Matteo Renzi

Matteo Renzi
Matteo Renzi 2.jpg
56. předseda vlády Italské republiky
Ve funkci:
22. února 2014 – 12. prosince 2016
PrezidentGiorgio Napolitano
Sergio Mattarella
PředchůdceEnrico Letta
NástupcePaolo Gentiloni
Starosta Florencie
Ve funkci:
22. června 2009 – 24. března 2014
PředchůdceLeonardo Domenici
NástupceDario Nardella
5. lídr Demokratické strany
Ve funkci:
15. prosince 2013 – 12. března 2018
PředchůdceGuglielmo Epifani
NástupceMaurizio Martina
Člen Senátu republiky
Úřadující
Ve funkci od:
23. března 2018
Volební obvodFlorencie
Stranická příslušnost
ČlenstvíItalská lidová strana
(1996-2002)
La Margherita
(2002-2008)
Demokratická strana
(2008-2019)
Italia Viva
(2019-současnost)

Narození11. ledna 1975 (48 let)
Florencie
ChoťAgnese Landini (od 1999)
RodičeTiziano Renzi a Laura Bovoli
PříbuzníSamuele Renzi (sourozenec)
Alma materFlorentská univerzita (do 1999)
Lc Dante
Zaměstnánípolitik
Náboženstvířímský katolík
PodpisMatteo Renzi, podpis
Webová stránkamatteorenzi.it
CommonsMatteo Renzi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matteo Renzi (* 11. ledna 1975, Florencie, Itálie) je italský politik a předseda jím založené strany Italia Viva, kterou založil poté, co opustil Demokratickou stranu[1]. V letech 2014–2016 zastával úřad premiéra Itálie, když stál v čele kabinetu.[2] Předtím působil jako starosta Florencie.

Politická kariéra

Dne 17. února 2014 ho prezident Giorgio Napolitano pověřil sestavením italské vlády. Dne 22. února 2014 složil Matteo Renzi přísahu a s ním i kompletní vláda. Stal se tak nejmladším ministerským předsedou v historii této země. Na začátku prosince roku 2016 vyhlásil jím samým navrhované referendum, dávající mu legitimitu k provedení ústavních změn, avšak italští voliči vyslovili cca 60 % nesouhlas s těmito plánovanými změnami a návrh tak nepodpořili.[3] Krátce poté veřejně ohlásil, že na svůj post premiéra Itálie rezignuje.[4] Demisi podal do rukou italského prezidenta Sergia Mattarella 7. prosince 2016, ačkoliv jím byl žádán, aby v pozici premiéra země setrval až do schválení státního rozpočtu.[5][6] Úřad opustil 12. prosince téhož roku, když nový kabinet sestavil stranický kolega a ministr zahraničí Paolo Gentiloni.

Osobní život

Matteo Renzi je ženatý a má tři děti.

Odkazy

Reference

  1. Demokraty v Itálii štěpí Renziho nová strana. Její vznik je i na divoké poměry tamní politiky výjimečný. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-09-22 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. Renzi má mandát k sestavení vlády, bude nejmladším premiérem Itálie. iDNES.cz [online]. 2014-02-17. Dostupné online. 
  3. Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, Renzi rezignuje. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-12-04 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  4. Italský premiér Renzi rezignuje. Voliči odmítli reformu ústavy, kterou prosazoval. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  5. Italský premiér Renzi po prohraném referendu rezignoval a chystá se na volby. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  6. Italský premiér Renzi rezignoval. ČT24. 2016-12-07. Dostupné online [cit. 2016-12-11]. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Matteo Renzi firma.svg
Matteo Renzi's signature
Flag of the Prime Minister of Italy.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 3.0
flag of the Italian prime minister. The emblem in the center is File:Emblem of Italy.svg. Used the same blu as of the European Union flag, Pantone Reflex Blue.
Matteo Renzi 2.jpg
Autor: PSD Romania, Licence: CC BY 2.0
Matteo Renzi