Maurice Merleau-Ponty

Maurice Merleau-Ponty
Maurice Merleau-Ponty.jpg
Rodné jménoJean Jacques Maurice Merleau-Ponty
Narození14. března 1908
Rochefort
Úmrtí3. května 1961 (ve věku 53 let)
6. pařížský obvod
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Alma materÉcole normale supérieure
Lyceum Ludvíka Velkého
Pařížská univerzita
Povolánífilozof, profesor, teoretik umění a estetik
ZaměstnavateléCollège de France (1952–1961)
Pařížská univerzita
Lyonská univerzita
ChoťSuzanne Merleau-Ponty
DětiMarianne Merleau-Ponty
RodičeBernard Merleau-Ponty
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Merleau-Ponty (14. března 1908 Rochefort-sur-Mer (Manche) – 3. května 1961 Paříž) byl francouzský fenomenologický filosof, přítel a spolupracovník J.-P. Sartra. Zabýval se fenomenologií tělesnosti a vnímání, ale také psychologií a výchovou.

Život

Po maturitě v Paříži studoval Merleau-Ponty filosofii v letech 1926-1930 na École Normale Supérieure společně se Sartrem a od roku 1930 vyučoval na různých gymnáziích. Už za studií se seznámil s J. Patočkou, s nímž si pak až do smrti dopisoval. Roku 1945 získal doktorát za knihy La structure du comportement (Struktura chování, 1942) a Phénomenologie de la perception (Fenomenologie vnímání, 1945) a spolu se Sartrem založil významný časopis Les temps modernes, který až do smrti redigoval. V letech 1945-1948 přednášel filosofii na univerzitě v Lyonu a v letech 1949-1952 byl profesorem dětské psychologie a pedagogiky na Sorbonně. V roce 1952 nastoupil na Collège de France jako vůbec nejmladší profesor této prestižní školy a přednášel tam až do své předčasné smrti.

Byl pochován na pařížském hřbitově Père-Lachaise.

Dílo

Jeho hrob na pařížském hřbitově Père-Lachaise.

Jeho první díla La structure du comportement (1942) a Phénomenologie de la perception (1945) tvoří mezníky fenomenologie a jsou intenzivním vyrovnáním se s Husserlem a Heideggerem. Merleau-Ponty totiž zdůraznil význam lidské tělesnosti, která není jen okolností, nýbrž podstatnou a určující podmínkou lidského bytí. S tím u Merleau-Pontyho souvisí i širší záběr v oblasti speciálních věd (tvarová psychologie a vývojová psychologie, fyziologie, biologická antropologie). Konfrontace s teorií vědomí, provedená v těchto dílech pomocí pojmu struktury, spojuje Merleau-Pontyho jak s pozdějším strukturalismem, tak i s existencialismem Sartrovým.

Ve své politické filosofii Merleau-Ponty nejprve vystupoval jako marxistický teoretik dějin, měl však výhrady ke stalinismu a k nároku komunistické strany na vedoucí postavení (Humanismus a teror, 1947). V r. 1955 však v knize Les aventures de la dialectique (Dobrodružství dialektiky) odhalil kořeny komunistického totalitarismu v marxistické filosofii, přičemž napadl i postoje Sartrovy, což vedlo k definitivní roztržce mezi nimi.

Už ve své nástupní přednášce Chvála filosofie, přednesené na College de France v lednu 1953, obrátil pozornost na nové cesty strukturální lingvistiky, etnologie a Freudovy psychoanalýzy, v nichž spatřoval možnost znovuoživení jednoty filosofie a dějin, což bylo jeho hlavním záměrem. Nové východisko obohacené o tyto speciální vědy, které Merleau-Ponty hledal ve svých přednáškách na Collége de France, již nemohl v plné míře uplatnit.

Dílo Viditelné a neviditelné (Le visible et l'invisible), uveřejněné tři roky po jeho smrti, chce proniknout za rovinu analýzy strukturování světa, tak jak je konstituováno vědomím, a pokouší se chápat samotný poměr viditelného a neviditelného jako to, co zakládá strukturní souvislost světa – tedy v ontologické rovině.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Literatura česky

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Maurice Merleau-Ponty
  • Merleau-Ponty, M., Oko a duch a jiné eseje. Přel. O. Kuba. Praha, Obelisk 1971
  • Merleau-Ponty, Lévi-Strauss, Barthes, Chvála moudrosti. Bratislava, Archa 1994
  • Merleau-Ponty, M., Viditelné a neviditelné. Přel. M. Petříček. Praha, OIKOYMENH 2004 (2. opravené vydání)
  • Merleau-Ponty, M., Struktura chování. Přel. J. Pechar a kol. Praha, Filosofia 2008.
  • Merleau-Ponty, M. Primát vnímání a jeho filosofické důsledky. Přel. J. Halák. Praha, Togga 2011
  • Merleau-Ponty, M., Fenomenologie vnímání. Přel. J. Čapek. Praha, OIKOYMENH 2013
  • Merleau-Ponty, M. Smysl filosofického tázání. Dva texty k Viditelnému a neviditelnému. Přel. J. Halák. Praha, Filosofia 2016
  • Merleau-Ponty, M., Proměna vnímání a zkušenost pravdy. Podklady ke kandidatuře na Collège de France. Přel. J Halák. Praha, OIKOYMENH 2017
  • Merleau-Ponty, M., Řeč, dějinnost, příroda. Shrnutí přednášek z Collège de France (1952-1960). Přel. J. Halák. Praha, OIKOYMENH 2018


Média použitá na této stránce

Merleau-Ponty's grave.jpeg
Autor: User:CircleAdrian, Licence: CC BY-SA 3.0
Maurice Merleau-Ponty's grave in Père Lachaise Cemetery in Paris