Matyáš Hummel

Matyáš Hummel
Narození	1732 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	20. února 1800 Praha České království České království
Povolání	stavitel, architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Matyáš Hummel (1732 Vídeň – 20. února 1800 Praha), někdy psán jako Mathias Hummel nebo i Matěj Humel, byl klasicistní architekt a stavitel rakouského původu působící v Čechách.^[1]

Život a dílo

Podrobnější údaje o životě a rodině tohoto stavitele nejsou známy. V roce 1758 získal měšťanské právo na pražské Malé Straně. V roce 1761 výhodně koupil prázdné stavební místo na Kampě a pravděpodobně v letech 1769–1774 si tam vystavěl obytný dům v pozdně barokním až klasicistním stylu; ten je známý jako Humlův dům (nebo také Trnkův dům).

Jeho jméno je často zmiňováno zejména v souvislosti s klasicistními stavbami a přestavbami významných nebo památkově chráněných objektů, především v Praze. Často pracoval pro šlechtické rody: po roce 1760 pro Černíny, od roku 1765 byl ve službách hraběte Františka Adama Vratislava z Mitrovic, v roce 1773 byl přijat jako stavitel Karla Egona Fürstenberga.^[2] V roce 1766 byl zmiňován jako fortifikační stavitel a v roce 1776 jako dvorní stavitel.^[3] Z roku 1787 je znám jeho (nerealizovaný) projekt adaptace letohrádku Belveder na státní hvězdárnu.^[4]

Některé stavby v Praze, které realizoval nebo se na nich podílel:

• úprava domu U Bílé vody, čp. 319 v Jánské ulici na Malé Straně (1761)^[5]
• přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie v Třeboradicích^[6]
• vnitřní přestavba Kounického paláce v Panské ulici na Novém Městě (1782)^[7]
• předěl gotické obecní síně ve východním křídle Staroměstské radnice na dvě patra (1784–1787)^[8]
• přístavba křídla panského dvora, tzv. zámku v Jinonicích (1789)^[9]
• přestavba zrušeného kostela sv. Máří Magdaleny (1790)^[10]
• přestavba Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí včetně klasicistního průčelí (1791)
• úpravy Hartigovského paláce (kolem 1795)^[3]
• klasicistní přístavek u vchodu do Zrcadlové kaple Klementina^[11]

Mimo Prahu:

• úpravy zámku v Jincích (1766)^[12]
• stavba zámku v Bolechovicích s kaplí sv. Jana Nepomuckého (1770–1775)
• úpravy zámku Loučeň (1776–1780)^[13]
• stavba kostela sv. Kateřiny v Pavlíkově (1776–1785)^[2]
• úpravy zámku v Dobrovici (1780)^[14]
• klasicistní a antikizující pavilónky v zámeckém parku ve Veltrusích (patrně podle návrhu Jiřího Fischera): Červený mlýn, Laudonův pavilon, Chrám přátel venkova a zahrad, Čínská bažantnice (1792–1797)^[15]

Galerie

• 

  Humlův neboli Trnkův dům

• 

  Průčelí Lichtenštejnského paláce

• 

  Laudonův pavilon, zámecký park Veltrusy

• 

  Chrám přátel venkova a zahrad, zámecký park Veltrusy

Odkazy

Reference

Literatura

• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 68, 139, 160, 263, 278, 285, 324. 
• VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 624 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 119, 165, 174, 220, 287, 288, 291, 356, 530. 
• BIEGEL, Richard. Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v Čechách a Evropě druhé poloviny 18. století. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 344 s. ISBN 978-80-246-2193-7. 
• BACHTÍK, Jakub; BIEGEL, Richard. Filip Heger, Matthias Hummel a ohlasy vídeňského planimetrismu v 2. polovině 18. století. In: Barokní architektura v Čechách. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2736-6.