Matyáš Hummel

Matyáš Hummel
Narození	1732 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	20. února 1800 (ve věku 67–68 let) Praha České království České království
Povolání	stavitel, architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Matyáš Hummel (1732 Vídeň – 20. února 1800 Praha), někdy psán jako Mathias Hummel nebo i Matěj Humel, byl klasicistní architekt a stavitel rakouského původu působící v Čechách.^[1]

Podrobnější údaje o životě a rodině tohoto stavitele nejsou známy. V roce 1758 získal měšťanské právo na pražské Malé Straně. V roce 1761 výhodně koupil prázdné stavební místo na Kampě a pravděpodobně v letech 1769–1774 si tam vystavěl obytný dům v pozdně barokním až klasicistním stylu; ten je známý jako Humlův dům (nebo také Trnkův dům).

Jeho jméno je často zmiňováno zejména v souvislosti s klasicistními stavbami a přestavbami významných nebo památkově chráněných objektů, především v Praze. Často pracoval pro šlechtické rody: po roce 1760 pro Černíny, od roku 1765 byl ve službách hraběte Františka Adama Vratislava z Mitrovic, v roce 1773 byl přijat jako stavitel Karla Egona Fürstenberga.^[2] V roce 1766 byl zmiňován jako fortifikační stavitel a v roce 1776 jako dvorní stavitel.^[3] Z roku 1787 je znám jeho (nerealizovaný) projekt adaptace letohrádku Belveder na státní hvězdárnu.^[4]

• úprava domu U Bílé vody, čp. 319 v Jánské ulici na Malé Straně (1761)^[5]
• přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie v Třeboradicích^[6]
• vnitřní přestavba Kounického paláce v Panské ulici na Novém Městě (1782)^[7]
• předěl gotické obecní síně ve východním křídle Staroměstské radnice na dvě patra (1784–1787)^[8]
• přístavba křídla panského dvora, tzv. zámku v Jinonicích (1789)^[9]
• přestavba zrušeného kostela sv. Máří Magdaleny (1790)^[10]
• přestavba Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí včetně klasicistního průčelí (1791)
• úpravy Hartigovského paláce (kolem 1795)^[3]
• klasicistní přístavek u vchodu do Zrcadlové kaple Klementina^[11]

• úpravy zámku v Jincích (1766)^[12]
• stavba zámku v Bolechovicích s kaplí sv. Jana Nepomuckého (1770–1775)
• úpravy zámku Loučeň (1776–1780)^[13]
• stavba kostela sv. Kateřiny v Pavlíkově (1776–1785)^[2]
• úpravy zámku v Dobrovici (1780)^[14]
• klasicistní a antikizující pavilónky v zámeckém parku ve Veltrusích (patrně podle návrhu Jiřího Fischera): Červený mlýn, Laudonův pavilon, Chrám přátel venkova a zahrad, Čínská bažantnice (1792–1797)^[15]

• 
  Humlův neboli Trnkův dům
• 
  Průčelí Lichtenštejnského paláce
• 
  Laudonův pavilon, zámecký park Veltrusy
• 
  Chrám přátel venkova a zahrad, zámecký park Veltrusy

• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 68, 139, 160, 263, 278, 285, 324. 
• VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 624 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 119, 165, 174, 220, 287, 288, 291, 356, 530. 
• BIEGEL, Richard. Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v Čechách a Evropě druhé poloviny 18. století. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 344 s. ISBN 978-80-246-2193-7. 
• BACHTÍK, Jakub; BIEGEL, Richard. Filip Heger, Matthias Hummel a ohlasy vídeňského planimetrismu v 2. polovině 18. století. In: Barokní architektura v Čechách. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2736-6.