Maurice Maeterlinck

Maurice Maeterlinck
Rodné jménoMaurice Polydore Marie Bernard Maeterlinck
Narození29. srpna 1862
Gent
Úmrtí6. května 1949 (ve věku 86 let)
Nice
Místo pohřbeníPalais Maeterlinck
Povoláníspisovatel, básník, filozof, esejista, dramatik, libretista a překladatel
Národnostvlámská
StátBelgie
Alma materGentská univerzita
Tovaryšstvo Ježíšovo
Sint-Barbaracollege
Žánrfilozofická povídka
Tématafilozofie
Významná dílaVetřelkyně
Slepci
Vnitro
Modrý pták
Serres Chaudes
… více na Wikidatech
OceněníNobelova cena za literaturu (1911)
komandér Řádu čestné legie (1925)
velkodůstojník Řádu svatého Jakuba od meče
Manžel(ka)Renée Dahon (od 1919)
Partner(ka)Georgette Leblanc
PříbuzníLouis Maeterlinck – bratr
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Polydore-Marie-Bernard Maeterlinck (29. srpna 1862 Gent – 6. května 1949 Nice) byl belgický (vlámský) dramatik, básník a esejista píšící francouzsky, představitel symbolismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1911.[1]

Život

Pocházel z finančně dobře zabezpečené rodiny, vystudoval práva na univerzitě v Gentu a stal se advokátem. Ale již roku 1895 se po přestěhování do Paříže svého povolání vzdal a zcela se věnoval literatuře. Jeho pocity životní osamělosti silně ovlivnily jeho básnickou prvotinu, sbírku veršů Serres chaudes (1889, Skleníky), která je plná zvláštní duševní tesknoty. Jako dramatik Maeterlinck již ve své první divadelní hře, pohádkovém dramatu La Princesse Maleine (1889, Princezna Maleina), prokázal, že mu nejde ani o kresbu charakterů, ani o konflikty vášní či o psychologicky podrobné a popisné vystižení duševních procesů, ale především o básnické a mystické (občas i s náznaky okultismu) zobrazení hrůzy, temnoty a osudovosti života a bezmocnosti člověka ve vztahu k lásce a ke smrti. Podobného rázu jsou i jeho další dramatické práce, z nichž nejznámější je Pelléas et Mélisande (1892, Pelleas a Melisanda) a L'Oiseau Bleu (1908, Modrý pták). Vedle básnických a dramatických prací jsou významné i jeho filosofické eseje, ve kterých se snažil vypořádat se s absurditou světa.

Roku 1911 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… za jeho mnohostrannou literární činnost a zejména za jeho dramatické práce, které se vyznačují bohatou fantazií a poetickým idealismem a které občas v závoji pohádkové podoby odhalují hlubokou inspiraci a tajemně oslovují lidský cit a imaginaci“ (citace z odůvodnění Švédské akademie). Roku 1932 mu belgický král Albert I. udělil titul hraběte.

Během druhé světové války žil ve Spojených státech. Po jejím skončení se vrátil na svůj zámeček v Nice, který koupil roku 1930, a zde roku 1949 zemřel na srdeční záchvat.

Hlásil se k vegetariánství, svůj přístup eticky a filosoficky zdůvodnil v knize Pohřbený chrám.[2]

Katolická církev zařadila roku 1914 veškeré Maeterlinckovy spisy (opera omnia) na Index zakázaných knih.[3]

Maurice Maeterlinck

Dílo

Básnická tvorba

  • Serres chaudes (1889, Skleníky), básnická sbírka
  • Douze chansons (1896, Dvanáct písní)
  • Quinze chansons (1900, Patnáct písní), rozšíření sbírky z roku 1896.

