Matwé Middelkoop
Matwé Middelkoop | |
---|---|
Matwé Middelkoop ve Wimbledonu 2019 | |
Stát | Nizozemsko[1] |
Datum narození | 3. září 1983 (39 let)[1] |
Místo narození | Leerdam, Nizozemsko[1] |
Bydliště | Breda, Nizozemsko[1] |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 85 kg[1] |
Profesionál od | 2002[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 994 019 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 2–2 |
Tituly | 0 ATP, 15 Futures |
Nejvyšší umístění | 197. místo (3. listopadu 2008) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo kvalifikace (2008) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2008) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2013) |
US Open | 3. kolo kvalifikace (2011) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 210–182 |
Tituly | 14 ATP, 15 challengerů, 22 Futures |
Nejvyšší umístění | 18. místo (6. února 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2021) |
French Open | semifinále (2022, 2023) |
Wimbledon | 2. kolo (2016, 2018, 2021) |
US Open | čtvrtfinále (2017) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2018) |
French Open | čtvrtfinále (2018) |
Wimbledon | semifinále (2019) |
US Open | 1. kolo (2018, 2021, 2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 27. července 2023
Matwé Middelkoop (3. září 1983 Leerdam) je nizozemský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour čtrnáct turnajů ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a třicet sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2008 na 197. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2023 na 18. místě.
V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2009 utkáním prvního kola světové skupiny proti Argentině, v němž prohrál závěrečnou dvouhru s Vassallem Arguellem. Argentinci zvítězili 5:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 6–3 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
Premiérový titul ze čtyřhry na okruhu ATP Tour vybojoval společně s krajanem Wesleym Koolhofem začátkem února na bulharském Garanti Koza Sofia Open 2016, kde si ve finále jako třetí nasazení poradili s rakousko-kanadskou dvojicí Philipp Oswald a Adil Shamasdin až v rozhodujícím supertiebreaku.[4] Druhý společný triumf zaznamenali na Generali Open Kitzbühel 2016 v rakouském Kitzbühelu, kde jako nejvýše nasazený pár zdolali nenasazené Rakušany Dennise Novaka s Dominicem Thiemem opět po zvládnutém supertiebreaku dvoubodovým rozdílem míčů.[5] Na začátku sezóny 2017 triumfoval potřetí s Koolhofem. V závěrečném utkání Apia International Sydney porazili britsko-brazilské turnajové jedničky Jamieho Murrayhi a Bruna Soarese po dvousetovém průběhu.[6]
Na grandslamu se nejdále probojoval do semifinále čtyřhry French Open 2022 a téže fáze mixu ve Wimbledonu 2019.
Soukromý život
Matwé Middelkoop se narodil do rodiny Petera a Olgy Middelkoopových. Tenis začal hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedl antuku, silný úder bekhend a oblíbený turnaj Australian Open.[1]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 32 (14–18)
|
|
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 7. února 2016 | Sofie, Bulharsko | tvrdý (h) | Wesley Koolhof | Philipp Oswald Adil Shamasdin | 5–7, 7–6(11–9), [10–6] |
Vítěz | 2. | 23. července 2016 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Wesley Koolhof | Dennis Novak Dominic Thiem | 2–6, 6–3, [11–9] |
Vítěz | 3. | 14. ledna 2017 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Wesley Koolhof | Jamie Murray Bruno Soares | 6–3, 7–5 |
Finalista | 1. | 19. února 2017 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Wesley Koolhof | Ivan Dodig Marcel Granollers | 6–7(5–7), 3–6 |
Finalista | 2. | 23. července 2017 | Bastad, Švédsko | antuka | Sander Arends | Julian Knowle Philipp Petzschner | 2–6, 6–3, [7–10] |
Vítěz | 4. | 24. září 2017 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Roman Jebavý | Julio Peralta Horacio Zeballos | 6–4, 6–4 |
Vítěz | 5. | leden 2018 | Puné, Indie | tvrdý | Robin Haase | Pierre-Hugues Herbert Gilles Simon | 7–6(7–5), 7–6(7–5) |
Vítěz | 6. | únor 2018 | Sofie, Bulharsko | tvrdý (h) | Robin Haase | Nikola Mektić Alexander Peya | 5–7, 6–4, [10–4] |
