Maurice Blondel

Maurice Blondel
Maurice Blondel
Narození2. listopadu 1861
Dijon
Úmrtí4. června 1949 (ve věku 87 let)
Aix-en-Provence
Povolánífilozof, vysokoškolský učitel, učitel, docent, adjunkt a spisovatel
Alma materÉcole normale supérieure (1881–1884)
Pařížská univerzita
Významná dílaAction: Essay on a Critique of Life and a Science of Practice
OceněníPrix Jules Davaine (1933)
důstojník Řádu čestné legie (1948)
DětiCharles Blondel
PříbuzníGeorges Blondel (sourozenec)
André Blondel (bratranec)
Édith Royer (tchyně)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Blondel [móris blondel] (2. listopadu 1861 Dijon4. června 1949 Aix-en-Provence) byl francouzský křesťanský filosof.

Život a působení

Narodil se v zámožné katolické rodině jako nejmladší ze čtyř dětí, studoval filosofii v Dijonu a v letech 18811886 na École normale supérieure v Paříži. Roku 1887 odešel na venkov a věnoval se své disertační práci o filosofii jednání (L'Action), kterou 1893 na Sorbonně obhájil.

Tato obsáhlá práce, ovlivněná zejména Leibnizem, Maine de Biranem, ale také pragmatismem, vzbudila na jedné straně velký zájem, na druhé straně narazila na odpor jak protináboženského akademického prostředí, tak církevních dogmatiků. Teprve po tříleté odmlce mohl Blondel začít přednášet v Lille a od roku 1897 do 1927 v Aix-en-Provence. Ve svých drobnějších pracích se stále vracel k tématu jednání, jež podle něho překlenuje protiklad determinismu a lidské svobody, ale věnoval se i aktuálním společenským otázkám.

Patřil mezi zakladatele „Sociálních týdnů“ v Lille, kde se od roku 1904 diskutovala například témata zdravotního a sociálního pojištění, kolonialismu nebo pomoci méně rozvinutým zemím, a roku 1939 vystoupil s ostrou kritikou nacismu (Zápas o civilizaci a filosofie míru). Když roku 1927 oslepl a odešel do důchodu, rozvedl hlavní myšlenky své knihy o jednání v pěti svazcích Myšlení I. a II. (1934), Bytí a jsoucna (1935), Jednání I. a II. (1937).[1]

Blondel měl řadu vynikajících žáků a měl značný vliv na mnoho francouzských (např. Pierre Duhem nebo Emmanuel Lévinas) i německých filosofů a teologů. Knihu o jednání četl William James a už roku 1909 Martin Heidegger, který Blondela později označil za nejvýznamnějšího ze soudobých francouzských filosofů. Prostřednictvím Auguste Valensina, J. Maréchala, Henri de Lubaca a P. Teilharda de Chardin byl inspirátorem teologické obnovy, která vedla ke Druhému vatikánskému koncilu. Blondelův archiv je v Lovani, ústavy pro studium jeho díla vznikly po válce na univerzitách ve Freiburgu a v Mohuči.[2]

Odkazy

Reference

  1. Doslov J. Němce k M. Blondel, Pravda jednání a pravda činu.
  2. Metzler Philosophen Lexikon, heslo Maurice Blondel.

Literatura

  • F. Lefèvre, Filosofický průvodce Maurice Blondela. Stará Říše 1939
  • M. Blondel, Pravda jednání a pravda činu. Praha 1970
  • M. Blondel, Logika činu. Svitavy 2001
  • M. Blondel, Filosofie akce. Refugium, Olomouc 2008.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Signature de Maurice Blondel.jpg
Autor: AnonymníUnknown author, Licence: CC0
Signature de Maurice Blondel
Maurice Blondel.jpg
Autor: Sans source, Licence: CC0
Maurice Blondel vers 1890