší názvy | Fibichova | ||
Další údaje | |||
Délka | ±280 m | ||
Šířka | ±16 m | ||
Počet adres | 15 | ||
PSČ | 15000 | ||
Kód ulice | 455938 | ||
![]() | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Matoušova je ulice v Praze na Smíchově spojující ulice Štefánikova a Zborovská a protínající ulici Preslova.
Současný název
Ulice je pojmenována po Zdeňku Matoušovi[1], posledním soukromém majiteli přilehlého paláce Portheimka a jeho zahrady, který byl popraven nacisty za to, že se nevzdal zahrady na úkor Hitlerjugend.
Historie a názvy
První zmínky o ulici v mapách nalezneme v plánu z roku 1921[2], ale pravděpodobně existovala již od roku 1918[3]. Původně se jmenovala Fibichova, podle hudebního skladatele Zdeňka Fibicha, ale v roce 1947 byla přejmenována na název, který nese až dodnes[4]. Zajímavostí je, že v době, kdy se ulice jmenovala Fibichova, nebyla jedinou ulicí v Praze s tímto názvem. Stejnojmenná ulice se, s výjimkou let 1940–1945, kdy se jmenovala Ševčíkova[4], nacházela, a dodnes nachází, na Žižkově.
Známé osobnosti
- Ferdinand Peroutka[5] – dnes Matoušova 1286/5, tehdy Fibichova 1286 [6]
Budovy, firmy a instituce
- Zahrada Portheimka
- Palác Portheimka
- Krajský úřad Středočeského kraje
- Smíchovská tržnice
- Klub Futurum
Reference
- ↑ DVOŘÁK, Otomar; SNĚTIVÝ, Josef Pepson. Utajené hrady a zámky II. (aneb Prahou podruhé po stopách panských sídel). Praha: ČAS, 2018. 248 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7475-214-8. S. 92.
- ↑ NAKI maps. chartae-antiquae.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Názvosloví veřejných prostranství Smíchova [online]. Historický atlas měst, 01.06.2011. Dostupné online.
- ↑ a b Rodina Janovských a Smetanových [online]. Klub přátel Starého Smíchova, 24.02.2009. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Ferdinand Peroutka [online]. Spolek pro vojenská pietní místa. Dostupné online.
- ↑ Atlas archivních map a plánů [online]. IPR Praha. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-14.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matoušova na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Matoušova ulice na Smíchově v Praze 5