Matteo Berrettini

Matteo Berrettini
Matteo Berrettini ve Monte-Carlo Rolex Masters 2023
Přezdívka	Mat[1]
Stát	Itálie Itálie
Datum narození	12. dubna 1996 (27 let)[1]
Místo narození	Řím, Itálie[1]
Bydliště	Monte Carlo[1]
Výška	196 cm[1]
Hmotnost	90 kg[1]
Profesionál od	2015
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	10 794 890 USD
Tenisová raketa	HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů	147–77
Tituly	7 ATP, 3 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění	6. místo (31. ledna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2022)
French Open	čtvrtfinále 2021)
Wimbledon	finále (2021)
US Open	semifinále (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	základní skupina (2019, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů	23–22
Tituly	2 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění	105. místo (22. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2019)
French Open	2. kolo (2019)
Wimbledon	1. kolo (2018)
US Open	2. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230608a8. června 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matteo Berrettini (* 12. dubna 1996 Řím) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm singlových a dva deblové turnaje, včetně „doublu“ na antukovém Swiss Open Gstaad 2018. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2022 na 6. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 105. místě. Trénují ho bývalý italský tenista Vincenzo Santopadre a Umberto Rianna.^[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 kvalifikačním kolem proti Indii, v němž vyhrál dvouhru s Gunneswaranem a prohrál čtyřhru v páru s Bolellim. Italové zvítězili 3:1 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.^[3]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží dvouhry na okruhu ITF debutoval v srpnu 2013, když na turnaji v italském Appianu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole podlehl krajanu Viktoru Galovicovi.^[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z červencového San Benedetto Tennis Cupu 2017, kde ve finále přehrál srbského hráče Lasla Djereho. Druhý challenger získal na únorovém Trofeo Faip–Perrel 2018 v Bergamu po vítězství nad krajanem Stefanem Napolitanem.^[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2017 ze série Masters, když obdržel divokou kartu. V úvodním kole uhrál jen čtyři gamy na krajana Fabia Fogniniho.^[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhl na lednovém Qatar ExxonMobil Open 2018 v Dauhá, na němž prošel kvalifikačním sítem. V prvním kole pak zdolal Srba Viktora Troického, aby poté podlehl německému hráči Petru Gojowczykovi.^[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěrečném kole vyřadil Američana Denise Kudlu. V úvodní fázi singlu však nenašel recept na Francouze Adriana Mannarina. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 19. března 2018 po prohraném finále texaského challengeru v Irvingu s Michailem Kukuškinem. Na žebříčku ATP postoupil ze 108. na 95. příčku.^[1] Do třetího kola se pak podíval na pařížském French Open 2018, kde dohrál na raketě pozdějšího finalisty Dominica Thiema z Rakouska ve čtyřech setech.^[1][2]

Z antukového Swiss Open Gstaad 2018 si odvezl premiérové dva tituly na túře ATP. Ve finále dvouhry přehrál španělskou turnajovou dvojku Roberta Bautistu Aguta po dvousetovém průběhu. Na okruhu přitom před Gstaadem nikdy nepostoupil do čtvrtfinále a měl jen sedm vítězných utkání.^[4] V témže dni triumfoval i ve čtyřhře, když s krajanem Danielem Braccialim zvládli závěrečný duel proti ukrajinsko-slovenské dvojici Denys Molčanov a Igor Zelenay po vyhraných tiebreacích. Berrettini v době turnaje figuroval až na 650. místě deblového žebříčku a před turnajem na túře ATP nevyhrál žádný zápas čtyřhry.^[5]

Druhou deblovou trofej vybojoval na halovém St. Petersburg Open 2018 v Petrohradu, kde po boku Fabia Fogniniho ve finále porazili česko-nizozemské turnajové trojky a obhájce titulu, Romana Jebavého s Matwém Middelkoopem, opět ve dvou zkrácených hrách.^[6]

V sezóně 2019 nejdříve ovládl budapešťský Hungarian Open a poté stuttgartský MercedesCup, hraný na trávě. V jeho finále porazil kanadskou turnajovou sedmičku Félixe Augera-Aliassimeho po dvousetovém průběhu. V dlouhém tiebreaku 13:11 využil čtvrtý mečbol. Během stuttgartského turnaje neztratil v 50 odservírovaných gamech ani jedno podání.^[7][8] Ve Wimbledonu zůstal poprvé v grandslamové soutěži i druhý hrací týden po pětisetové bitvě třetího kola, v níž vyřadil Argentince Diega Schwartzmana. Poté však nenašel recept na pozdějšího finalistu Rogera Federera.^[9] Z letních událostí v Gstaadu a Montréalu se odhlásil pro zranění kotníku.^[10] Před Flushing Meadows tak stihl odehrát jen generálku Western & Southern Open v Cincinnati. Na US Open 2019 postoupil po pětisetovém vítězství nad Gaëlem Monfilsem do prvního kariérního semifinále na grandslamu. Již výhra ve čtvrtém kole nad Andrejem Rubljovem znamenala, že se stal prvním Italem ve čtvrtfinále Flushing Meadows od Corrada Barazzuttiho v roce 1977.^[11] Přes světovou pětku Dominica Thiema prošel do semifinále říjnového Shanghai Rolex Masters 2019, v němž podlehl Alexandru Zverevovi. Bodový zisk jej v listopadu téhož roku posunul do první světové desítky, na 8. místo žebříčku ATP.^[1]

