Matyáš Habsburský

Matyáš Habsburský
Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, moravský markrabě a rakouský arcivévoda
Matyáš Habsburský na dobovém portrétu.
Doba vlády	1608–1619 (uherský král) 1611–1619 (český král) 1612–1619 (římskoněmecký císař)
Korunovace	uherským králem: 19. listopadu 1608, Prešpurk českým králem: 23. května 1611, Praha římskoněmeckým císařem: 25. června 1612, Frankfurt nad Mohanem
Tituly	Jeho císařská milost
Narození	24. února 1557 Vídeň, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	20. března 1619 (ve věku 62 let) Vídeň, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Pohřben	Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce	Rudolf II.
Nástupce	Ferdinand II.
Manželka	Anna Tyrolská
Dynastie	Habsburkové
Otec	Maxmilián II.
Matka	Marie Španělská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matyáš Habsburský (24. února 1557 Vídeň – 20. března 1619 Vídeň) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.

Matyáš byl ctižádostivým synem Maxmiliána II. a Marie Španělské, mladší bratr císaře Rudolfa II. Jejich otec odkázal vládu nejstaršímu Rudolfovi a ostatním synům jen skromný roční důchod, s čímž se Matyáš se svou silnou politickou ctižádostí nehodlal smířit.

Již jako jedenadvacetiletý mladík se s podporou katolického umírněného křídla stal v letech 1578–1581 generálním místodržícím v Nizozemí (titulem: Generální guvernér Svobodného Nizozemí), kde předtím vypuklo proti Habsburkům povstání.

Matyáš se kvůli tomuto dobrodružství ocitl v ještě silnější nemilosti svého bratra, který mu na druhou stranu pomáhal k určité moci. Od roku 1594 Matyáš hospodařil v Rakousku, kde byl místodržitelem z vůle Rudolfa II., a vystupoval proti reformované církvi za podpory vídeňského biskupa Melchiora Klesla. Rudolf ho jmenoval do funkce nejvyššího vojenského velitele, když vypukla patnáctiletá válka s Turky, a v roce 1598 za regenta v Sedmihradsku.

V roce 1606 byl Matyáš tajně jmenován rodinnými příslušníky hlavou rodu a postupně se začal angažovat na územích svého staršího bratra Rudolfa II. (tzv. svár bratří v domě habsburském). V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou. Rudolfovi zůstaly věrné Čechy (i přes Matyášova vojska u Prahy), Slezsko a obě Lužice.

Téhož roku byla sepsána kompromisní libeňská smlouva mezi oběma bratry, která určovala sféru jejich vlivu. V roce 1611 se Rudolf pokusil o převrat (vpád pasovských), avšak neuspěl a Matyáš, kterého české stavy požádaly o vojenskou pomoc, se stal českým králem.^[1] Po smrti svého bratra v roce 1612 usedl i na císařský trůn Svaté říše římské.

Naděje, že bude Matyáš lepším panovníkem než jeho bratr, se ukázaly jako liché. Matyášovi se podařilo zachránit soustátí v rukou Habsburků, ale za cenu velkých ústupků v oblasti konfese. Současně se po nástupu na trůn projevil jako váhavý a slabý panovník. Obojí dalo příčinu dalšímu vývoji v Čechách.

Nový panovník podpořil katolickou stranu, přenesl své sídlo z Prahy do Vídně, čímž Praha přestala být až do roku 1918 trvalou rezidencí hlavy státu. Matyášovo manželství s Annou Tyrolskou bylo bezdětné, a proto bylo následnictví na základě tzv. Oňatovy smlouvy určeno Ferdinandovi II. ze štýrské větve Habsburků.

V roce 1617, ještě za Matyášova života, přijal český sněm (včetně většiny nekatolíků) Ferdinanda Štýrského za budoucího českého krále (pod jménem Ferdinand II.). Čeští stavové, kteří věděli o jeho protireformačním tažení v Korutanech a Štýrsku, Ferdinanda zvolili za příslib respektování Rudolfova majestátu, který zaručoval náboženské svobody šlechty a měšťanů.^[2]

Budoucí král postupně omezoval Matyášův politický vliv. Stárnoucí Matyáš zřejmě tušil nastávající kolizi v Čechách, ale již neměl v rukou žádnou faktickou moc.^[3] Zemřel v březnu 1619. V srpnu téhož roku odmítl Generální sněm Koruny české Ferdinanda II. uznat králem a zvolil Fridricha Falckého.

• BŮŽEK, Václav, a kol. Ein Bruderzwist im Hause Habsburg (1608-1611). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010. 543 s. (Opera historica 14). ISBN 978-80-7394-211-3. 
• ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1584-1620. První Habsburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2009. 496 s. ISBN 978-80-7277-388-6. 
• ČORNEJOVÁ, Ivana; RAK, Jiří; VLNAS, Vít. Ve stínu tvých křídel. Habsburkové v českých dějinách. Praha: Grafoprint-Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80-85785-20-X. 
• EVANS, Robert J. W. Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612. Praha: Mladá fronta, 1997. 382 s. ISBN 80-204-0590-9. 
• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
• JANÁČEK, Josef. Pád Rudolfa II. 3. vyd. Praha: Brána, 2003. 222 s. ISBN 80-7243-183-8. 
• JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. 3. vyd. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2003. 564 s. ISBN 80-7185-611-8. 
• RILL, Bernd. Kaiser Matthias : Bruderzwist und Glaubenkampf. Graz: Styria, 1999. 342 s. ISBN 3-222-12446-9. (německy) 
• VOREL, Petr. Matyáš II. In: RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr. Čeští králové. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. S. 349–363.
• VOREL, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526-1618. Praha: Paseka, 2005. 672 s. ISBN 80-7185-648-7. 
• WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 1.. Wien: Ueberreuter, 2003. 621 s. ISBN 3-8000-3528-6. (německy) 
• WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 2.. Wien: Ueberreuter, 2003. 567 s. ISBN 3-8000-3987-7. (německy) 

• Galerie Matyáš Habsburský na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matyáš Habsburský na Wikimedia Commons
• Seznam prací o Matyáši Habsburském v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Matiáš ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Předchůdce: Rudolf II.

Římskoněmecký císař 1612–1619

Nástupce: Ferdinand II.

Předchůdce: Rudolf II.

Český král Matyáš II. 1611–1619

Nástupce: Ferdinand II.

Předchůdce: Rudolf II.

Moravský markrabě 1608–1619

Nástupce: Ferdinand II.

Předchůdce: Rudolf II.

Uherský král Matyáš II. 1608–1619

Nástupce: Ferdinand II.

Předchůdce: Rudolf II.

Chorvatský král Matyáš II. 1608–1619

Nástupce: Ferdinand II.

Předchůdce: Rudolf II.

Rakouský arcivévoda 1608–1619

Nástupce: Ferdinand II.