Mauzoleum Gally Placidie

Mauzoleum Gally Placidie
Účel stavby
mauzoleum
Základní informace
Sloh	raně křesťanská architektura a byzantská architektura
Pojmenováno po	Galla Placidia
Poloha
Adresa	via San Vitale, 17 a via G. Argentario 22 ‒ Ravenna (RA), Ravenna, Itálie Itálie
Souřadnice	44°25′15,68″ s. š., 12°11′49,48″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauzoleum Gally Placidie je pozdně antická římská stavba v italské Ravenně z let 425–450, která byla roku 1996 zapsána na Seznam světového dědictví spolu se sedmi dalšími stavbami v Ravenně (Neonovo baptistérium; Nová bazilika svatého Apolináře; bazilika sv. Apolináře v Classe; Ariánské baptisterium; Arcibiskupská kaple sv.Ondřeje; Theodorichovo mausoleum; bazilika San Vitale), neboť patří k nejvýznamnějším raně křesťanským památkám.^[1]

Historie

Galla Placidia byla sestra římského císaře Honoria a manželka císaře Constantia III.^[1] Císař Honorius si zvolil v roce 402 Ravennu jako hlavní město Západořímské říše. V té době byla zahájena výstavba mnohých památek. Galla Placidia také vládla jako císařovna-regentka, byla zbožná křesťanka a mecenáška, která se  zasloužila o zachování a rekonstrukci mnoha významných chrámů: římské baziliky sv. Pavla za hradbami,  chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě a v Ravenně vystavěla chrám sv. Jana Evangelisty a mauzoleum jako místo svého odpočinku. Zemřela však v Římě roku 450 a byla pohřbena pravděpodobně v Honoriově mauzoleu.

Mauzoleum Gally Placidie vzniklo jako kaple na půdorysu kostela sv. Kříže (Santa Croce),^[1] v němž byla dříve oratoř a nyní se v něm nacházejí tři sarkofágy. Sarkofág vpravo je připisován bratru Gally, císaři Honoriovi. Ten vlevo je připisován jejímu manželovi, císaři Constantiovi III. a jejímu synovi Valentinianovi III. Předpokládalo se, že největší sarkofág obsahuje ostatky samotné Gally Placidie. Její nabalzamované tělo v něm bylo údajně uloženo v sedící poloze, oděné císařským pláštěm a viditelné průzorem. V roce 1577 však obsah sarkofágu nešťastnou náhodou shořel, když do něj děti vložily zapálenou louč.

Kaple byla původně zasvěcena sv.Vavřinci.

Architektura a výzdoba

Mauzoleum má půdorys ve tvaru kříže (12,75 na 10,25 m) s centrální kupolí na pendentivech a valenými klenbami nad čtyřmi transepty (příčné lodě). Zvenčí je kupole uzavřena čtvercovou věží, která se tyčí nad sedlovými bočními křídly. Stavba z červených cihel s úzkými maltovými spárami je zdobena slepými arkádami.

Alabastrovými okenními výplněmi proniká dovnitř tajemně nazlátlé světlo. Spodní část interiéru je vyplněna mramorovými deskami, ale horní část – stěny, klenba, lunety i výplně jsou cele pokryty nádhernými mozaikami, jejichž ústředním tématem je Kristovo vítězství nad smrtí a věčný život.^[1][2]

Centrální kupole se zlatým křížem vprostřed asi osmi set zlatých hvězd na tmavě modrém pozadí má v rozích vyobrazení symbolů čtyř svatých evangelistů: Jan – orel, Lukáš – okřídlený býk, Marek – okřídlený lev, Matouš – anděl jako živých bytostí z knihy Zjevení 4,6n. Kupole je lemovaná čtyřmi lunetami. Další tři lunety se nachází na konci ramen. Ve čtyřech lunetách pod kopulí, mezi oblouky vycházejícími ze čtyř středových pilířů a oblouky pendentivů nad nimi jsou mozaiky, z nichž každá zobrazuje dva apoštoly s pravou rukou zdviženou v aklamaci, která pravděpodobně směřuje k mužskému světci na mozaice v jižním transeptu. Jednu z dvojic představuje sv. Petr s klíčem a druhou osobou je sv. Pavel. Holubice dole mezi apoštoly symbolizuje lidskou duši.^[1][2] Neidentifikované postavy bíle oděných mučedníků zdobí lunety východní a západní příčné lodi.

Nad vstupním portálem je mozaika znázorňující Krista jako Dobrého pastýře mezi svým stádem. Pastýř je Kristus – J 10, 11-17 (Kral, ČEP), Lk 15, 4-7 (Kral, ČEP). Bezvousá postava pastýře je oděná v císařském oděvu z purpuru a zlata a s křížovou holí místo obvyklé pastýřské hole, která symbolizuje absolutní nadvládu nad stvořeným světem.^[1]

Na protější lunetě je vyobrazen sv. Vavřinec s roštem, velkým křížem a knihou Starého zákona. V lunetě západního ramene je na mozaice vyobrazen jelen, který se blíží k prameni, a ilustruje druhý verš žalmu 42: "Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!"

Oblouky, klenby a výklenky zdobí girlandy květin a ovoce.^[1]

Galerie

• 
  Kupole se zlatým křížem – detail
• 
  Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna
• 
  Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna
• 
  Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna
• 
  Sv.Vavřinec, mozaika – mauzoleum Gally Placidie, Ravenna
• 
  Sv.Vavřinec, mozaika, mauzoleum Gally Placidie, Ravenna
• 
  Mozaika, mauzoleum Gally Placidie, Ravenna
• 
  Mozaiky, mauzoleum Gally Placidie, Ravenna
• 
  Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna – půdorys
• 
  Chí-ró mozaika ve věnci vítěze Zj 2, 10 (Kral, ČEP) s písmeny Alfa a Omega.
• 

  © José Luiz Bernardes Ribeiro, CC BY-SA 4.0
  Umučení jelenů – mauzoleum Gally Placidie, Ravenna
• 
  Mauzoleum Gally Placidie – okřídlený lev
• 
  Mauzoleum Gally Placidie – orel
• 
  Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna – anděl
• 
  Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna – okřídlený býk
• 
  Mauzoleum Gally Placidie – sarkofág
• 
  Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna – holubice
• 
  Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mausoleum of Galla Placidia na anglické Wikipedii.

Související stránky

• Architektura starověkého Říma

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mauzoleum Gally Placidie na Wikimedia Commons