Soukromý život

Narodil se roku 1996 v italské metropoli Římu do rodiny Lucy Berrettiniho a Claudie Bigové.^[12] Mladší bratr Jacopo Berrettini hraje také tenis. Babička z matčiny strany Lucia Fogaça pochází z Rio de Janeira,^[13] děd z otcovy strany pak z Florencie. V říjnu 2019 navázal partnerský vztah s australskou tenistkou Ajlou Tomljanovićovou.^[14] Rozešli se v roce 2022.^[15]

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 1 (0–1)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Soupeř ve finále	Výsledek
Finalista	2021	Wimbledon	tráva	Novak Djoković	7–6(7–4), 4–6, 4–6, 3–6

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 12 (7–5)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	29. července 2018	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Roberto Bautista Agut	7–6(11–9), 6–4
Vítěz	2.	28. dubna 2019	Budapešť, Maďarsko	antuka	Filip Krajinović	4–6, 6–3, 6–1
Finalista	1.	5. května 2019	Mnichov, Německo	antuka	Cristian Garín	1–6, 6–3, 6–7(1–7)
Vítěz	3.	16. června 2019	Stuttgart, Německo	tráva	Félix Auger-Aliassime	6–4, 7–6(13–11)
Vítěz	4.	25. dubna 2021	Bělehrad, Srbsko	antuka	Aslan Karacev	6–1, 3–6, 7–6(7–0)
Finalista	2.	9. května 2021	Madrid, Španělsko	antuka	Alexander Zverev	6–7(10–8), 4–6, 3–6
Vítěz	5.	20. června 2021	Queen's Club, Londýn, Spojené království	tráva	Cameron Norrie	6–4, 6–7(5–7), 6–3
Finalista	3.	11. července 2021	Wimbledon, Londýn, Spojené království	tráva	Novak Djoković	7–6(7–4), 4–6, 4–6, 3–6
Vítěz	6.	12. června 2022	Stuttgart, Německo (2)	tráva	Andy Murray	6–4, 5–7, 6–3
Vítěz	7.	19. června 2022	Queen's Club, Londýn, Spojené království (2)	tráva	Filip Krajinović	7–5, 6–4
Finalista	4.	24. července 2022	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Casper Ruud	6–4, 6–7(4–7), 2–6
Finalista	5.	23. října 2022	Neapol, Itálie	tvrdý	Lorenzo Musetti	6–7(5–7), 2–6

Čtyřhra: 3 (2–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	29. července 2018	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Daniele Bracciali	Denys Molčanov Igor Zelenay	7–6(7–2), 7–6(7–5)
Vítěz	2.	23. září 2018	Petrohrad, Rusko	tvrdý (h)	Fabio Fognini	Roman Jebavý Matwé Middelkoop	7–6(8–6), 7–6(7–4)
Finalista	1.	22. září 2019	Petrohrad, Rusko	tvrdý (h)	Simone Bolelli	Divij Šaran Igor Zelenay	3–6, 6–3, [8–10]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra: 12 (5–7)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	20150901azáří 2015	Antalya, Turecko	tvrdý	Matija Pecotić	7–6(8–6), 6–7(4–7), 2–6
Vítěz	1.	20151001aříjna 2015	Pula, Itálie	antuka	Andrea Basso	4–6, 6–3, 6–3
Finalista	2.	20160901azáří 2016	Reggio Emilia, Itálie	antuka	Stefano Travaglia	bez boje
Finalista	3.	listopad 2016	Andria, Itálie	koberec (h)	Luca Vanni	7–5, 0–6, 3–6
Vítěz	2.	20170201aúnora 2017	Oberentfelden, Švýcarsko	koberec (h)	Laurent Lokoli	6–2, 6–4
Finalista	4.	březen 2017	Čchüan-čou, ČLR	tvrdý	Thomas Fabbiano	6–7(5–7), 6–7(7–9)
Vítěz	3.	červenec 2017	San Benedetto, Itálie	antuka	Laslo Djere	6–3, 6–4
Finalista	5.	srpen 2017	Portorož, Slovinsko	tvrdý (h)	Serhij Stachovskyj	7–6(7–4), 6–7(6–8), 3–6
Finalista	6.	září 2017	Istanbul, Turecko	tvrdý	Malek Džazírí	6–7(4–7), 6–0, 5–7
Vítěz	4.	únor 2018	Bergamo, Itálie	tvrdý	Stefano Napolitano	6–2, 3–6, 6–2
Finalista	7.	březen 2018	Irving, Spojené státy	tvrdý	Michail Kukuškin	2–6, 6–3, 1–6
Vítěz	5.	březen 2019	Phoenix, Spojené státy	tvrdý	Michail Kukuškin	3–6, 7–6(8–6), 7–6(7–2)

Čtyřhra: 5 (4–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	20150301abřezna 2015	Antalya, Turecko	tvrdý	Filippo Baldi	Edoardo Eremin Lorenzo Sonego	6–7(3–7), 6–2, [10–0]
Finalista	1.	20150501akvětna 2015	Pula, Itálie	antuka	Filippo Baldi	Pietro Licciardi Pietro Rondoni	6–3, 4–6, [7–10]
Vítěz	2.	20151001aříjna 2015	Pula, Itálie	antuka	Andrea Pellegrino	Filippo Baldi Gianluca Naso	bez boje
Vítěz	3.	20161001aříjna 2016	Terst, Itálie	antuka	Jacopo Stefani	Florian Fallert Tobias Simon	7–6(7–3), 6–3
Vítěz	4.	20160901azáří 2016	Reggio Emilia, Itálie	antuka	Jacopo Stefani	Andrea Pellegrino Andrea Vavassori	6–3, 7–6(7–5)

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Berrettini na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matteo Berrettini na Wikimedia Commons
• Matteo Berrettini na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Matteo Berrettini na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Matteo Berrettini na stránkách Davis Cupu (anglicky)