Mauro Camoranesi

Mauro Camoranesi
V roce 2016
Osobní informace
Celé jméno	Mauro Germán Camoranesi Serra
Datum narození	4. října 1976 (47 let)
Místo narození	Tandil, Argentina
Výška	177 cm
Hmotnost	70 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	wing half
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1994–1995 1995–1997 1997 1997–1998 1998–2000 2000–2002 2002–2010 2010–2011 2011–2012 2012–2014 Aldosivi Santos Laguna Montevideo Wanderers Banfield Cruz Azul Verona Juventus Stuttgart Lanús Racing Club 03100(0) 02200(8) 00600(1) 0380(16) 0780(32) 05100(7) 2240(27) 00700(0) 03500(0) 03900(3)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2003–2010 Itálie 5500(4)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 2014–2015 2015–2016 2016–2017 2020 2020–2021 2022 2023–2024 Coras de Nayarit Tigre Cafetaleros Tabor Sežana Maribor Olympique Marseille (asistent) Floriana FC
Úspěchy
Mistrovství světa 2006 Itálie Liga mistrů UEFA 2002/03 Juventus 1. italská fotbalová liga 2002/03 Juventus Italský superpohár 2002 Juventus 2003 Juventus
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. *** Trenérské působení aktuální k 24. 07. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauro Germán Camoranesi Serra zkráceně jen Mauro Camoranesi (* 4. října 1976 Tandil, Argentina) je argentinský fotbalový trenér a bývalý fotbalový záložník, který reprezentoval Itálii.

Byl velkým fanouškem fotbalového klubu River Plate, začínal ale v klubu zvaném Aldosivi. Klub hrál ve městě Mar del Plata nacházející se 160 km od jeho rodného města Tandilu. Poté se přesunul do mexického klubu Santos Laguna. Po roce odcestoval do uruguayského klubu Montevideo Wanderers. Ale víc než šesti utkání neodehrál, kvůli jeho horkokrevnosti. Odešel tak do Banfieldu. Odehrál za něj 38 ligových utkání ve kterých vstřelil 16 gólů. Poté se ale znovu stěhoval a to od zpět do Mexika, kde hrál od roku 1998 za Cruz Azul. Zde hrál dvě sezony a nastřílel zde 32 branek ze 78 utkání.

V roce 2000 jej koupila Verona, tehdy hrající italskou nejvyšší ligu. Zde odehrál dvě sezony a nastoupil do celkem 53 utkání a vstřelil 7 branek.

Po sestupové sezoně 2001/02 jej za koupil Juventus.^[1] Pod trenérem Lippim se stal důležitým členem sestavy, která se dostala do finále LM 2002/03. Utkání, ale prohráli z Milánem na penalty. Alespoň s klubem vyhrál titul v lize a dvakrát za sebou Italský superpohár (2002, 2003). Vyhrál i dva tituly ze sezon 2004/05 a 2005/06, jenže v roce 2006 byli kvůli korupci klubu odebrány a navíc byli za trest poslány do druhé ligy. Sezonu ve druhé lize pomohl vyhrát a slavil tak postup. Poté ještě u staré dámy zůstal tři roky, které i kvůli zraněním hrával čím dál méně. Poslední jeho sezona byla 2009/10 a za starou dámu odehrál celkem 288 utkání a vstřelil 32 branek.

V létě 2010 byl prodán do německého Stuttgartu, jenže v lednu 2011 zrušil smlouvu a rozhodl se hrát fotbal v Argentině.^[2] Podepsal smlouvu v Lanúsu, kde odehrál celkem 42 utkání a v roce 2012 odešel hrát do Racing Club, kde po 29 utkání ukončil v roce 2013 fotbalovou kariéru.

První jeho angažmá jako trenér bylo v mexickém klubu Coras de Nayarit v letech 2014–2015. Poté měl angažmá na rok v Tigre a poté půl roku vedl opět mexický klub Cafetaleros. V roce 2017 začal studovat, aby mohl získat licenci UEFA a v roce 2020 získal první angažmá v Evropě. Oslovil jej slovinský klub Tabor Sežana. Zachránil je od sestupu a odešel trénovat Maribor. V únoru 2021 byl propuštěn.^[3] Dne 5. července 2022 se stal asistentem trenéra v Olympique Marseille, jenže po týdnu rezignoval. V červnu 2023 podepsal smlouvu na jednu sezónu s maltským klubem Floriana FC.^[4]

^[5]

• z Cruz Azul do Verona za 7 000 000 Euro
• z Verona do Juventus za 8 500 000 Euro
• z Juventus do Stuttgart za 2 000 000 Euro
• z Stuttgart do Lanús zadarmo
• z Lanús do Racing Club zadarmo

Za rodnou Argentinu nikdy neodehrál žádné utkání. Díky předkům z Itálie, mohl reprezentovat Itálii. Odehrál 55 utkání a vstřelil čtyři branky. První utkání odehrál ve věku 26 let 12. února 2003 proti Portugalsku (1:0).^[7] Trenér Trapattoni jej nominoval na ME 2004, kde odehrál dva zápasy. I nový trenér Marcello Lippi jej nasazoval a nominoval jej na MS 2006, kde odehrál pět zápasů a hrál i ve finále, které poté slavil coby mistr světa.

Také po nástupu trenéra Donadoni, se stal součástí výběru a dostal se i do nominace na ME 2008. Zde také odehrál všechna utkání. Poté byl i na Konfederačním poháru 2009 a posledním turnajem pro něj bylo MS 2010, které skončilo již ve skupině. Po turnaji ukončil reprezentační kariéru.

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	ME 2004	1 zápas ve skupině	14. 6.	Dánsko	68	0	0:0[8]
		2 zápas ve skupině	18. 6.	Švédsko	8	0	1:1[9]
	MS 2006	1 zápas ve skupině	12. 6.	Ghana|33	0	2:0[10]
		3 zápas ve skupině	22. 6.	Česko	74	0	2:0[11]
		Čtvrtfinále	30. 6.	Ukrajina	68	0	3:0[12]
		Semifinále	4. 7.	Německo	91	0	2:0 v prodl.[13]
		Finále	9. 7.	Francie	86	0	1:1 (5:3) na (pen.)[14]
	ME 2008	1 zápas ve skupině	9. 6.	Nizozemí	75	0	0:3[15]
		2 zápas ve skupině	13. 6.	Rumunsko	85	0	1:1[16]
		3 zápas ve skupině	17. 6.	Francie	27	0	2:0[17]
		Čtvrtfinále	22. 6.	Španělsko	62	0	0:0 (2:4 na pen.)[18]
	MS 2010	1 zápas ve skupině	14. 6.	Paraguay	31	0	1:1[19]
		2 zápas ve skupině	20. 6.	Nový Zéland	45	0	1:1[20]

• 1× vítěz 1. italské ligy (2002/03)
• 1× vítěz 2. italské ligy (2006/07)
• 2× vítěz italského superpoháru (2002, 2003)

• 2× na MS (2006 – zlato, 2010)
• 2× na ME (2004 2008)
• 1× na Konfederačním poháru (2009)

• 1x vítěz Guerin d'oro (2008)

Zlatý límec za sportovní zásluhy (2006)^[21]

Řád zásluh o Italskou republiku (2006)^[22]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mauro Camoranesi na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mauro Camoranesi na Wikimedia Commons
• Profil hráče na transfermarkt.de (německy)
• Profil trenéra na transfermarkt.de (německy)
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)

• Seznam italských fotbalových reprezentantů