Maurice Goldhaber

Maurice Goldhaber
Narození	18. dubna 1911 Lvov
Úmrtí	11. května 2011 (ve věku 100 let) Suffolk County
Alma mater	Magdalene College
Pracoviště	Brookhaven National Laboratory Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign Univerzita v Cambridgi
Obor	jaderná fyzika
Ocenění	Tom W. Bonner Prize in Nuclear Physics (1971 a 1971) J. Robert Oppenheimer Memorial Prize (1982) Národní vyznamenání za vědu (1983) Wolfova cena za fyziku (1991) Cena Enrica Fermiho (1998) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Gertrude Scharff Goldhaber (od 1939)
Příbuzní	Gerson Goldhaber (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Goldhaber (18. dubna 1911 – 11. května 2011) byl americký fyzik rakousko-uherského původu. V roce 1957 spolu s Lee Grodzinsem a Andrewem Sunyarem objevil, že neutrina mají zápornou helicitu.

Raný život a vzdělání

Narodil se ve Lvově, který byl tehdy součástí Rakousko-Uherské monarchie. Fyziku začal studovat v Berlíně. Doktorát ale získal na Univerzitě v Cambridgi v roce 1936.

Kariéra

V roce 1934, ještě během svého studia začal pracovat v Cavendishově laboratoři. Společně s Jamesem Chadwickem objevili takzvaný jaderný fotoelektrický jev.

Roku 1938 se přestěhoval na Univerzitu Illinois v Urbana Champaign. Ve 40. letech 20. století společně se svou manželkou Gertrude Scharff Goldhaber prokázali, že částice záření beta jsou totožné s elektrony.

V roce 1950 začal působit v Brookhaven National Laboratory. Zde pracoval s Edwardem Tellerem, s nímž představili i takzvaný Goldhaberův-Tellerův model týkající se obří dipólové nukleární rezonance.

V 50. letech se vsadil s Hartlandem Snyderem, že antiprotony nemohou existovat. Sázku v roce 1955 prohrál. Poté spekuloval, že antihmota není ve vesmíru hojná kvůli tomu, že před velkým třeskem existovala jediná částice "universon", která se rozpadla na "kosmon" a "antikosmon", přičemž náš vesmír vznikl z "kosmonu". V 50. letech rovněž uvažoval o tom, že všechny elementární částice jako jsou elektrony, protony a neutrony jsou zdvojeny, tedy že jsou spojeny s jinými podobnými avšak těžšími částicemi.^[1] Spolu s Robertem Christiem také spekuloval, že by takzvané podivné částice mohly být kompozitem třech základních částic. V letech 1961 až 1973 byl ředitelem Brookhaven National Laboratory.

Ocenění

Goldhaber získal za svou práci mnoho ocenění, zejména v roce 1983 Národní vyznamenání za vědu a v roce 1991 Wolfovu cenu za fyziku.^[2]

Osobní život

Goldhaberova manželka Gertrude byla rovněž fyzičkou. Fyzikou se zabýval i jeho bratr Gerson Goldhaber, který byl profesorem v Berkeley. Syn Alfred vyučuje fyziku na Newyorské státní univerzitě ve Stony Brooku, vnuk David je profesorem fyziky na Stanfordu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurice Goldhaber na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maurice Goldhaber na Wikimedia Commons