Divadelní hry

  • La Princesse Maleine (1889, Princezna Maleina), pohádkové drama
  • L'Intruse (1890, Vetřelkyně)
  • Les Aveugles (1890, Slepci)
  • Les sept princesses (1891, Sedm princezen), loutková divadelní hra
  • Pelléas et Mélisande (1892, Pelleas a Melisanda), podle této hry zkomponoval francouzský skladatel Claude Debussy roku 1902 stejnojmennou operu, roku 1903 na její téma zkomponoval skladatel 2. vídeňské školy A. Schonberg symfonickou báseň
  • Alladine et Palomides (1894, Aladina a Palomides), loutková divadelní hra
  • Intérieur (1894, Vnitro), loutková divadelní hra
  • La Mort de Tintagiles (1894, Smrt Tintagilova), loutková divadelní hra
  • Aglavaine et Sélysette (1896, Aglavena a Selysetta)
  • Ariane et Barbebleue (1901, Ariana a Modrovous), loutková divadelní hra, podle které zkomponoval roku 1907 francouzský skladatel Paul Dukas stejnojmennou operu
  • Soeur Béatrice (1901, Sestra Beatrice (na tento text zkomponoval stejnojmennou operu řecký skladatel Dimitris Mitropoulos)
  • Monna Vanna (1902), obraz duchovna moderní ženy
  • Joyzelle (1903, Joyzella), pohádková divadelní hra
  • L'Oiseau Bleu (1908, Modrý pták), pohádková divadelní hra, ve které autor ve snovém příběhu dvou dětí chudého drvoštěpa, které putují za modrým ptákem, zobrazuje odvěkou lidskou touhu po štěstí. Modrého ptáka, symbol tohoto štěstí, najdou až na konci pouti doma v kleci, a když ho darují sousedčinu nemocnému děvčátku, které se z radosti nad tím uzdraví, pochopí, že štěstí pramení v lásce k člověku a ve vůli zmírnit jeho utrpení. Hra byla v roce 1976 úspěšně zfilmována, šlo o první americko-sovětský hraný film
  • Le bourgmestre de Stilmonde (1918, Stilmondský starosta)
  • Le miracle de Saint-Antoine (1919, Zázrak svatého Antonína), veselohra

Eseje

  • Le Trésor des Humbles (1896, Poklad pokorných)
  • La sagesse et la destinée (1898, Moudrost a osud)
  • La Vie des abeilles (1901, Život včel), dílo, ve kterém autor spojil filozofii se zoologií
  • Le Temple Enseveli (1902, Pohřbený chrám)
  • Le Double Jardin (1904, Dvojitá zahrada)
  • L'Intelligence des Fleurs (1907, Inteligence květin)
  • La Mort (1913, Smrt)
  • Les Sentiers dans la montagne (1919, Cesty vzhůru)
  • Le Grand Secret (1921, Velké tajemství)
  • La vie des termites (1926, Život všekazů), jde o plagiát knihy jihoafrického přírodovědce a spisovatele Eugena Maraise Duše bílých mravenců (afrikánsky Die siel van die mier), ve kterém Maeterlinck ostudně vydával Maraisovy myšlenky za své
  • La Vie des fourmis (1930, Život mravenců)
  • La Grande Loi (1933, Velký zákon)
  • Avant le grand silence (1934, Před velkým mlčením)
  • Le sabiler (1936, Přesýpací hodiny)
  • L'Autre Monde ou le Cadran stellaire (1942, Jiné lidstvo aneb Hvězdné hodiny)
  • Bulles Bleus, Souvenirs Heureux (1948), posmrtně vydané paměti

Česká vydání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Maurice Maeterlinck | Belgian author | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ History of Vegetarianism - Maurice Maeterlinck (1862-1949). www.ivu.org [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae: Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Viz str. 168.]
  4. ↑ Tomáš Odaha: Velice modrý pták recenze představení
  5. ↑ Maurice Maeterlinck: (Velice) Modrý pták na stránkách Českého rozhlasu.

Literatura

  • TILLE, Václav. Maurice Maeterlinck: analytická studie. Praha: Otto, 1910. Dostupné online. Analytická studie o významném belgickém dramatikovi Maurici Maeterlinckovi, který svým dílem ovlivnil vývoj evropského dramatu.. 
  • FISCHER, Jan Otokar a kol. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. stol. Díl 2., 1870–1930. Vydání 2. Praha: Academia, 1983. 770 s. [Stať „Symbolistické drama: Maurice Maeterlinck" je na str. 253–258; bibliografie na str. 285–286.]
  • MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl. 2. svazek, M–Ž. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. 459 s. [Stať „Modrý pták" je na str. 12–13.]
  • ŠALDA, František Xaver a BLAHYNKA, Milan, ed. Šaldův slovník naučný: výběr z hesel F.X. Šaldy v Ottově slovníku naučném 1894–1908. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1986. 353 s. [Heslo „Maurice Maeterlinck" je otištěno na str. 175–177.]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce