Maurizio Lupi
Maurizio Lupi | |
---|---|
Lupi v roce 2012 | |
Ministr infrastruktury a dopravy Italské republiky | |
Ve funkci: 28. března 2013 – 20. března 2015 | |
Předseda vlády | Enrico Letta Matteo Renzi |
Předchůdce | Corrado Passera |
Nástupce | Graziano Delrio |
Člen Poslanecké sněmovny | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 30. května 2001 | |
Volební obvod | Lombardie |
Stranická příslušnost | |
Členství | Křesťanská demokracie (do 1994) Forza Italia (1994-2009) Lid svobody (2009-2013) Nová středopravice / Lidová alternativa (2013-2017) My s Itálií (od 2017) |
Rodné jméno | Maurizio Lupi |
Narození | 3. října 1959 (64 let) Milán |
Alma mater | Katolická univerzita Nejsvětějšího Srdce |
Profese | politik |
Náboženství | katolicismus |
Webová stránka | www |
Commons | Maurizio Lupi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maurizio Lupi (* 3. října 1959, Milán) je italský středopravicový politik. Od roku 2001 je členem Poslanecké sněmovny a v letech 2013 až 2015 vykonával funkci ministra dopravy Itálie, Původně byl členem politických formací Silvia Berlusconiho; s ním se v roce 2013 rozešel. Od roku 2018 vede malé centristické uskupení My s Itálií.
Osobní život
Maurizio Lupi se narodil roku 1959 v Miláně.[1] Vystudoval Katolickou univerzitu Nejsvětějšího Srdce.[2] Lupi je ženatý a má tři děti.
Politická kariéra
Mezi roky 1993 a 1997 byl členem městského zastupitelstva v Miláně. Od roku 2001 je členem Poslanecké sněmovny. V parlamentu zasedal za stranu Forza Italia a poté Lid svobody Silvia Berlusconiho.
Kariéra ve vládě
V dubnu 2013 byl jmenován ministrem dopravy v koaliční vládě Enrica Letty.[2] V kabinetu byl jedním ze dvou členů katolické platformy Comunione e Liberazione.[3] Následně opustil Lid svobody a vstoupil do Nové středopravice Angelina Alfana.[4] Ve funkci ministra dopravy Lupi pokračoval i v následující vládě Mattea Renziho.[5]
V březnu 2015 se rozhodl rezignovat na ministerskou funkci, jelikož se jeho jméno několikrát objevilo v souvislosti s korupčním skandálem na jeho ministerstvu.[6]
Po rezignaci
Nová středopravice se roku 2017 přeměnila na Lidovou alternativu a Maurizio Lupi byl její vlivnou postavou. Ve straně vedl pravicověji orientované křídlo, které pro nadcházející parlamentní volby 2018 odmítalo spolupráci se Středolevicovou koalicí. Lidovou alternativu jeho frakce nakonec opustila úplně a ve volbách kandidovala v rámci uskupení My s Itálií (NcI).[7] Ač NcI ve volbách získala jen čtyři poslance, Lupi obhájil své poslanecké křeslo v Lombardii.[1]
V roce 2019 inicioval společné s Knihovnou Václava Havla v Římě mezinárodní výstavu o Václavu Havlovi „Moc bezmocných. Dálkový výslech Václava Havla“.[8]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maurizio Lupi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b LUPI Maurizio - Misto. Camera dei Deputati [online]. [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b ROE, Alex. Who Are Italy’s New Ministers? Mini-profiles here. Italy Chronicles [online]. 2013-04-29 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Italy’s fragile new government is unlikely to stay for the long haul.. London School of Economics [online]. 2013-05-01 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEES, Kevin. WHAT THE ALFANO-BERLUSCONI SPLIT MEANS FOR ITALIAN POLITICS. Suffragio [online]. 2013-11-18 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRYE, Andrew; VASARRI, Chiara. Renzi Sworn in as Italian Premeir [sic] After Toppling Letta. Bloomberg News [online]. 2014-02-22 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZAMPANO, Giada. Italian Infrastructure Minister Maurizio Lupi Will Resign. The Wall Street Journal [online]. 2015-03-19 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RUBINO, Monica. Nasce "Noi con l'Italia", la lista dei centristi pro-Berlusconi. La Repubblica [online]. 2017-12-19 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Vernisáž mezinárodní výstavy “Moc bezmocných”. DRFG [online]. [cit. 2021-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-24.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maurizio Lupi na Wikimedia Commons