Matteo Salvini

Matteo Salvini
Matteo Salvini (7. září 2021)
Matteo Salvini (7. září 2021)
Místopředseda vlády Italské republiky
Úřadující
Ve funkci od:
22. října 2022
společně s Antoniem Tajanim
Předseda vládyGiorgia Meloni
PředchůdceLuigi Di Maio a on sám (2019)
Ve funkci:
1. června 2018 – 5. září 2019
společně s Luigim Di Maiem
Předseda vládyGiuseppe Conte
PředchůdceAngelino Alfano (2014)
NástupceAntonio Tajani & on sám (2022)
Ministr infrastruktury a dopravy
Italské republiky
Úřadující
Ve funkci od:
22. října 2022
Předseda vládyGiorgia Meloni
PředchůdceEnrico Giovannini
Ministr vnitra Italské republiky
Ve funkci:
1. června 2018 – 5. září 2019
Předseda vládyGiuseppe Conte
PředchůdceMarco Minniti
NástupceLuciana Lamorgese
Člen Senátu republiky
Úřadující
Ve funkci od:
23. března 2018
Volební obvodLazio (2018-2019)
Kalábrie (od 2019)
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
14. července 2009 – 22. března 2018
Volební obvodSeverozápadní Itálie
Ve funkci:
14. července 2004 – 7. listopadu 2006
Volební obvodSeverozápadní Itálie
Člen Poslanecké sněmovny
Ve funkci:
6. března – 15. března 2013
Volební obvodLombardie 1
Ve funkci:
29. dubna 2008 – 13. července 2009
Volební obvodLombardie 1
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiga severu
Rodné jménoMatteo Salvini
Narození9. března 1973 (51 let)
Milán
ChoťFabrizia Ieluzzi (2003–2010)
Profesenovinář a politik
Náboženstvíkatolicismus
PodpisMatteo Salvini, podpis
CommonsMatteo Salvini
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matteo Salvini (* 9. března 1973 Milán) je italský politik, od prosince 2013 vůdce strany Liga Severu, od března 2018 senátor italského Senátu. Od 1. června 2018 do 5. září 2019 působil jako ministr vnitra a vicepremiér ve vládě Giuseppeho Conteho. Předtím byl v letech 2004–2006 a v letech 2009–2018 poslancem Evropského parlamentu a v letech 2008–2009 poslancem italské Poslanecké sněmovny. Od 22. října roku 2022 je vicepremiérem a ministrem dopravy ve vládě Giorgi Meloniové.

Studium a soukromý život

Vystudoval gymnázium v Miláně, které ukončil maturitou v roce 1992, pak pokračoval studiem historie na Milánské univerzitě, které ale nedokončil. Už od roku 1990 byl členem Ligy Severu, a od roku 1992 pracoval pro stranický list La Padania jako novinář.

Matteo Salvini má dvě děti: V roce 2003 se narodil jeho tehdejší manželce syn Federico. Pak se rozvedl a v roce 2012 mu další dítě, dceru Mirtu, porodila jeho nová partnerka.[zdroj⁠?!]

Politická kariéra

Salvini je od roku 2013 předsedou strany Liga Severu. Před všeobecnými volbami v květnu 2018 vedl volební kampaň Ligy Severu pod heslem „Italové napřed“, tedy ve znamení odporu proti masovému přistěhovalectví, hlavně ze zemí Afriky na člunech přes Středozemní moře. Tím se postavil proti benevolentnímu přístupu biskupů římskokatolické církve a samotného papeže Františka k tomuto pro obyvatelstvo Itálie palčivému problému. Postoj katolické církve je podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung totiž takový, že je podle ní každý Ital, který by chtěl i jen uvažovat o navrácení „stovek tisíců ilegálních hospodářských migrantů“ do zemí jejich původu a o lepším zabezpečení italských státních hranic, vytlačován na okraj nebo již zcela mimo křesťanství.[1] Salvini takto získal tolik hlasů i v oblastech daleko na jih od původního územního ohraničení působnosti Legy Nord, že její podíl na všech odevzdaných hlasech vzrostl proti parlamentním volbám v roce 2013 na čtyřnásobek, a sice na 17,4 %.[1]

Po volbách se očekávalo obtížné sestavování nové italské vlády. O funkci jejího předsedy se zprvu ucházeli jak volební lídr Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maio, tak předseda Ligy Severu Salvini.[2][3] Salvini měl sice příslib od Silvia Berlusconiho, bývalého předsedy vlády a vůdčí osobnosti strany Forza Italia, že jej tato strana bude při jeho snaze získat křeslo předsedy vlády podporovat. Po složitém vyjednávání se však předsedou nové italské vlády stal Giuseppe Conte. V jeho vládě dostal Salvini 1. června 2018 vlivné křeslo ministra vnitra.

Ve vládě prosazoval tvrdou protiimigrační politiku a ostře vystupoval proti posádkám pašeráckých lodí.[4][5] V srpnu roku 2019 chtěl vyvolat předčasné volby[6], ale Hnutí pěti hvězd se dohodlo na spolupráci s Demokratickou stranou a tyto dvě strany tak vytvořily novou vládu bez Salviniho Ligy.[7] Novou ministryní vnitra se stala Luciana Lamorgese.

List Financial Times Salviniho popsal jako „archetyp moderního evropského populisty“.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Salvini na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b RÜB, Matthias: „Italiener zuerst“ („Italové napřed“), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. března 2018, s. 1 (německy)
  2. ↑ Di Maio und Salvini wollen beide Ministerpräsident Italiens werden (Di Maio a Salvini se chtějí oba stát ministerskými předsedy Itálie). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. března 2018, s. 1 (německy).
  3. ↑ RÜB, Matthias: Was Populisten wollen (Co chtějí populisté). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 7. března 2018, s. 2 (německy).
  4. ↑ Loď s migranty porušila italskou blokádu, Salvini chce jejich zatčení. iDNES.cz [online]. 2019-06-27 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Nazval mě pirátkou, to je urážka. Německá kapitánka zažaluje Salviniho. iDNES.cz [online]. 2019-07-06 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Salviniho promenáda v plavkách. Pro oslovení voličů je potřeba udělat vše. iDNES.cz [online]. 2019-08-14 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Italský premiér Conte dostal pověření sestavit vládu, Salvini je ze hry. iDNES.cz [online]. 2019-08-29 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ JOHNSON, Miles. Matteo Salvini: ‘Italians would not vote for us if we were extremists’. Financial Times [online]. 2021-07-02 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Salvini signature.svg
Salvini signature
Matteo Salvini Sept 2021 3 (cropped).jpg
Autor: Kasa Fue, Licence: CC BY-SA 4.0
Matteo Salvini bei einer Pressekonferenz in Rom, Sept. 2021