Matteo Renzi
| Matteo Renzi | |
|---|---|
 | |
| 56. předseda vlády Italské republiky | |
| Ve funkci: 22. února 2014 – 12. prosince 2016 | |
| Prezident | Giorgio Napolitano Sergio Mattarella |
| Předchůdce | Enrico Letta |
| Nástupce | Paolo Gentiloni |
| Starosta Florencie | |
| Ve funkci: 22. června 2009 – 24. března 2014 | |
| Předchůdce | Leonardo Domenici |
| Nástupce | Dario Nardella |
| 5. lídr Demokratické strany | |
| Ve funkci: 15. prosince 2013 – 12. března 2018 | |
| Předchůdce | Guglielmo Epifani |
| Nástupce | Maurizio Martina |
| Člen Senátu republiky | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 23. března 2018 | |
| Volební obvod | Florencie |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Italská lidová strana (1996-2002) La Margherita (2002-2008) Demokratická strana (2008-2019) Italia Viva (2019-současnost) |
| Narození | 11. ledna 1975 (48 let) Florencie |
| Choť | Agnese Landini (od 1999) |
| Rodiče | Tiziano Renzi a Laura Bovoli |
| Příbuzní | Samuele Renzi (sourozenec) |
| Alma mater | Florentská univerzita (do 1999) Lc Dante |
| Zaměstnání | politik |
| Náboženství | římský katolík |
| Podpis |  |
| Webová stránka | matteorenzi.it |
| Commons | Matteo Renzi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matteo Renzi (* 11. ledna 1975, Florencie, Itálie) je italský politik a předseda jím založené strany Italia Viva, kterou založil poté, co opustil Demokratickou stranu[1]. V letech 2014–2016 zastával úřad premiéra Itálie, když stál v čele kabinetu.[2] Předtím působil jako starosta Florencie.
Politická kariéra
Dne 17. února 2014 ho prezident Giorgio Napolitano pověřil sestavením italské vlády. Dne 22. února 2014 složil Matteo Renzi přísahu a s ním i kompletní vláda. Stal se tak nejmladším ministerským předsedou v historii této země. Na začátku prosince roku 2016 vyhlásil jím samým navrhované referendum, dávající mu legitimitu k provedení ústavních změn, avšak italští voliči vyslovili cca 60 % nesouhlas s těmito plánovanými změnami a návrh tak nepodpořili.[3] Krátce poté veřejně ohlásil, že na svůj post premiéra Itálie rezignuje.[4] Demisi podal do rukou italského prezidenta Sergia Mattarella 7. prosince 2016, ačkoliv jím byl žádán, aby v pozici premiéra země setrval až do schválení státního rozpočtu.[5][6] Úřad opustil 12. prosince téhož roku, když nový kabinet sestavil stranický kolega a ministr zahraničí Paolo Gentiloni.
Osobní život
Matteo Renzi je ženatý a má tři děti.
Odkazy
Reference
- ↑ Demokraty v Itálii štěpí Renziho nová strana. Její vznik je i na divoké poměry tamní politiky výjimečný. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-09-22 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ Renzi má mandát k sestavení vlády, bude nejmladším premiérem Itálie. iDNES.cz [online]. 2014-02-17. Dostupné online.
- ↑ Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, Renzi rezignuje. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-12-04 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Italský premiér Renzi rezignuje. Voliči odmítli reformu ústavy, kterou prosazoval. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Italský premiér Renzi po prohraném referendu rezignoval a chystá se na volby. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Italský premiér Renzi rezignoval. ČT24. 2016-12-07. Dostupné online [cit. 2016-12-11].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matteo Renzi na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Matteo Renzi's signature
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 3.0
flag of the Italian prime minister. The emblem in the center is File:Emblem of Italy.svg. Used the same blu as of the European Union flag, Pantone Reflex Blue.