Finalista | 3. | duben 2018 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Andrés Molteni | Dominic Inglot Franko Škugor | 7–6(10–8), 1–6, [8–10] |
Finalista | 4. | květen 2018 | Lyon, Francie | antuka | Roman Jebavý | Nick Kyrgios Jack Sock | 5–7, 6–2, [9–11] |
Finalista | 5. | červen 2018 | Antalya, Turecko | tráva | Sander Arends | Marcelo Demoliner Santiago González | 5–7, 7–6(8–6), [8–10] |
Vítěz | 7. | červenec 2018 | Umag, Chorvatsko | antuka | Robin Haase | Roman Jebavý Jiří Veselý | 6–4, 6–4 |
Finalista | 6. | září 2018 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Roman Jebavý | Matteo Berrettini Fabio Fognini | 6–7(6–8), 6–7(4–7) |
Finalista | 7. | leden 2019 | Dauhá, Katar | tvrdý | Robin Haase | David Goffin Pierre-Hugues Herbert | 7–5, 4–6, [4–10] |
Finalista | 8. | únor 2019 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Ben McLachlan | Jérémy Chardy Fabrice Martin | 3–6, 7–6(7–4), [3–10] |
Finalista | 9. | duben 2019 | Marrákeš, Maroko | antuka | Frederik Nielsen | Jürgen Melzer Franko Škugor | 4–6, 6–7(6–8) |
Finalista | 10. | 29. září 2019 | Ču-chaj, Čína | tvrdý | Marcelo Demoliner | Sander Gillé Joran Vliegen | 6–7(2–7), 6–7(4–7) |
Vítěz | 8. | říjen 2019 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Marcelo Demoliner | Simone Bolelli Andrés Molteni | 6–1, 6–2 |
Vítěz | 9. | únor 2020 | Córdoba, Argentina | antuka | Marcelo Demoliner | Leonardo Mayer Andrés Molteni | 6–3, 7–6(7–4) |
Finalista | 11. | říjen 2020 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Marcelo Demoliner | Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin | 2–6, 6–7(4–7) |
Finalista | 12. | 25. října 2020 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Rohan Bopanna | John Peers Michael Venus | 3–6, 4–6 |
Finalista | 13. | 31. července 2021 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Roman Jebavý | Alexander Erler Lucas Miedler | 5–7, 6–7(5–7) |
Vítěz | 10. | 27. srpna 2021 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Marcelo Arévalo | Ivan Dodig Austin Krajicek | 6–7(5–7), 7–5, [10–6] |
Vítěz | 11. | 24. října 2021 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Harri Heliövaara | Tomislav Brkić Nikola Ćaćić | 7–5, 4–6, [11–9] |
Vítěz | 12. | 13. února 2022 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Robin Haase | Lloyd Harris Tim Pütz | 4–6, 7–6(7–5), [10–5] |
Finalista | 14. | 21. května 2022 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | Pablo Andújar | Nikola Mektić Mate Pavić | 6–2, 2–6, [3–10] |
Finalista | 15. | 24. června 2022 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Luke Saville | Nikola Mektić Mate Pavić | 4–6, 2–6 |
Finalista | 16. | červenec 2022 | Hamburk, Německo | antuka | Rohan Bopanna | Lloyd Glasspool Harri Heliövaara | 2–6, 4–6 |
Vítěz | 13. | říjen 2022 | Tel Aviv, Izrael | tvrdý (h) | Rohan Bopanna | Santiago González Andrés Molteni | 6–2, 6–4 |
Finalista | 17. | říjen 2022 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Rohan Bopanna | Tallon Griekspoor Botic van de Zandschulp | 6–3, 3–6, [5–10] |
Vítěz | 14. | únor 2023 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Robin Haase | Maxime Cressy Albano Olivetti | 7–6(7–4), 4–6, [10–6] |
Finalista | 18. | červenec 2023 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Marcelo Demoliner | Dominic Stricker Stan Wawrinka | 6-7(8–10), 2–6 |
Tituly na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 15 Č) |
Čtyřhra (15 titulů)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 31. července 2005 | Valladolid, Španělsko | tvrdý | Alexander Peya | Jasper Smit Stefan Wauters | 7–6(9–7), 6–3 |
2. | 15. dubna 2007 | Chiasso, Švýcarsko | antuka | Bart Beks | Teodor-Dacian Crăciun Victor Crivoi | 7–6(7–2), 7–5 |
3. | 13. července 2014 | Scheveningen, Nizozemsko | antuka | Boy Westerhof | Martin Fischer Jesse Huta Galung | 6–4, 3–6, [10–6] |
4. | 6. února 2015 | Glasgow, Spojené království | tvrdý (h) | Wesley Koolhof | Sergej Bubka Oleksandr Nedověsov | 6–1, 6–4 |
5. | 2. května 2015 | Turín, Itálie | antuka | Wesley Koolhof | Dino Marcan Antonio Šančić | 4–6, 6–3, [10–5] |
