Maurové

Maurové je historické označení obyvatel převážně arabského a berberského původu z muslimských oblastí severní Afriky (Maghrebu) a Pyrenejského poloostrova.
Maurové obývali území Sahary – Mauretánii, Mali, Maroko, Alžírsko, část Nigeru, Čadu, Libyi, ale i Gibraltar, Baleáry a Sicílii. Od 8. do 15. století ovládali území Al-Andalus – jižní Španělsko a Portugalsko. Toto období bojů křesťanů s maury je známé jako reconquista – „znovudobývání“ Pyrenejského poloostrova.
Název Maurové (latinsky Mauri) je antického původu, z řeckého pojmenování Mauros berberských kmenů a jejich země Mauritánie – dnes název jednoho ze severoafrických států.[1]
Způsob života
Maurský život velmi ovlivňovalo jejich náboženství – islám. Maurové se živili hlavně jako pastevci a obchodníci.
Architektura
Maurové měli také vlastní architektonický styl – maurský sloh. Ten byl příbuzný tomu islámskému, zároveň ale přejímal některé prvky z evropské architektury. Jsou pro něj charakteristické podkovovité členěné, až pruhované oblouky. Známým příkladem je komplex Alhambra.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maurové na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Batalla del Puig. Temple sobre tabla. Victoria and Albert Museum. Londres. Representa la batalla en la que el Rey de Aragón (vestido con el Señal Real de Aragón), Jaime I, conquista El Puig a las tropas musulmanas con la intercesión de San Jorge (vestido con la Cruz de San Jorge), que aparece en segundo plano.