Matrika

Zápisy v knize narození fary v Hronově v březnu 1887. Dole na stránce je Josef Čapek.
Ukázka knihy manželství fary v Litomyšli v srpnu 1879. Druhý zdola je Alois Jirásek.
Záznamy v knize úmrtí fary v Hradci Králové v září a říjnu 1868. Poslední na stránce vlevo je Jan Hostivít Pospíšil.

Matrika (z lat. matrix, matice, kmen) je veřejný úřední seznam, nejčastěji jmen. V České republice jde o seznam narození, sňatků, registrovaného partnerství a úmrtí, který vedou matrikáři na určených matričních úřadech. Agenda matrik se řídí zákonem č. 301/2000 Sb. a vyhláškou 207/2001 Sb., a patří do kompetence Ministerstva vnitra. U nověji zavedených seznamů a evidencí se užívají jiné názvy (seznam, registr, rejstřík apod.).

Dějiny

Matriky patrně vznikly ve středověku jako seznamy šlechty, včetně povinností vůči panovníkovi, zejména dávek a počtů ozbrojenců, které mu mají poskytnout. Později k nim přibyly matriky studentů na univerzitách. Zde snad vznikly i pojmy imatrikulace (zápisu) a exmatrikulace (vyřazení absolventa) v jejich dnešním významu. S postupující byrokratizací společenského života rostl i počet a význam podobných úředních seznamů, kterým se někde říkalo také matriky. V některých zemích to byly matriky kostelů, později úředních místních jmen (v ČSR od roku 1920) a podobně.

Církevní matriky matriky narození, pokřtění, sňatků a úmrtí místy vedly církve už od středověku. Katolickým farářům to však povinně nařídil až Tridentský koncil roku 1563. I potom se však toto nařízení prosazovalo poměrně pomalu.

V českých zemích

Na českém území je nejstarší matrikou německy psaná matrika oddaných v Jáchymově z roku 1531.[1] Roku 1591 svolal Stanislav Pavlovský olomouckou diecézní synodu, která formálně přijala usnesení tridentského koncilu. Roku 1605 pak Zbyněk Berka z Dubé a Lipé svolal arcidiecézní synodu do Prahy. V zemích Koruny české se farní matriky běžně dochovaly až od poloviny 17. století. Reformy Josefa II. z let 1781 a 1784 zavedly jednotné vedení matrik (před touto reformou byla podoba matrik značně roztříštěná). Ukládaly také povinnost vést matriky protestantským farním úřadům a rabínům židovských obcí, od roku 1869 vedly matriku pro osoby bez vyznání okresní úřady.[2] Teprve v 50. letech 20. století se zavedla obecná a povinná veřejná matrika pro všechny a farní matriky ztratily občansko-právní význam, nicméně jejich kanonicko-právní význam zůstává.[3] Odejmutím matrik pro civilní účely byl církvím ztížen přístup k vlastním záznamům a vznikla i jakási "matriční odluka", protože církve, které měly ve svých předpisech nařízeno vést matriky, je pro své potřeby vedly (vedou) dál.

V Česku

Matriky se dělí podle doby, pro kterou byly/jsou vedeny, na tzv. živé a mrtvé. Živé matriky se nacházejí na matričních úřadech (podle zákona 100 let od posledního zápisu v knize narození a 75 let od posledního zápisu v knize manželství a knize úmrtí[4]), mrtvé matriky pak v jednom městském (Archiv hlavního města Prahy) a sedmi státních oblastních (v Praze, Plzni, Třeboni, Hradci Králové (fakticky na zámku Zámrsk), Litoměřicích, Brně a Opavě) archivech. Židovské matriky jsou uloženy v Národním archivu v Praze, vojenské matriky pak ve Vojenském historickém archivu.

Matriky mrtvé uložené v archivech jsou na rozdíl od těch živých přístupné veřejnosti. K živým matričním záznamům mají přístup pouze oprávněné osoby.

Odkazy

Reference

  1. http://www.portafontium.eu/iipimage/30063190/ - Jáchymov 01, Místo: Jáchymov (Joachimsthal, Vallis Joachimi), Datace: 1531-1602 oo
  2. Ottův slovník naučný, heslo Matriky, sv. 16, str. 995.
  3. Kodex kanonického práva. Praha: Zvon, 1994. 812 s. ISBN 80-7113-082-6. S. 244–245. 
  4. § 23 zákona 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění zveřejněno pod č. 380/2008 Sb. Dostupné online

Literatura

  • BARTŮNĚK, V.: Historický vývoj matrik, in: Časopis Rodopisné společnosti 12, 1940, str. 6-17.
  • HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Jinočany: H+H, 2004. 544 s. ISBN 80-7319-004-4. 
  • HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ambox globe content.svg
A globe icon in the Ambox-content style. This icon is used for important issues relating to the world and for stating the bias of worldwide information.
CZEC0004D Matriky-Church-books-Nachod-53-4152-1884-1895 00056.jpg
Page 52 from a register of births at a Roman Catholic Parish of Hronov, Czech Republic, covering a part of March 1887. The last entry on the page records the birth of Josef Čapek.
CZEC0004D Matriky-Church-books-Hradec-Kralove-51-23-1846-1875 00269.jpg
Page 269 of a death register of the Roman Catholic parish of Hradec Králové, covering a period from 1846 till 1875. The last record refers to a printwork owner and publisher Jan (Hostivít) Pospíšil (1785-1868)
CZEC0004D 5409 M 00222 Litomysl marriages.JPG
Page 222 of a marriage register of a Roman Catholic parish in Litomyšl, Czech Republic. The whole book covers the period 1865-1884. The second from the bottom refers to writer Alois Jirásek.