6. | 4. července 2015 | Marburg, Německo | antuka | Wesley Koolhof | Tobias Kamke Simon Stadler | 6–1, 7–5 |
7. | 15. srpna 2015 | Praha, Česko | antuka | Wesley Koolhof | Sergej Betov Michail Jelgin | 6–4, 3–6, [10–7] |
8. | 11. září 2015 | Sevilla, Španělsko | antuka | Wesley Koolhof | Marco Bortolotti Kamil Majchrzak | 7–6(7–5), 6–4 |
9. | 26. září 2015 | Trnava, Slovensko | antuka | Wesley Koolhof | Kamil Majchrzak Stéphane Robert | 6–4, 6–2 |
10. | 25. října 2015 | Brest, Francie | tvrdý (h) | Wesley Koolhof | Ken Skupski Neal Skupski | 3–6, 6–4, [10–6] |
11. | 16. ledna 2016 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Wesley Koolhof | Gero Kretschmer Alexander Satschko | 6–3, 7–6(7–1) |
12. | 19. června 2016 | Ilkley, Spojené království | tráva | Wesley Koolhof | Marcelo Demoliner Ajsám Kúreší | 7–6(7–5), 0–6, [10–8] |
13. | 31. července 2016 | Scheveningen, Nizozemsko | antuka | Wesley Koolhof | Tallon Griekspoor Tim van Rijthoven | 6–1, 3–6, [13–11] |
14. | 26. listopadu 2016 | Andria, Itálie | koberec (h) | Wesley Koolhof | Roman Jebavý Zdeněk Kolář | 6–3, 6–3 |
15. | 13. května 2017 | Aix-en-Provence, Francie | antuka | Wesley Koolhof | Andre Begemann Jérémy Chardy | 2–6, 6–4, [16–14] |
Tituly na okruhu Futures
Legenda |
---|
ITF (15 D; 22 Č) |
Dvouhra (15 titulů)
č. | datum | turnaj | povrch | poražený finaslista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 4. září 2006 | Enschede, Nizozemsko | antuka | Boy Westerhof | 7–5, 6–7, 6–3 |
2. | 22. ledna 2007 | Deauville, Francie | antuka (h) | Rabie Chaki | 6–3, 3–6, 7–6 |
3. | 12. února 2007 | Cartagena, Španělsko | antuka | Adrián Menéndez-Maceiras | 7–5, 4–6, 6–0 |
4. | 12. listopadu 2007 | Kigali, Rwanda | antuka | Gvidas Sabeckis | 7–5, 6–3 |
5. | 19. listopadu 2007 | Kampala, Uganda | antuka | Komlavi Loglo | 6–3, 7–5 |
6. | 26. listopadu 2007 | Chartúm, Súdán | antuka | Sherif Sabry | 6–3, 6–2 |
7. | 3. prosince 2007 | Chartúm, Súdán | antuka | Predrag Rusevski | bez boje |
8. | 10. března 2008 | Abidžan, Pobřeží slonoviny | tvrdý | Jeremy Blandin | 6–7, 6–4, 6–1 |
9. | 15. března 2010 | Wetzikon, Švýcarsko | koberec | Sandro Ehrat | 6–3, 6–4 |
10. | 7. června 2010 | Apeldoorn, Nizozemsko | antuka | Mathieu Rodrigues | 6–1, 6–4 |
11. | 30. srpna 2010 | Middelburg, Nizozemsko | antuka | Niels Desein | 7–6, 6–2 |
12. | 25. dubna 2011 | Vicenza, Itálie | antuka | Juan-Martín Aranguren | 7–5, 2–6, 6–4 |
13. | 17. července 2011 | Knokke, Belgie | antuka | Julien Obry | 6–2, 6–3 |
14. | 8. července 2012 | Middelburg, Nizozemsko | antuka | Niels Desein | 4–6, 6–2, 6–3 |
15. | 26. října 2014 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Mohamed Safwat | 7–5, 2–6, 6–3 |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Pořadí | 957. | ▲ 581. | ▲ 374. | ▼ 589. | ▲ 469. | ▲ 328. | ▲ 200. | ▼ 340. | ▲ 272. | ▼ 304. | ▲ 254. | ▼ 345. | ▼ 610. | ▼ 791. | ▲ 674. |
Čtyřhra
Rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Pořadí | 841. | ▲ 654. | ▲ 368. | ▲ 247. | ▼ 389. | ▼ 407. | ▲ 155. | ▼ 782. | ▲ 315. | ▲ 301. | ▼ 340. | ▼ 450. | ▲ 291. | ▲ 66. | ▲ 57. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matwé Middelkoop na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Matwé Middelkoop na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 15. října 2016
- ↑ Matwé Middelkoop na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. července 2023
- ↑ Matwé Middelkoop na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 8. března 2023
- ↑ ATP Staff. Dutch Duo Save Two M.P. For Sofia Title [online]. ATP Tour, 2016-02-07 [cit. 2016-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Staff. Koolhof/Middelkoop Claim Second Title Of 2016 [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Staff. Last In, Last To Leave, Middelkoop & Koolhof Win Sydney [online]. ATP Tour, 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Matwé Middelkoop na Wikimedia Commons
- Matwé Middelkoop na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Matwé Middelkoop na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Matwé Middelkoop na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Finská vlajka
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |